Legolas- sweet life

Kapitola 14.

Slunce stálo vysoko na obloze a hlásalo poledne a král Thranduil se vracel domů  v doprovodu Gandalfa Šedého, který jel na koni hned za ním. Několikrát po cestě Elk málem vypíchl Gandalfovu koni, Stínovlasu, oko parohem, jinak cesta probíhala bez větších komplikací. Ale to jen do té doby, něž vkročily do města pod elfskou pevností Dol Guldur, kde Thranduil vládl.

Při pohledu na město i pevnost se král zděsil. Všude byly veverky.

,,Co se to tu ke skřetovu zkaženému zubu děje?" vykřikl král, když jedna z veverek přistála na Elkově parohu a zůstala tam bezvládně ležet. Gandalf jen pokrčil rameny a vyndal zpod pláště dýmku.

,,Takové problémy bych chtěl mít," zabručel a vypustil z úst obláček kouře. Jak už jsem zmiňovala, veverky byly všude a to doslova. Nalétávaly na město jako rozzuřené kňučící stíhačky a útočili na budovy, stromy, elfy i jiná stvoření tak, že se proti nim rozlétly a v plné rychlosti se na ně rozplácly, čas od času se stalo, že se jich několik srazilo ve vzduchu a potom dopadly na zem v podobě živého chlupatého míče. I když s tím, že byly živé si nejsem tak úplně jistá. Po ulici se potácelo několik elfů, kteří byly od hlavy až k patě pokrytí veverkami a královská stráž měla tětivy na lucích překousané, jak jinak, než od veverek.

Také něktěré budovy vypadaly, jako by je někdo oblékl do chlupatého oblečku. Veverky zůstávaly nalepené na omítce a považovaly toto místo za dobyté.

Thranduil vztekle kopl Elka do slabin a vyrazil nahoru k hradu. Gandalf ho samozřejmně s úsměvem následoval, do té doby, než mu jedna veverka vletěla po hlavě do dýmky. To jeho úsměv povadl.

***

Mezitím se Legolas společně se svými přáteli schovával zamčený ve své komnatě. Naštěstí stihli včas utéct z ulice zaplavené veverkami a vyvázli tak jen s několika škrábanci.

,,Co když otec zjistí, že jsem to byl já?" vyšiloval Legolas a přecházel po pokoji.

,,Přinejhorším budeš mýt záchody," zažertoval Endur.

,,On nemá záchod," podivil se Nirod. který zřejmě vtip ani význam věty nepochopil.

,,U Gandalfova prdu, jasně že má záchod, já myslel, že je bude umývat, jako už ostatně několikrát," řekl Endur a zazubil se na Legolase.

,,My o vlku a vlk za humny!" zvolal Nukel a ukázal k oknu. Všichni se seběhli kolem něj, aby se podívali, co se děje. A opravdu, k pevnosti se blížil král s Gandalfem s veverkami v patách.

***

,,Co budeme dělat?" zeptal se král, když ze sebe konečně setřásl poslední veverku a usedl na trůn s nohou přes nohu.

,,To bych se spíš měl ptát já, to ty tady vládneš," řekl Gandalf a snažil se dostat párátkem veverku ze své dýmky. Po chvíli se ale veverka naštvala a škrábla Gandalfa do ruky tak silně, že jí pustil a ona i s dýmkou na hlavě zmizela. ,,To už je tenhle týden třetí," postěžoval si Gandalf.

,,Takže ty už máš s veverkami nějaké zkušenosti?" zeptal se král.

,,Ne, v jedné dýmce mi uvízl křeček, který se tam docela zhulil a tu dýmku sežral a další mi včera rozlehla... ehm... rozsedla Galadriel, když u mě byla na.. eh... kafi," dostal ze sebe Gandalf po chvíli.

,,Upřímě je mi jedno, kam ti mizí dýmky, ale já momentálně vedu válku s veverkami, takže bych ocenil nějakou užitečnou radu," řekl Thranduil.

