Kapitola 17.

202 14 11
                                    

Legolase ráno vzbudily první sluneční paprsky. Posadil se na posteli a protáhl se. V hlavě se mu pomalu začínaly rodit nové plány na dnešní den, ale když v tom se ozvalo zaklepání na dveře.

,,Dále," řekl Legolas rozespale.

Do pokoje vešla legolasova chůva Katrïn a zamířila si to rovnou k jeho posteli.

,,Dobré ráno, princi," řekla. ,,Čeká vás dlouhá cesta, musíte se řádně připravit," dodala ještě, když se dveře opět otvřely a dovnitř vešli dva sluhové nesoucí dřevěnou vanu plnou horké vody. 

,,Proč? Já se nechci koupat," protestoval Legolas, který už byl úplně vzhůru.

,,Musíte se vykoupat, princi," nařizuje vám to Jeho veličenstvo. Musíte plnit jeho rozkazy a hlavně vás čeká náročná cesta na velmi vznešené místo.

,,Kam se pojede? Proč o ničem nevím," zbystřil rázem Legolas.

,,Pojedete navštívit elfy do Roklinky. Pana Elronda a jeho dceru Arwen, tu si jistě pamatuješ, byla tu loni s otcem týden. A možná vás překvapí svou návštěvou a potěší svou přítomností i vznešená paní Galadriel, " řekla Katrïn a povzdechla si. ,,Škoda, že nemohu jet také."

,,Proč bys nemohla? Staráš se o mě od malička a zastáváš roli mé matky. Snad by se dalo zařídit, abys jela s námi," řekl Legolas, když si uvědomil, že si bez chůvy bude muset sám česat vlasy.

,,Už jsem s králem mluvila. Chce abych zůstala tady. Tento měsíc se narodilo mnoho dětí a já mám pomoci se postarat o jejich zdraví. A taky si váš otec přeje, abyste byl více samostatný," řekla chůva potěšená tím, že o ni má princ zájem.

***

Už asi za hodinu a půl stál Legolas připraven v cestovním oblečení před stájemi. Skákal radostí do vzduchu, když zjistil, že může jet na koni. Skšet už byl pro něj pomalu malý a také už nebyl zrovna nejmladší a zvyklý na dlouhé cesty. 

Legolas se tedy vyškrábal do sedla plavého hřebce a s bradou hrdě vzhůru čekal na svého otce. Po cestě je mělo provázet ještě několik elfů jedoucích na koni, kteří slouží jako královská ochranka.

Král jen samozřejmě na Elkovi. Koně prý nejsou dosti vznešená zvířata pro krále.

,,Otče?" řekl Legolas po pár minutách jízdy?

,,Ano, Legolasi?"

,,Proč nejezdíš na lvovi?" zeptal se princ.

,,Proč bych to dělal?" odpověděl král chladně na otázku otázkou.

,,No protože lev je král zvířat a ty jsi taky král, tak by to bylo vznešenější než jízda na Losovi," řekl Legolas zamyšleně.

,,Ale prosímtě, Legolasi, to je hloupost. Král potřebuje zvíře, které ho nesežere ještě předtím, než někam vyjede. A navíc lev není moc vysoký, takže by to působilo dojem, že jedu na něčem stejně malým a podřadným jako je poník," řekl král s hrdě vztyčenou hlavou. ,,A to bez urážky," dodal, když viděl Legolasův výraz a vzpomněl si na Skšeta.

,,A tati?"

,,Co je zase Legolasi?"

,,Nebylo by drsný ochočit si obřího pavouka? To by se tě potom všichni báli," řekl princ.

,,To by nejdřív musel přestat ječet, když vidí sekáče na okně," zašeptal jeden z mužů, kteří jeli za králem a Legolase poslouchali. Druhý muž jedoucí vedle něj se nahlas rozesmál a přidal se:

,,To já mu jednou musel vyndavat pavouka z vany, když mu tam spadl ze stropu. Myslím, že ten večer vzbudil snad celé království," rozesmál se.

,,Mohli byste mě přestat pomlouvat, když jedu jen pár metrů před vámi, pánové," řekl Thranduil a otočil se na muže za sebou.

,,Omlouváme se, vaše veličenstvo. No. My. Nevěděli jsme, že nás slyšíte," koktali muži jeden přes druhého. Král jen protočil oči, odvrátil od nich zrak a vrhl chladný pohled na Legolase, který se smál, div že nespadl z koně.

,,Ada?" ozval se Legolas po pár minutách.

,,Ano synu?" zabručel Thranduil, který už začínal mít Legolase plné zuby.

,,Co budeme dělat v Roklince?"

,,No, jde především o přátelskou návštěvu, s Elrondem jsme se dlouho neviděli," řekl král.

,,A co tam budu dělat já?" zeptal se princ.

,,To je na tobě. Roklinka je krásné místo, bude se ti tam líbit. Když poprosíš Arwen, tak tě tam jistě ráda provede a její bratři, dvojčata, jsou prý také docela rošťáci, určitě si padnete do oka," 

,,Ale tati, vždyť jsou všichni o minimálně čtyřicet let starší než já," postěžoval si Legolas.

,,Prosímtě Legolasi, čtyřicet let není žádný věkový rozdíl. Vždyť kluci ještě ani nejsou v pubertě," řekl klidně Thranduil.

,,Vždyť mi není ani deset," stěžoval si zase Legolas. ,,Budou si ze mě dělat srandu."

,,Nebudou, Legolasi. Jsi princ," odvětil král chladně. Kéž bych vzal Katrïn s sebou. Pomyslel si Thranduil. Alespoň by neotravoval mě.

Za pár minut se Legolas znovu ozval:

,,Už tam budem?"

,,Ne, Legolasi. Ještě jsme ani nevyjeli z Temného hvozdu," procedil Thranduil skrze zaťaté zuby.

,,To mě mohlo napadnout," zamyslel se nahlas Legolas. ,,Jsou tu stromy."

,,Ano, Legolasi, tak poznáš les," řekl Thranduil s trochou ironie v jeho ledovém hlase. Musím ho nějak zabavit, řekl si král opět v duchu. ,,Legolasi, jestlipak víš, co je to za stromy," řekl král po chvíli.

,,No, tady to u cesty jsou takové ty stomy na B. Myslím že buby, nebo nějak tak," řekl princ zamyšleně.

,,Buky," opravil ho král tiše a snažil se ignorovat tlumený smích mužů jedoucích za ním.

,,Otče? K čemu mi to v životě bude?" zeptal se asi o minutu později Legolas.

,,Nevím, prostě bys to měl jako budoucí král vědět. A až budeš mít jednou syna, tak ho budeš moct zkoušet z jeho znalostí," ušklíbl se Thranduil, ale potom ihned nasadil zpět svůj zachmuřený výraz.

,,Dobře, a za jak dlouho tam budeme?" zeptal se princ znovu. Král zaskřípal zuby.

,,Soudě podle toho, kolik sem jde světla za chvíli vyjedeme z lesa," řekl tiše král a opravdu. Ujeli ještě několik metrů a před nimi se objevily rozlehlé pláně.

,,A to znamená, že už tam budem?" položil Legolas další otázku.

,,Ne, to znamená, že jestli nezmlkneš, tak tě shodím do řeky, kterou budeme tak za hodinu brodit.

Tak to je konec další kapitoly. Doufám, že jste se alespoň trochu pobavili😉.

Vaše triarainbow

Legolas- sweet lifeWhere stories live. Discover now