Láska skrz hledáček

6. Zaseknutá ženská!

Pátek třináctého nejdiskutovanější datum, které může nastat. V mém diáři další perný den. Čekají nás hned dva sprinty, nejdříve ten dámský. Naše Lucka předvede skvělý výkon a můžeme slavit krásné šesté místo. Hned se to fotí trochu líp, když tam je někdo od nás. Nechybí ani legendární hobl, s úsměvem na tváři pozoruji dění kolem sebe.

Mezi závody mám alespoň půl hodiny na odpočinek. Poprvé zavítám do útrob stadionu na jídlo. Vzpomenu si na Marlene škoda, že nejezdí celou sezónu s námi. Hned by to tu bylo veselejší, všude kolem zní jen německé pokyny. Samozřejmě jim nerozumím ani slovo. Z mojí školní němčiny jsem za roky svého studia pochytila tak leda guten tag.

Střelnice je zde hodně těžká, proto je trestné kolo permanentně plné. Minimálně jednou tam zavítají snad všichni, včetně prvního Johannese. Tento Nor slaví další svoje prvenství ve světovém poháru. To se bohužel nedá říct o našich klucích, nejlepší Kuba je až 29.

Z posledních sil se loudám hotelovou chodbou ke svému pokoji. Pro dnešek toho mám plné zuby, samozřejmě ještě nemám padla. Fotky netrpělivě čekají na úpravu. Budu potřebovat silné kafe, možná dvě.

„Vypadáš hrozně," utahuje si ze mě Makula během večeře.

„Tvoje jediné štěstí je, že nemám sílu na peprnou odpověď."

„Jsi v pohodě?"

„Jen jsem děsně unavená, dám si něco k jídlu a už mě dneska nikdo neuvidí."

„Takže asi nechceš potom přijít k nám?"

„Promiň, necháme to na jindy."

Automaticky spolykám tu jejich odporně zdravou večeři a vydám se nahoru. Neberte to špatně, ale oni opravdu jí samé zdravé věci. Možná kdyby si občas dali něco nezdravého, tak by jezdili líp a to nemyslím jen Čechy.

Osprchuju se, odlíčím se a zalezu do postele, i když je teprve devět večer. Na chodbě je opět rušno, Norové slaví. Už jsem si tak nějak zvykla na jejich hlasité oslavy. Bylo by divné usínat v naprostém tichu, takhle se tolik nebojím. Vím, že všude kolem jsou lidé. Alespoň s malou nadějí usínám, třeba se jednou vyspím bez nějaké noční můry.

„Tváříš se, jak kdybys měla běžet závod ty," směje se mi další ráno Eva.

„Věř mi, to by nechtěl nikdo z týmu vidět. Stačilo se na to postavit jednou, víš jak to dopadlo."

„Já zapomněla, že jsi naprostý anti talent na tyhle věci."

„Aspoň někdo se baví, kdybyste neběžely tak brzo, mohla jsem vypadat jako princezna," zazubím se na ni.

„Tady stejně nikoho nesbalíš, všichni jsou buď zadaní nebo dokonce ženatí."

„Vážně většina?" Povytáhnu obočí.

„Až na nějaké výjimky jo."

„Dobré ráno, co řešíte?" Přijde za námi Makula.

„Ledová královna konečně ukázala své city, právě se vyptává, kdo je zadaný," směje se Eva.

„To není pravda, řešily jsme líčení na závody spíš," řeknu a okamžitě zrudnu.

„Možná jsem zjistila další biatlonový páreček, viděli jsme Jacquelina s mladou Chevalierovou?" Začne horlivě Makula.

„A naše FBI začíná pracovat. Kdybys chtěla něco vědět, zeptej se Markéty. Ví všechno ještě před tím, než se to stane."

„Ha ha jako bys nebyla stejná."