Neměli to vědět |HP|

5.

Od toho incidentu na mistrovství uběhli dva dny a stále nikdo neví jak se to stalo. V dením věštci se nepíše prakticky o ničem jiném. Ze všech jde cítit strach. Já osbně si z těch dvou dnů moc nepamatuju. Většinu jsem prospala.

Teď zrovna stojíme před vlakem do Bradavic. Na nástupišti je nespočet studetů a rodičů.

,,No tak zůstaň tu s náma" přemlouvá mě Ginny pořád dokola

,,Víš moc dobře, že tam musím. A navíc jsem to Dracovi už slíbila" myšlenka na to, že se budu muset dívat do obličeje Luciusovi a tvářit se, že netuším co je zač nebo že ho mám dokonce ráda mě zrovna nelákala. Ale zpříjemňoval to fakt že tam bude i Draco s jebo matkou.

,,Nojo já vím" řekla a usmála se ,,Uvidím se v Bradavicích" řekla a objala mě

,,Drž mi palce" zašeptala jsem jí do objetí a následně se vydala směrem k poslednímu vagónu kde se loučil Draco se svými rodiči

S mým blonďatým kamarádem jsme na sebe jen kývli, ale v jeho pohledu bylo jasně vidět, že se mnou soucití. ,,Ráda tě vidím Clarke" věnovala mi vřelý úsměv Narcissa

,,Potěšení je na mé straně" opravdu jsem ji ráda viděla. Co už mě ale nelákalo byl nevyhnutelný rozhovor s jejím manželem.

,,Slečna Snape, jsem rád že jsi se k nám tentokrát připojila" ani se nepokoušel maskovat hořkost v jeho hlase ,,Jak sis užila zápas?"

,,Byl to skvělý zážitek, ale to vy musíte vědět sám" nikdy jsem nevěděla jestli mu tykat nebo vykat. Čím jsem si však byla jistá, bylo to že chci tento rozhovor co nejrychleji ukončit.

,,Ano to jistě, ale stále nevím proč jste odmítla naše pozvání" bože vážně bude teď ještě přikládat do ohně?

,,Pozvání od rodiny Weasleyových jsem obržela a přijala mnohem dřív, tudíž by bylo neslušné kdybych šla s vámi" byla to více méně pravda, až na to že jejich pozvání jsem obržela až po Malfoyových u kterých jsem si vzala čas na rozmyšlenou.

,,Clarke už by jsme měli jít dovnitř" vysvobodil mě z nepříjemné konverzace Draco.

,,Tak si to tam užijte děti" objala nás Narcissa. A já jsem se ke dveřím se svým jediným kufrem.

,,Nemáš toho nějak málo?" zasmál se Draco a vzal mi z ruky kufr

,,Oh jaký gantelman" zasmála jsem se ,,Neboj v pokoji už na mě čekají tři velké kufry. Ty už máš věci ve vlaku?"

,,Jojo, musel jsem nějak zabrat naše místa" usmál se a pustil mě abych mohla vejít jako první.

,,Kupé 55 jak jinak" zasmála jsem se a vešla dovnitř. Tam už čekal Blaise a Pansy.

,,No konečně" pevně mě objal můj kamarád ,,už jsem myslel, že se na nás vykašleš"

,,To bych vám neudělala" řekla jsem a pustila jsem ho ,,Ahoj" usmála jsem se k černovlásce

,,Ahoj" vrátila mi můj pozdrav. Nebyli jsme úplně nejlepší kamošky ale nijak mi nevadila

,,Prosím madam" podal mi můj kufr Draco, ale když viděl jak se ho snažím dostat nahoru tak mi ho zase vzal a dal ho tam sám.

Sedla jsem si k oknu naproti Blaisovi, který nám uvolnil jednu sedačku aby jsme s Dracem mohli sedět vedle sebe.

,,No tak povídejte, chci všechno vědět" řekla jsem když jsme všichni seděli

Doufám, že se vám nová kapitola líbila. S láskou Karolína🤍