Neměli to vědět |HP|

38.

S Fredem je to teď zvláštní, takže se Nebelvíru trošku vyhýbám. Po tom co se stalo jsme spolu totiž zase nemluvili takže nevím na čem jsme.

O to víc se zase ale trávím čas s mou zmijozelskou partou, z čehož má radost především Draco.

,,Jo a slyšeli jste už o tom plesu?" Zeptá se Theo když sedíme na chodbě mezi hodinami

,,On bude ples?" Vytřeštíme s Dracem oči

,,Jo" odpoví suše ,,ku příležitosti turnaje. Prý je to tradice. Ale nevím co si myslí, nikdo z nás neumí tancovat. Bude to strašně trapný."

,,To si jen myslíš" uchechtne se Blaise

,,Ale prosím tě. Netvrď mi, že ty umíš tancovat"

,,No já ne. Ale tihle dva'' ukáže na mě a Draca ,,tihle dva mají dost dobrou školu''

,,Nevěřím" kroutí hlavou Theo

,,Máš tady ten svůj přehráváč?" Vloží se so toho Draco a Theo přikývne ,,Tak tam pusť třeba nějakej walz"

Blonďák seskočí ze zídky, na které sedíme a podá mi ruku ,,Smím prosit?" Zeptá se, načež já přijmu nabízenou ruku a seskočím za ním a z přehrávače začnou hrát první tóny a po chvilce se přídáme i my s Dracem.

Vede mě rytmem stejně jako to dělal na každém plese kam jsme byli nuceni jít. Nebo spíš Draco. Můj táta by mě do toho nikdy nenutil tak jako jeho rodiče. Především proto že to sám moc nemusel. Já tam chodila kvůli svému nejlepšímu kamarádovi. Po chvilce už nevnímám ani kluky co se na nás dívají. Teď jsem jen já, hudba a Draco. 

Písničku co hraje moc dobře oba známe a když se začne blížit konec zeptá se mě potichu ,,Tak co? Dáme to?"

Vím naprosto přesně o čem mluví ,,Že se ptáš"

Když zbývají opravdu poslední tóny Draco přesune ruce na můj pas a já vyskočím. V to chvíli mám pocit že létám, ale ne jako na koštěti. Teď se cítím opravdu volná. Zvedačka trvá maximálně pár sekund ale pro mě je to jako věčnost, nádherná věčnost.

Když zase začnu vnímat okolí všimnu si že jsme do téhle normálně opuštěné chodby přilákali pár zvědavých pohledů.

,,Na co tak čumíte?" rozežene je Draco, a všichni  se začnou šourat pryč.

Všichni až na profesorku McGonagallovou. Ta se vydá přímo za námi ,,Clarke, vás jsem hledala" osloví mě ,,Váš otec tvrdil že jsem skvělá tanečnice, což jsem si právě i potvrdila. Chtěla jsem vás požádat, zda by jste mi nepomohla s tanečními lekcemi Nebelvíru. Kdyby jste sebou vzala i pana Malfoye budu jen ráda" usmála se jemně na Draca

Ten už jí chtěl s nechutí odmítnout, ale vstoupila jsem mu do toho já ,,Samozřejmě, určitě vám oba rádi pomůžeme" pronesu s úsměvem ,,Kdy a kde máme být?"

,,No to jsem vám moc vděčná, dnes v šest hodin v málem východním sále. Ještě jednou moc děkuju" s úsměvem se otočila a odešla

,,Nesnáším tě" procedil mezi zuby

,,Miluješ mě" mrkla jsem na něho ,,Kdy jsi dostal lepší příležitost povyšivat se nad Nebelvírama?"

,,Na tom něco bude" přitaká ,,ale to nic nemění na tom, že mě štveš"

,,Vy dva! Pojďte, za minutu máme sedět v lavici" popohání nás Theo

~~~

Sedíme s Dracem před sálem a čekáme na profesorku. Dovnitř mezi tím trousí Nebelvírští studenti. Mezi reakcemi dívek a chlapců nemůže být větší rozdíl. Zatím co děvčata vcházela do místnosti s rozzářenými úsměvy, chlapci se jen ploužili.

Pohled na ně nám zajišťoval skvělou zábavu. Snažili jsme se nesmát, ale nad otrávenými obličeji to šlo jen těžko. Mezi posledními šli i dva vysocí zrzci. Můj pohled se setkal s Fredovým, který už už chtěl jít za mnou ale George ho táhl dál.

Za posledním studentem přišla i profesorka, která nám s úsměvem ještě jednou poděkovala za ochotu a pak nás vedla za ostatními.

,,Drazí studenti, jak jste se již možná doslechli" spustila ,,Na naší škole se ku příležitosti turnaje tří kouzelníků bude pořádat ples. Abychom zabránili tomu že naší školu a potažmo i kolej Godrika Nebelvíra ponížíte, rozhodli jsme se pro vás uskutečnit taneční lekce. Budou celkem 4 vždy ve stejný čas, účast je pro všechny povinná. Omluvy příjmám jen ve zcela výjmečných případech. Na pomoc jsem si také přizvala dva studenty Zmijozelu a výborné tanečníky, Clarke Snape a Draca Malfoye. Po čas této hodiny se z nich stávají vaši lektoři takže je prosím poslouchejte stejně jako bych to byla já"

Po té co toto profesorka vyslovila ozvalo se v sále nesouhlasné zamumlání a my jsme si jen vyměnili spokojené úsměvy. ,,Clarke, myslíte, že bych vás a pana Malfoye mohla poprosit o krátkou ukázku waltzu na úvod?"

,,Samozřejmě, není problém. Máme se rovnou ujmout i vysvětlení držení a podobně?" Zeptala jsem se

,,To by bylo úžasné"

,,Tak jo jdeme na to" zatleskala jsem ,,Základní postoj už jste asi všichni někdy viděli..." začala jsem s popisem ,,...a když se to nějakou dobu trénuje, může to vypadat například takto" řekla jsem a kývla jsem na školníka, který pustil hudbu. Draco mě napřed vedl základním krokem s pár otáčkami, šlo vidět že se snaží vybudovat napětí.

Tančili jsme snad s ještě větší lehkostí než ráno. Draco se mi podíval hluboko do očí a položil stejnou otázku aniž by použil jediné slovo, lehce jsem přikývla.

Po té co jsem se ocitla nohama opět na zemi, rozezněl se místností potlesk. ,,Říkala jsem ti že předvést se před Nebelvírem bude sranda"

,,Měla jsi pravdu" přitakal Draco se stejným úsměvem, který hrál na tváři i mně. Narozdíl od něj mi však moc dlouho nevydržel. Moje oči se setkali s Fredovými. Jeho pohled byl intenzivní, tak moc že se mi po těle objevila husí kůže.