Neměli to vědět |HP|

16.

Je neděle a já sedím ve Velké síni s Ginny a Hermionou, ta je ale stejně začtená do knížky.

,,Připomeň mi proč tu jsme?" Zeptá se Ginny

,,Protože chci vidět kdo se přihlásí do turnaje a dneska je poslední den takže se bude hlásit nejvíc lidí." Vysvětlím jí

Povídáme si o všem možném, po chvíli nás, ale vyruší jekot studentů. V obrovký dveřích se objeví skupinka v níž zahlédnu i svého hnědovlasého kamaráda. Všichni ho placají po ramenou a povzbuzují výkřiky.

Cedric vstoupí za věkovou hranici a vhodí papírek se svým jménem do poháru. Všichni začali jásat a tleskat ještě hlasitěji než před tím. Zachytila jsem Cedricův, jemně jsem se na něj usmála a on mi úsměv oplatil. Koukali jsme na sebe jako paralizovaní.

Pohled jsme od sebe odtrhli až když s jásotem přiběhli dvojčata. Věděla jsem co mají v plánu, Fred se se mnou byl poradit ja namíchat co nejsilnější postršovací lektvar. Stejně tak jsem, ale věděla, že to nebude fungovat.

Zrzci se začali chlubit svým úžasným nápadem. ,,To nebude fungovat" zasmála se Mia

,,Ne?" Zeptal se jeden ,,Proč ne Grangerová?" Dopnil ho ten druhý

,,Vidíte tohle? To je věková hranice" uchchtla se. Co si budem měla můj obdiv. Zachovat tak klidnej tón když má vedle z každé strany jedno z dvojčat? Já s tím měla problém když jsem byla jen s Fredem.

,,No a?" Zasmáli se zároveň

,,No a?" Hermiona dramaticky zaklapne knížku ,,Nakreslil jí sám Brumbál. Génia jako je Brmbál nepřekoná tak primitivní trik jako je postaršovací lektvar"

,,A proto je to tak geniální." Uchechli se ,,protože je to tak jednoduchý"

Sklonila jsem se k Mie a pošeptala jí ,,Nech je"

,,A navíc nám poradila Clarke" pochlubí se Fred ,,Takže to fungovat bude" I s Geogem se zvedli k poháru

,,Tys jim pomohla?" Diví se Ginny

,,Vždyť je to podvod" zhrozí se Mia

,,Klid" zasměju se ,,Pomohla jsem jim namíchat ten nejsilnější postaršovací lektvar co umí. To ale nemění nic na tom, že to fungovat prostě nebude"

,,Proč jsi to udělala?" Vyzvídá Mia

,,Chtěla jsem se pobavit" pokrčím rameny

,,No a pak že nezapadá do Zmijozelu" uchchtne se Ginny

,,Snad jste si nemysleli že bych je tam poslala. Kdyby se jim tam pak něco stalo mohla bych za to já. To bych si na triko nevzala" vysvětlím jim

Poté pozorujeme jak se dvojčata pokouší vhodit papírek do poháru. Tu chvilku naděje jim přeji. Pak však příjde to na co jsem čekala pohár je vyhodí. Co je ale ještě lepší oba mají šedivé vlasy a vousy. Musím se hrozně smát. Začnou se dohadovat čí to byla chyba, pak ale odejdou na pokoj.

Poslední kdo příjde vhodit svoje jméno do poháru je Victor Krum. Nechybí mu samozřejmě doprovod několika Kruvalských chlapců. Neunikne mi však lehký úsměv který si vymění s Hermionou.

,,Já to viděla" mám co dělat abych nezačala pištět ,,Mio co to bylo? Ty a Krum jste se na sebe usmáli"

,,Pšt, nemusí to vědět celá velká síň" snaží se mě uklidnit.

,,Nojo furt" prokroutím očima

~~~
Je večer, většinu času jsem dnes strávila s holkama. Kolem čtvrté se k nám připojil i Harry s Ronem.

,,No taak pojďte už na tu večeři. Já mám fakt hlad" stěžuje si Ron když sedíme u jezera

,,Ty seš tak nenžranej" směje se Gin

,,Hele normálně bych se ti smála taky, ale výjmečně s tebou souhlasím. Vstáváme" řeknu ale kromě Rona se nikdo nezvedne ,,No tak! To fakt nemáte hlad?"

,,Ani ne" Pokrčí Mia rameny

,,Prosím dneska se losuje do turnaje. Bude zábava" přemlouvám je

,,No a jsme doma" zasměje se Ginny ,,Clarke nemá hlad, jen chce vidět Cedrica"

,,Cože?!" Vykulí Harry oči ,,Clarke a Cedric?"

,,Nemůžeš si ty blbý keci jednou odpustit" vyčtu zrzce ,,Klid Harry jen si vymýšlí" objasním mu

,,No tak schválně. Jen se na ní sem tam podívejte. Vsaďte se, že bude pohledem hypnotizovat Ceda" směje se

,,Víte co klidně mě pozorujte, ale hlavně už pojďte" kupodivu to zabere a opravdu se zvednou

~~~
Když dorazíme do Velké síně tak se od nich odpojím a sednu si vedle Draca. Všichni dojíme a ze stolů zmizí jídlo.

Brumbál začne losovat šampiony. Co se týče Kruvalu a Krásnohůlek tak nepřišlo žádné překvapení. Bradavickým šampionem byl Cedric. Vím že si to moc přál, ale vlastně jsem o něj měla strach.

Pak přišlo něco co nikdo nečekal. Pohár vybral čtvrté jméno ,,Harry Potter" řekl potichu a celá síň ztichla ,,Harry Potter" přidal na hlasitosti a Harry se k němu pomalu vydal.

Já si jen vyměnila vyděšený pohled s otcem. Bylo mi jasné, že tohle nevěští nic dobrého.