Legolas- sweet life

Kapitola 9.

,,Ale no tak, proč zrovna záchody?" vztekal se Legolas když se dozvěděl svůj trest. ,,Vždyť jsem nic neudělal, sám si řekl, že je to nesmysl, když jsem se nemohl hýbat a navíc je to veliký ponížení. Myslíš si, že budu mít nějakou autoritu jako král, když mě budeš takhle ztrapňovat? Myslíš si, že mě budou brát vážně," Legolas skoro brečel.

,,Tak zaprvé, byl jsi drzý, za druhé máš trest, který si zasloužíš a za třetí až ty se dostaneš na trůn, tak si na žádné záchody nikdo nevzpomene," řekl král a otočil se na podpadku až se za ním zavlnil plášť.

,,Ale."

,,Žádné ale, a nezapomeň na ty záchody ve východním křídle vpravo, minule si je vynechal a tentokrát nechci řešit žádnou potopu ani vodu prosakující do cel," dodal ještě Thraindul a odkráčel z Legolasovy komnanty.

Legolas už to nevydržel a začal brečet vzteky. Nakopl stůl a pak sebou rozzuřeně plácl na postel. Ještě chvíli se vztekal a házel polštáře na skříň stojící v rohu představujíc si, že je to jeho otec a potom se odhodlal vstát. Alespoň to bude mít dřív za sebou.

Napustil si kýbl plný vody a popadl hadr, který ležel důkladně poskládaný v polici. Rozhodl se začít v horních patrech a postupovat dolů, protože byl moc líný každou chvíli kýbl nosit do schodů. A vtom dostal nápad, který mu práci značně ulehčí. Přivázal provaz k uchu kýble a vyšel až do horního patra, kde provaz přehodil přes zábradlí a začal pomocí něj tahat kýbl nahoru. Vše šlo podle plánu, dokud z chodby nevyběhla myš, kterou rychlostí větru honil černý kocour. Legolas se lekl, nechtěně pustil provaz a kýbl z vodou se zřítil z výšky druhého patra dolů. A náhoda tomu nepřála, že dopadl těsně vedle jedné služebné a tam se roztříštil o podlahu. Služebná, která se lekla a ještě byla celá zmáčená vodou zaječela a uskočila stranou.

Legolas věděl, že jestli ho uvidí, tak má další průšvih, takže se otočil a bežel pryč napustit si nový kýbl.

Když ho Král konečně našel, tak už poctivě umýval záchody úplně na druhé straně budovy, než se nehoda stala.

,,Co to mělo znamenat?" zeptal se Thraindul rudý vzteky.

,,Co?" dělal Legolas, že netuší o čem jeho otec mluví a dál se zabýval leštěním záchodového prkýnka.

,,Jak co? Málem jsi zabil služku a ptáš se co?

Alespoň bych jí ušetřil práce pro tuhle vochechuli. Pomyslel si Legolas s pohledem upřeným na rudého otce, který měl rozcuchané vlasy od běhu. Ale nahlas řekl jenom:

,,Opravdu netuším o čem to mluvíš."

Thranduil se zakabonil ještě víc.

,,Chceš říct, že ten kýbl spadl z nebe?"

,,Ne, protože máme strop, ale třeba ho sem seslal Gandalf, aby mi ulehčil práci, ale vymklo se mu to z rukou," řekl naprosto vážně Legolas.

,,Takže ty se ještě budeš vymlouvat na dobráka Gandalfa?" soptil král.

,,Já se nevymlouvám, jen říkám, že ke to jedna z možností, kak by se tam mohl kýbl objevit," řekl Legolas.

Král neměl žádný důkaz, že je jeho syn vinen, takže opustil místnost a odešel.

Legolas pokračoval v práci a aby mu čas lépe utíkal, začal si zpívat:

,,Když máš srdce zjihlé a když je ti zle,
tak si vezmi hadr, napusť vodu do kýble.
Umyj třeba hajzl, nebo špinavou zeď,
žal se krásně vstřebá, začni s tím hned teď, začni s tím hned teď.

Umývání, umývaní tě k šílenství dohání,
Umývání, umývání je blé." Se zpěvem umývání ubíhalo rychleji, takže Legolas začal přetvořovat další písničky:

,,Je statisticky dokázáno,
že záchod můžeš umýt ráno,
a i když je tma jako v pytli,
tak můžeš mít hadr v kýbli.

Umývání nuda je ve věži i u stáje,
nejhorší je sklepení, prkýnko s mísou slepený.
Umývání nuda je ve věži i u stáje,
nejhorší je sklepení, prkýnko s mísou slepený.

Když král si po chodbě kráčí,
tak po zemi svůj plášť vláčí,
když mu pak na něj někdo šlápne,
říká si: 'Bože to je trapné'.

Umývání nuda je ve věži i u stáje,
nejhorší je sklepení, prkýnko s mísou slepený.
Umývání nuda je ve věži i u stáje,
nejhorší je sklepení, prkýnko s mísou slepený.

Tak vyřiďte to králi sami,
že mu teče slina z tlamy,
on si pak stoupne na schody
a vy budete mýt záchody.

Umývání nuda je ve věži i u stáje,
nejhorší je sklepení, prkýnko s mísou slepený.
Umývání nuda je ve věži i u stáje,
nejhorší je sklepení, prkýnko s mísou slepený."

Najednou se opět prudce otevřely dveře.

,,Řekl jsem, máš mýt záchody, ne zpívat hanlivé písničky o mně," zavrčel Thranduil s obličejem rudým jako rajče.

,,Promiň tatínku, ale pravda musela ven," řekl klidně Legolas, vyběhl pod otcovou rukou z místnosti a utíkal chodbou pryč.

,,Do Gandalfovy mísy, počkej až tě chytím,; zařval král a vyrazil z místnosti za svým synem.

Tak to byla další kapitola s (ne)zdravou dávkou mé šílené poezie. Doufám, že se líbila😉.