Neměli to vědět |HP|

28.

S celou zmijozelskou skupinkou jsme se napřed vydali na naši kolej, kde jsem se převlékla. Cestou tam jsem si samozřejmě vyslechla nespočet narážek na můj nebelvírský famfrpálový hábit. Poté co jsem došli do společenké místnosti jsem se šla převléct a na přání Draca jsem si vzala i kytaru.

Ve vhodnějším oblečení a s násrojem v ruce jsem se vydala dolů po schodech. Můj blonďatý kamarád si ode mě kytaru vzal, aby mi jako správný ggentleman pomohl. Musela jsem se nad tím  pousmát.

,,Tak co jdeme?" Zeptal se nedočkavě

,,Co? Vy už zas někam jdete?" Divil se Blaise

,,Ale no tak my chceme taky slyšet Clarke zpívat?" Dělal na nás psí oči

,,Třeba příště" mrkla jsem na něj ,,Můžeme jít" usmála jsem se na Draca a společně jsme vyrazili na Astronomickou věž.

,,Dneska jsi byla dobrá" usmál se na mě Draco, když jsme stáli u zábradlí

,,Řekni mi něco co nevím" mrkla jsem na něj

,,Ajeje naše egoistka je zpátky" proukrotil oči

,,No ty máš co říkat" strčila jsem do něj loktem. Na to jsme se oba začali smát.

,,Tohle mi chybělo" řekl najednou a pohledem se mi vpíjel do očí

,,Co?" Zasmála jsem se nechápavě

,,No tvůj smích, tvůj zpěv, tvoje hra na kytaru." Povdechl si ,,Chyběla jsi mi Clarke. Hrozně moc, posledni dny, nebo spíš týdny to mezi náma bylo fakt divný a mě si strašně chyběla. Uvědomil jsem si, že pro mě jsi víc než jen nejlepší kamarádka" sjel pohledem dolů a skenoval chodník po věží.

,,Počkej Draco, jak to myslíš?" Divila jsem se jeho slovům. Byla strašně krásná, ale nebyla jsem si jistá jak to myslí.

,,Jsi jako moje sestra Clarke" usmál se a konečně se na mě podíval ,,Jsi mi bližší než můj vlastní otec, dost možná i než moje matka. Nemůžu o tebe přijit"

,,A taky že nikdy nepřijdeš" vrhla jsem se mu kolem krku ,,Slibuju" zašeptala jsem mu do hrudi ,,A děkuju za to co jsi řekl. Moc to pro mě znamená, nikdy bych tě za jic na světě nevyměnila"

,,Tak dost emocí" setřel si slzy co měl na krajíčku ,,Co mi zahraješ?" Usmál se a ukázal na kytaru

,,Co by sis přál?" Zeptala jsem se

,,Ty víš co" mrkl na mě a stejně jako já se posadil. Začala jsem hrát jeho nejoblíbenější písničku.

~~~
Hrála jsem, zpívali jsme, povídali jsme si,...utíkalo to hrozně rychle. ,,Už je čas večeře" zvedal se Draco po tom co se podíval na hodinky.

,,Jdi sám, já tu ještě chvilku budu" lehce jsem se na něj usmála

,,Tak já ti aspoň něco donesu na pokoj. Musíš jíst" řekl rázně

,,Děkuju" usmála jsem se a on odešel

Začala jsem si brnkat na kytaru a prozpěvovat si do toho text jedné ze svých oblíbených písniček. Po chvilce se však z tichého hraní vyklubalo to hlasité a zpěv ho následoval.

Dohrávala jsem poslední tóny Arcade. Můj zpěv také utichl a vystřidalo ho tlekání za mými zády.

Prudce jsem se na dotyčného otočila. Zjistila jsem že tam stojí vysoký zrzek a moje podrážděnost jen stoupla.

,,Ginny měla pravdu" řekl s úsměvem ,,jsi výborna zpěvačka" snažil se mi zavděčit

,,Potřebuješ něco Frede?" Povzdychla jsem si. On to vzal jako důvod si sednout hned vedle mě.

,,Chci ti to vysvětlit" podívá se mi smutně do očí a ja chvilku uvažuju že mu vážně hned odpustím. Naštěstí si to rozmyslím.

,,Není co vysvětlovat. Byla to pro tebe další hra, dobrý já to chápu. Však co že? Jo jen si byl první kluk co mě viděl nahou. No tak to bylo nedobrovolně no a co že?" Vyjela jsem na něj

,,Clarke do prdele poslouchej mě a vzpomeň si na to ráno. Já tě nevyslíkl úplně, to bych si nedovolil. Nechal jsem ti spodní prádlo." Vykřikl na mě aby mě zarazil v odchodu a to se mu také povedlo

Měl prevdu pod tím svetrem jsem měla podprsenku i kalhotky. Trošku jsem vyměkla. ,,I tak to bylo přes čáru" snažila jsem se pokračovat v obviňování, ale vůbec se mi to nedařilo.

Stoupl si ke mně a pohladil mě po tváři ,,Tak se nezlob" pousmál se na mě

Dál jsem se snažila držet kamenný výraz, ale nakonec jsem mu podlehla a taky jsem se pousmála. Těm jeho psím očím nejde odolat. Okamžitě mě přivinul do těsného objetí. Napřed jsem se chtěla zdráhat, ale potom mě do nosu udeřila jeho osobitá vůně a já věděla že nemá smysl se bránit.

,,Takže jsem byl první kdo tě viděl?" Zeptal se se svým typickým šibalským úšklebkem když jsme se od sebe odtáhli

,,Vážně na mě teď vytáhneš tohle?" praštila jsem ho pěstičkou do ramene

,,No a divíš se mi? Z každýho rohu slyším s kým vším už jsi spala a ty mi řekneš že tě ještě nikdo ani neviděl nahou."

,,Nemáš věřit drbům" pokrčím rameny

Od tématu rychle opustíme a prostě si jen povídame a smějeme se...

Dneska slabší kapitola ale ta další by měla být mnohem lepší tak doufám že se těšíte. Jinak děkuju všem co píšou komentáře. Hrozně mě to baví číst a jsem ráda že vás baví mů příběh.

Karolína🤍