Neměli to vědět |HP|

8.

Ráno se k mému překvapení probudím ještě před zazvoněním budíku. Je sice středa, ale je taky 1.9., takže nás čekají první hodiny v letošním roce.Rychle si vlezu do koupelny abych se stihla upravit. Když vylezu obleču si uniformu a vyrazím na snídani. Jdu sama, protože moje spolubydlící se rozhodli pro delší spánek.

Když vstoupím do Velké síně zjistím že náš stůl je ostatně jako i ty ostatní prakticky prázdný. Většina přítomných studentů jsou natěšení prváčci, kteří nemohli dospat. Mezi staršími studenty zahlédnu i mého hnědovlasého kamaráda.

Když si mě Cerdic všimne usměje se a mávne abych si k němu přisedla, vydám se tedy směrem k mrzimorskému stolu. ,,Ahoj" pozdraví mě

,,Ahoj, nebude nikomu vadit když si přisednu?" Ptala jsem se, protože mezi studenty v žlutých uniformách jsem nezapadala

,,Já budu rád a myslím že ti noví to řešit fakt nebudou" zasmál se a já se posadila vedle něj

,,Co tu vůbec děláš tak brzo?" Zeptala jsem se když jsem si na pečivo mazala máslo

,,Kdyby to bylo na mě tak ještě spím, ale můj spolubydlicí mluví ze spaní" zasmál se

,,Tak to ti nezávidím" pousmála jsem se

~~~

Po snídani Ced navrhl, že bychom se mohli jít projít. Vzhledem k tomu kolik času jsem ještě měla před první hodinou jsem jeho nabídku přijala.

,,Tak co přihlásíš se do turnaje?" Zeptala jsem se ho zvědavě. Přece jenom už mu bylo 17 takže mohl.

,,Jo asi jo" řekne klidně a mě tím překvapí

,,Počkej ty se fakt přihlásíš? To je šílený" vytřeštím na něho oči

,,No to asi je" řekne a poškrábe se na zátylku ,,Myslíš že to nezvládnu?"

,,Ne to vůbec ne. Jestli to někdo zvládne tak ty" řeknu s úsměvem a jemu se značně uleví ,,A můžu ti slíbit že ti budu fandit co nejvíc to půjde" usměju se a trošku zakloním hlavu abych mu viděla do očí.

,,Tak s takovou faninkou budu mít velkou výhodu" usmál se a díval se mi do očí ,,Kord jestli budeš křičet stejně jako na tom mistrovství" oba jsme se zasmáli a on mi odhrnul pramínek vlasů co mi padal do obličeje.Cítila jsem se s ním skvěle

,,Clarke! Ty nejdeš na hodinu?" Vyrušil nás hlas mého blonďatého kamaráda.

,,Jo dej mi 2 minuty" zakřičela jsem zpátky ,,Promiň už budu muset jít" pousmála jsem se na Ceda.

,,Jasně já to chápu. Taky už bych měl jít do skleníků nebo zase příjdu pozdě" usmál se ale bylo vidět že z vyrušení nemá o nic větší radost než já.

,,Tak doufám že se ještě uvidíme" věnovala jsem mu poslední úsměv a vydala se za Dracem

,,Ty si taky umíš vybrat moment" sykla jsem jeho směrem

,,Počkej ty s ním něco máš? S mrzimorem?" Vytřeštil na mě oči

,,Ne nemám, ale rušit jsi nás nemusel" bouchnu ho do ramene

,,Au! To bolelo!" Řekne dramaticky a chytne se za rameno.

,,Citlivko" protočím oči nad jeho hereckým výkonem ,,Co máme vůbec za hodinu?"

,,Přeměňování s Nebelvírem" řekne a je jasné že z toho radost zrovna nemá

,,No to zní přímo skvěle" zasměju se

Po chvíli vcházíme do učebny kde nám už Blaise a Pansy drží místa ,,Kde jste byli tak dlouho?" Otočí se na nás

,,Ale...Clarke měla romantickou chvilku" zasměje se Draco když si sedáme do lavice za nimi

,,Cože?!" Vytřeští oba dva oči

,,Ty taky neumíš mlčet že?" Zpražím ho pohledem

Už se nadechuju že jim to vysvětlím, ale přeruší mě McGonagalová ,,Dobrý den studenti. Vítám vás na první letoští hodině." Jsem jí za to vděčná, protože vysvětlit jim co jsem dělala s klukem z Mrzimoru by bylo asi dost složitý.

Doufám, že se vám kapitola líbila. S láskou Karolína🤍