,,No něco málo bych ti poradit mohl. Tyto veverky žijí na kraji vašeho hvozdu u osamělé hory, můžeme se zam vydat a uzavřít dohodu s jejich králem," zamyslel se Gandalf.

,,Takže po mně chceš, abych mluvil s veverkou? Jak vlastně mluví? Veverečtinou?" zasypal král čaroděje kopicí otázek.

,,Můžu vytvořit takovou jednoduchou vychytávku, díky které jim můžeš rozumět a oni tobě. Potřebuji k tomu ořech," spustil Gandalf.

,,Cože?"

,,Ořechy, takové ty malé kulaté věc, co žerou veverky," vysvětloval klidně Gandalf.

,,Já vím, co je to ořech. Ale že žere veverky, to jsem nevěděl," řekl dotčeně král. Gandalf jen obrátil oči v sloup a dál se k tomu nevyjadřoval. 

Po několika minutách se konečně vrátil sluha z kuchyně a na stříbrném tácu nesl lískový oříšek.

,,Výborně," řekl čaroděj a ořech si vzal. Poklepal na něj svou holí, zamumlal pár slov a ořech se zvětšil do velikosti lidské hlavy.

,,To je úplatek pro veverky?" zeptal se opatrně král.

,,Kdepak, tohle je komunikační zařížení, říkám tomu K. Z. S. M. V."

,,Dobře, takže budu mluvit do obřího ořechu a veverky mi budou rozumět?" zeptal se král a hleděl na Gandalfa jako na blázna.

,,Přesně tak," přitakal čaroděj.

***

Po asi dvou hodinách jízdy Gandal s Thranduilem dorazili na úpatí osamělé hory, kde stálo několik nepřehlédnutelných mohutných lip.

Oba cestovatelé se automaticky vydali k té největší z nich, pod kterou měl svůj trůn samotný král veverek.

,,Tak do toho," řekl Gandalf a  poplácal Thranduila po zádech.

,,Nebylo by jednodušší ho prostě rozšlápnout?" zeptal se král, ale když viděl Gandalfův výraz, tak radši popadl K. Z. S. M. V a přešel ke králi veverek.

Poklekl, ale to jen aby byl na velikostní úrovni veverky na trůnu a držel obří ořech tak, aby byl zároveň blízko jeho hlavy a hlavy veverčího krále.

,,Proč útočíte na moji pevnost?" zeptal se Thranduil pomalu.

,,Protože vaši lidé upálili jednoho našeho občana rachejtlí, odpověděl veverčí král pisklavým hlasem. Thranduil se zamračil, když si vzpomněl na rachejtle uložené na půdě. Já toho kluka přerazím. Řekl si v duchu a poté se zase věnoval veverce, která netrpělivě klepala malým žezílkem o zem.

,,A co takhle se nějak dohodnout, bez války?"nadhodil Thranduil.

,,Dobře, máte na výběr tři možnosti. První je, že upálíme jednoho vašeho občana, za upálení našeho, druhá je, že nám umožníte vstup do vašeho lesa a polovina oříšků, co tam vyroste bude naše a třetí je válka," řekl veveřák a začal si okousávat drápek.

,,No co mám dělat," povzdechl si Thranduil. ,,Tak tedy souhlasím s druhou možností, pod podmínkou, že opustíte naše panství.

,,Souhlasím," zapištěl veverčí král. ,,A zraněné veverky sem doručíte ve voze," dodal ještě.

,,Platí," řekl Thranduil a podepsal mikro perem miniaturní pergamen. A tak vznikla první mírová smlouva mezi veverkami a elfy.

Tak je tu další šílená kapitolka, kapánek delší, než ostatní. Vím, že Legolas tam moc nebyl, ale to vám příště vynahradím 😉. A ještě bych ráda dodala, že s nápadem, že sem dám obří ořech a veverčího krále přišel můj přítel KS1969.

Vaše triarainbow