Neměli to vědět |HP|

37.

V noci jsem se tak stokrát probudila. Nemohla jsem spát. A někdy nad ránem jsem své pokusy o usnutí vzdala. Venku už se rozednívalo tak jsem se potichu oblékla a vytratila jsem se.

Mezi učebnice, abych se už nemusela pro nic vracet, jsem strčila i knížku. Sedla jsem si pod strom, ale byla už celkem zima takže jsem musela použít kouzlo na zahřátí. Začetla jsem se do řádků a nevnímala nic kolem sebe.

Probudil mě jemný dotek ve vlasech. Strašně jsem se lekla, ani nevím kdy jsem usla. Byla jsem schoulená na zemi a knížka ležela vedle mě.

Pohled mi sjel na osobu, která mě probudila. Dřepěl vedle mě Fred s dvěma hrnky s kávou. Ta vůně byla nádherná. Rychle jsem se posadila a snažila se si uhladit vlasy a oblečení.

Fred se nad tím jen pousmál ,,Dobré ráno. Nemusíš se bát ani to listí ve vlasech ti neubírá na kráse"

Prokroutila jsem nad tím oči ,,Co tu děláš?"

,,Na to bych se taky mohl zeptat" provokoval mě ,,přinesl jsem ti kafe. A taky bych chtěl být chvíli s tebou a promluvit si" smutně se pousmál.

Vzala jsem si od něj hrnek, ale nic jsem neříkala. Vzal to jako souhlas, přisedl si ke mně a dokonce nám přes ramena přehodil deku co donesl.

Ticho prolomil až Fred po chvíli ,,Chtěl bych se ti omluvit za to jak jsem reagoval"

,,Bylo to přehnaný" konstatovala jsem

,,Já vím" povzdechl si ,,Když já jsem...vlastně ani nevím co jsem. Prostě mi s tebou bylo dobře"

,,Však mně s tebou taky" usmála jsem se na něj ,,Ale myslím že mi nemáš co vyčítat" věnoval mi zmatený pohled ,,Angelina o večeru s tebou básnila v šatně" vysvětlila jsem mu

,,Ah ale to nic nebylo. Vážně, jen jsem s ní tancoval"

,,Frede?" Položila jsem mu ruku na rameno ,,Klid nic mi vysvětlovat nemusíš. Nechodíme spolu, nic si nedlužíme" uklidňovala jsem ho ,,Ty přece nikdy s nikým nechodíš

,,Jsou situace kdy bych tohle pravidlo porušil" zamumlal abych ho neslyšela

,,Jak jsi vlastně věděl, že tu budu?" Uvědomila jsem si po chvíli ticha

,,Máme s Gorgem svoje triky" usmál se

,,Takže mi to neřekneš?"

,,Třeba někdy jindy" řekl a stoupl jsi ,,Teď pojď se mnou" natáhl ke mě ruku, kterou jsem přijala a i se všemi našimi věcmi jsem se nechala vést.

Dovedl mě až k jezeru ve kterém se nádherně odrážely oranžové listy okolních stromů. Sedl si na lavičku. Po chvíli už jsem byla schoulená těsně vedle něj. Objal mě svou svalnatou paží.

Nevím proč, ale najednou jsem měla strašnou potřebu se mu dívat do očí. Skenoval můj obličej, prohlížel si každý detail a speciální pozornost věnoval rtům. Jemně mi nadzvedl hlavu, jako by se bál, že se spálí.

Byli jsme těsně u sebe když rychle zamrkal a odvrátil se. Potřepal hlavou odfrkl si. V tom se najednou zvedl a zamířil zpět k hradu. Chvilku mi trvalo pobrat co se děje byl už několik metrů ode mě.

Rychle jsem si posbírala věci a snažila se ho dohnat. ,,Frede!" Křičela jsem ,,Frede zastav!" Nic ,,Weasley zastav nebo si to s tebou vyřídím!" Nevím co přesně mu udělám, ale asi bych měla začít vymýšlet, protože ani tahle výhružka nezabrala. Dohnala jsem ho u hradu. Zatarasila jsem mu cestu připravená dát cokoliv za to zjistit co se stalo.

,,Co děláš?" Ptal se nepříčetně

,,Já? Co děláš ty?" Vrátila jsem mu podobným tonem ,,Frede?" Zeptala jsem se mnohem jemněji a položila ruku na jeho tvář ,,Co se stalo?"

,,Nemůžu to dělat" řekne a když vidí můj nechápavý pohled tak pokračuje ,,Nemůžu to dělat, ne tobě. Nechodím s holkama, je mi jedno jak se cítí když to skončí. Věděly to předem. Ale tobě to udělat nemůžu. I když pominu tu že tvůj otec by mě zabil a Gin by mi to vyčítala do konce života, nemůžu to udělat..."

Přitisknu svoje rty na jeho, počáteční šok se rychle promění v opětované polibky. Tohle mi chybělo, i když jsem si to nechtěla přiznat a kdyby se někdo zeptám tak mu to nepřiznám. Teď je mi ale skvěle.

Když se od sebe odtrhneme opře se Fred čelem o to moje ,,Ne že by se mi to nelíbilo, ale to co jsem řekl to nijak nemění"

,,Já vím. Znám Freda Weasleyho" zašeptám

,,A stejně si mě políbila" Na to jen lehce přikývnu

Další kapitola za námi!!! Tak co myslíte jak to bude pokračovat? Určitě pište.
Děkuji za přečtení, K🤍