Láska skrz hledáček

53. Někdy jsi nahoře a někdy dole

„Jsi až nezvykla tichá, co se děje?" Svraští čelo Makula.

„Nemám ráda Face Time, vždycky všechno hned poznáš."

„Vyklop to."

„Přemýšlím, koho vzít na LA. Čeká se ode mě, že vezmu Sebastiana, jenže radši bych Katie."

„Něco mi uniká?"

„Jo, moje nerozhodnost," povzdechnu si.

„Můžu se tě na něco zeptat?"

„No."

„Miluješ ho?" Vážně v tuhle chvíli přemýšlím, o kom mluví? Samozřejmě, že o Sebovi, to mi dojde později.

„Mám ho hodně ráda, něco tomu chybí. S ním to bylo úplně o něčem jiném."

„Určitě si to nechá vysvětlit, tím jsem si jistá. Promluv si s ním a uvidíš."

„Hm," zahučím do telefonu.

Poslední víkend v září trávím v městě andělů, jak se přezdívá LA. Po boku mám svoji americko – britskou sestru Kate. Musela jsem vzít ji, nakonec to byla jasná volba. Přesto že ona to musela rozdýchávat. Přiletíme ve čtvrtek odpoledne, hotel máme ve známé čtvrti Venice. Jen kousek se nachází slavné pláže Santa Monica a Venice Beach.

Chceme vytěžit z víkendu co nejvíce, proto v pátek vstáváme hodně brzy. V osm ráno si jdeme koupit kafe a vyrážíme za dobrodružstvím. Díky skvělým plánům toho máme stihnout hodně, kromě filmových studií. Aspoň máme důvod toto města brzy navštívit.

Projdeme si luxusní čtvrť Bervely Hills a pokračujeme na Walk of Fame neboli chodník slávy. Uděláme si společnou fotku u hvězdy Jenifer Aniston a pár dalších. Chodník má několik kilometrů, je nereálné ho projít celý. Vydáme se dál k nápis Hollywood, nejsem jediná, kdo měl snad životní zklamání pří zjištění, že se nejde k nápisu dostat. Další nereálná věc z filmů, které nás touto skutečností krmí. S krásným výhledem jdeme na poslední zastávku Griffith Observatory, kde stihneme i nádherný západ slunce.

Sobota je ve znamení dohánění restů. Během dopoledne projdeme historické centrum El Pueblo, kde je vůbec první dům v LA. Hned vedle se nachází centrum města Downtown, což je obrovský šok. Mnoho ohromných mrakodrapů naprosto kontrastuje se starou čtvrtí. Palmy tomu dodávají pravý americký nádech.

Vystihly jsme skvělé počasí, celou dobu je přes 25 stupňů. Chodíme si pěkně v kraťasech a nic nám nechybí. K obědu si dáme hot dog na Venice Beach, kde se taky vykoupeme v oceánu. Atmosféra mě natolik pohltí, že si nedělám hlavu s mými jizvami po těle, prostě tam jsou. Celé od soli se přesuneme na západ slunce na Santa Monica Pier. Zde náš okruh must see končí, prošli jsme všechno.

V neděli před odletem se ještě vrátíme na Santa Monicu, tam si užíváme poslední chvilky před odletem. Byl to neskutečná víkend, jako z nějakého filmu...

Proto návrat do reality byl docela tvrdý, ale vyprávěly jsme o tom až do Halloweenu. Další americký svátek a za necelý měsíc ještě Díkuvzdání.

Celé odpoledne běháme po bytě, všechno musí být perfektní. Pozvali jsme naši blízkou partu na oslavy k nám domů. Společně budeme dlabat dýně a povinnost je samozřejmě kostým.

„Není to moc?" Nervózně vyjdu ze svého pokoje. Ty dva už sedí na gauči a sledují něco v televizi.

„Vypadáš skvěle, vůbec ne strašidelně. Musím si tě vzít do parády," mumlá Jay. On to s umělou krví trochu přehnal, snažím se mu obloukem vyhnout. Bohužel moje modré šaty zdravotní sestry neuchráním. Na krk i šaty mi udělá pár šmouh.