Neměli to vědět |HP|

17.

Hned jak šampioni s učiteli odešli do jiné místnosti jsem se zvedla a šla do otcova kabinetu. Bylo mi jasné, že se mnou bude chtít mluvit. A i kdyby nechtěl tak já chci.

Sedím na gauči s hlavou v dlaních. Přemýšlím snad úplně nad vším. Nevěřím tomu, že Harryho jméno v poháru, smrtijedi na mistrovství a moje divné sny v létě jsou jen pouhé náhody.

Z myšlenek mě vytrhne otec, který rozrazí dveře. Okamžitě ho obejmu. ,,Něco se děje že?" Zašeptám mu do hrudi

,,Neboj zatím to není nic vážného" řekne a pohladí mě po vlasech ,,Jen musíš být opatrná"

,,Já vím. To jsem přece vždycky" usměju se

,,No o tom bychom mohli diskutovat" pousměje se na mě

,,Tati myslím že bych to Harrymu měla říct" řeknu když se odtáhneme

,,Seš si tím jistá?" Zeptá se a já přikývnu ,,Clarke vím že tě to opravdu tíží a chtěla by ses s tím svěřit, ale myslí že bys měla počkat. Je toho teď na něj opravdu moc"

,,Dobře, ale nebudu čekat dalších 15 let" snažím se uvolnit atmosféru

,,Neboj nebudeš. Poradím se o tom i s Brumbálem a něco určitě vymyslíme" pohladí mě po rameni ,,Ale mám podmínku" řekne výrazněji

,,Koukám že nám oběma se ten Zmijozel fakt nezapře" zasměju se ,,Jakou?"

,,Do školy přijede jeden učitel, který bude spíše pomáhat. Doučování, záskoky za nemocné profesory a podpobně. Chci aby jsi s ním trénovala nitrobranu" řekne skoro jedním dechem

,,Brumbál o tom ví?" Zeptám se pro jistotu

,,Ano prakticky sám navrhl aby jsi měla soukromé hodiny nitrobrany"

,,No tak dobře" povdechnu si ,,A kdo je ten profesor?" Jsem zvědavá koho sem zas přitáhnou

,,Remus Lupin" z otcova hlasu jde slyšet jasná dávka nechuti

,,Ty mě dobrovolně svěříš jednomu z nich" ráda bych řekla jednomu z pobertů, ale otec je opravdu nesnáší a já ho nechci dráždit

,,Ano, mně se bráníš skvěle. Je potřeba trénovat s někým dalším" povdechne si

,,No dobře budu tam chodit" povzdychnu si

~~~
Chvilku si ještě povídáme a já pak odejdu do zmijozelské společenky. Svezu se na sedačku.

,,Co se stalo?" Pohladí mě Draco po rameni

,,Nic nic" falešně se usměju

,,Clarke, nelži mi" povdechne si ,,Snad mi můžeš normálně říct co se děje ne?"

Právě že ne, řeknu si v duchu ,,Nic jen mě štve, že je v turnaji Potter i když mu není 17" řeknu první lež co mě napadne a doufám že mi to sežere

,,Taky mě zo štve. Zase mu všechno projde jako vždycky" z jeho hlasu jde slyšet podráždění

,,Bavíte se o Potterovi?" Zeptá se Blaise, který si přisedne

,,Jo" povzdechnu si v duchu je mi ho líto

,,No tak to nemá cenu" žduchne do mě ,,Nějak moc jí to vzalo ne?" zašeptá směrem k Dracovi

,,Taky mám ten pocit" odpoví mu polohlasně

,,Hej! Já vás slyším" upozorním na sebe ,,Navíc si nemyslím že Harry o účast v turnaji stál" obhajuju svého bratra

,,Proč by o to nestál? Každý tam chtěl" diví se mému názoru Draco

,,No já tam teda rozhodně nechtěla. A navím myslím si že už tak má dost pozornosti. Pochybuju že touží po další"

,,Co ho tak hájíš?" Diví se Blaise ,,To ses do něj zabouchla nebo co?"

,,Ne nezabouchla, prostě jen..." přemýšlím co chci vlastně říct ,,Víte co s váma to nemá smysl. Jdu spát" povzdechnu si nakonec a vydám se k ložnicím

,,Vždyť je hrozně brzo" slyším za sebou Dracův hlas

,,No a?" Zeptám se aniž bych se na něj otočila. Než dojdu do pokoje slyším ještě několik jejich narážek na to že jsem se asi zbláznila. Nedávám tomu žádnou pozornost.

Vejdu do prázdné místnosti a zabouchnu za sebou dveře.

Doufám že se vám kapitola líbila. Děkuju za všechny votes u minulých kapitol. Pokud se vám líbila tak budu určité ráda za votes nebo komentář. Děkuju za každé přečtení.
Karolína🤍