Na viděnou, dívko v ručníku

12. - CASSIE

Miluju romantický scény ve filmech nebo v knížkách. Vždycky jsou vyobrazený jako zázrak, jako něco, na co ti hlavní hrdinové čekali celý život. Vždycky mi to ale připadalo šíleně nereálný. Tak si prostě dali pusu, no a?

Jenže teď přesně takovej okamžik zažívám na vlastní kůži. Garrett Fitzgerald mě líbá. Svými rty jemně přejíždí po těch mých, naše jazyky jako by najednou žily vlastním životem.

Prsty ho hladím ve vlasech, které jsou na dotek ještě jemnější, než se zdají na pohled. Přitáhne si mě blíž k sobě, rukama mě hladí po zádech, na bocích a na zadku.

Veškeré sebeovládání mě opouští s každým dalším polibkem. Nejsem zvyklá líbat se s klukama, které znám sotva pět minut, ale s Garrettem je to jiné. Mám pocit, že se mu můžu celá odevzdat. Že mu můžu věřit.

Hlavní dveře vrznou a my od sebe rychle odskočíme. Snažím se popadnout dech, ale jako by najednou ze vzduchu zmizel kyslík. A zbyla jen Garrettova opojná vůně.

„Nazdárek, já-" Tessa se zastaví v půlce věty. „Garrette? Co tu děláš?"

„Udělali jsme si filmovej večer," odvětím svižně.

„Jo, měli jsme hlad, tak jsme si dali pizzu a zmrzku," doplní mě Garrett.

Tessa kmitá pohledem ode mě k němu, jako by se snažila zpracovat to, co má před očima. „Aha, tak okay."

Garrett se přinutí k úsměvu a vyskočí na nohy. „Děkuju za zmrzku," pronese ke mně, já mu na oplátku poděkuju za pizzu. On jen přikývne, rozloučí se s Tessou a zmizí z bytu jako pára nad hrncem.

Tessa po mně hodí tím pohledem, který říká jasně, že vím, že jste tu jen nevinně nekoukali na film. Naštěstí už to ale víc neřeší a radši mi vykládá o té párty, která byla podle jejích slov dost super.

Plná dojmů si vlezu do vyhřáté vany, která je jako vždycky plná voňavé pěny. Vlasy jsem si stáhla do drdolu, abych si je nenamočila. Slastně zavřu oči a v myšlenkách se bezděky vrátím k odpoledni, kdy jsme s Garrettem koukali na Pretty Woman. Kdy jsme komentovali každou druhou scénu, sdíleli názory a předávali si dojmy. A pak se políbili.

Povzdychnu si. Nevím, jestli je dobře, že se to stalo. Možná jsem ho ani neměla zvát na tu večeři. Při té myšlence se ve mně něco sevře.

Jasně, možná to nebyl nejlepší nápad, protože moc dobře vím, že Garrett Fitzgerald s holkama nechodí. A já nejsem holka, které by stačil jen sex. Já potřebuju i ty city.

Jenže ty mi Garrett nenabídne. Není to jeho styl. On si jen užívá, nechce se vázat. A já určitě nejsem první holka, která doufala, že ho změní. Nejsem naivní.

Voda po pár desítkách minutách vystydne a mně nezbude nic než ji vypustit a zabalit se do velké bílé osušky. Stoupnu si před zrcadlo a prohlédnu si zarudlé tváře, které od toho polibku ještě nezbledly. Možná hlavně z toho důvodu, že jsem na to od té doby nepřestala myslet.

Vyčistím si zuby, posbírám si oblečení a když vyjdu ven, málem mi leknutím spadne osuška. „Bože!"

Jeremy se zazubí a kývne mi na pozdrav. „Jeremy se stavil, tak jsem ho pustila dál," objasní mi Tessa, která mu zrovna připravuje kafe.

„Aha." Násilím se přinutím k úsměvu a odložím oblečení na bar, abych si mohla pevněji chytit osušku. „A co tu děláš?"

„Nezavolalas," zkonstatuje.

„A jo," vyhrknu. „Úplně jsem na to zapomněla."

„Cass měla moc práce," doplní mě Tessa, jejíž úsměv zpoza hrnku nejde přehlédnout. Jeremy si ho ale zjevně vůbec nevšiml, protože to nijak neokomentuje.

„Nicméně jsem se poptal a zjistil, kde bydlíš, tak mě napadlo, že tě přijdu osobně pozvat na to kafe."

Před zápasem jsem z Jeremyho byla tak nadšená, ale teď jsem z něj neměla dobrý pocit. Nevím, jestli to bylo tím Garrettovým varováním nebo jen faktem, že se momentálně na nic než na tu pusu nedokážu soustředit, ale všechno ve mně mi říkalo, abych ho odmítla.

„Aha, no to je fajn, ale já mám teď dost školy a vůbec netuším, jestli bych to stíhala." Jo, je to fakt dost špatná výmluva.

Jeremymu se na vteřinku mihne ve tváři zklamání, ale to rychle nahradí sebejistý úsměv. „Ale prosím tě, určitě si najdeš hoďku na starýho kamaráda, no ne?"

„Zítra odpoledne máš přece čas, nebo ne?" vmísí se do toho Tessa, za což bych ji nejradši zaškrtila.

S falešným úsměvem přikývnu.

„No tak skvělý, zítra ve tři tě tu vyzvednu a zajdeme na kafe, jak ti to zní?"

„To bude... super," odvětím a vytasím se s dalším předstíraným úsměvem.

Jeremy dopije svoje kafe, vděčně podá prázdný hrnek Tesse, rozloučí se a zmizí.

„Proč ses tak hloupě vymlouvala? Odpoledne to vypadalo, že si skvěle rozumíte a teď se s ním najednou sejít nechceš? Nemá to náhodou něco společnýho s tím, žes tu několik hodin měla Garretta?"

Na pár vteřin ztuhnu. Jasně, mohla bych jí o tý puse říct, jenže ona by to hned začala rozebírat a pokládala by otázky, na který momentálně vážně neznám odpovědi. Navíc se mi o tom upřímně nechce bavit. Nejradši bych na to už ani nemyslela. „Ani nevím, asi jsem na to zítřejší volno zapomněla," zalžu.

Tessa se už už nadechne, aby něco odvětila, když si rychle vezmu věci a zmizím u sebe v pokoji.