Neměli to vědět |HP|

6.

Celou cestu jsme si povídali a docela se i nasmáli. Bylo mi s nimi dobře, hlavně Draco byl pro mě jako bratr.

,,Ale ale koho to tu máme" přišel k nám ke konci cesty Theo a začal se vítat s kluky ,,No nekecej, i naše zmijozelská princezna se připojila" řekl když mě uviděl

Zpražila jsem ho pohledem, nenáviděla jsem to oslovení a on to moc dobře věděl ,,A já už chtěla říct, že tě ráda vidím" řekla jsem naoko naštvaně a objala ho.

,,Můžu si přisednout?" Zeptal se a s naším přikývnutím se posadil vedle Pansy a začali jsme si povídat

~~
Když jsme přijeli k Bradavicím, vystoupili jsme z vlaku a šli směrem ke kočárům.

,,Prosím dámy" otevřel nám galantně Blaise a ja mu věnovala vřelý úsměv. Po nás nastoupili i kluci a kočár se rozjel směrem k hradu.

Vstoupili jsme dovnitř a vydali se směrem k Velké síni a Zmijozelskému stolu. Když jsme vstoupili do obrovské místnosti moje oči okamžitě zabloudili k učitelskému stolu. Jemně jsem se na otce usmála. V jeho kamené tváři se na okamžik ukázalo nespočet pocitů, které dávali jasně najevo jak moc se o mě bál.

Usadili jsme se k dlouhému stolu a pozorovali prvňáčky, které právě moudrý klobouk posílal do jednotlivých kolejí. Několik roztomilych skrčků zamířilo za hlasitého potlesku i k našemu stolu.

,,Zdá se mi to nebo se ty děcka rok co rok smrštují" pošeptal mi do ucha Draco a já neudržela smích. Naštěstí to, ale nikdo moc nevnímal, protože se před námi pravě objevilo jídlo.

,,Radši mi podej ty mini pizzi" řekla jsem kdyz jsem se konečně přestala smát

,,Clarke myslím, že tě někdo sleduje" řekla Pansy a kývla směrem k Nebelvírskému stolu.

Chvíli jsem bloudila pohledem ale pak se naše oči střetly. Jeho čokoládové oči se mi vpíjeli pod kůži. Věnovala jsem Fredovi úsměv a vrátila jse k jídlu. On však svůj pohled ještě dlouhou dobu neodtrhl.

,,Studenti, rád bych vám tímto oznámil ještě poslední věc" začal mluvit Brumbál po tom co ze stolů zmizelo jídlo ,,Pro letošní rok nebude tento hrad pouze vaším domovem. Bradavice byly totiž vybrány jako místo konaní turnaje tří kouzelnických škol" celou Velkou síní se nesl šepot studentů ,,Proto prosím přivítejte studentky Krásnohůlek a jejich ředitelku madam Maxim." Oznámil nám Brumbál příchod nádherných dívek.

Do místnosti vešlo spoustu dívek oblečených v modré barvě. ,,No tak kluci utřete si ty sliny" řekla jsem provokativně k mojí Zmijozelské skupince

,,Hahaha, moc vtipný Snapová" řekl uraženě Theo, který mi na to skočil a vymyšlenou slinu si chtěl setřít.

Dívky se posadili k Havraspárskému stolu.

,,A teď prosím přivítejte hrdé syny Kruvalu" zahřměl Brumbál a v tu chvíli se rozrazil vchod do Velké síně. Rázem se tu objevili Kruvalští studenti zahalení do huňatých červených kožichů. Mezi nimi byl i bulharský chytač Viktor Krum, který vzbudili velký rozruch.

,,Musím uznat, že ti by za to stáli" pošeptala jsem Pansy a spolu jsme se zasmáli. Během toho se Kruvalští stihli posadit k našemu stolu.

,,Prosím vás aby jste zde naše hosty přivítali a chovali se slušně" řekl Brumbál. Poté nám ještě osvětlil pravidla a poslal nás do pokojů.

Tak tu konečně máme Zmijozel. Doufám, že se vám kapitola líbila, Karolína 🤍