49. - CASSIE

5.1K 277 19
                                    

Po tvářích mi stékají slzy, ale nejsem schopná přestat. Mám pocit, jako by mi Garrett naservíroval celou svou duši na stříbrný podnos, který mi zabalil jako dárek k Vánocům. Konečně se mi otevřel a já nevím, jestli jsem na tolik bolesti připravená.

Milá Grace,

dneska mi došlo, že už ti tady nemůžu dál říkat, jak moc tě miluju. Nemůžu žít minulostí ani tou vinou, kterou cítím. Musím se posunout dál.

Jenže jak to mám udělat?

Já vím, že ty mi neporadíš. Nikdo mi neporadí. Tohle je jen na mně, je jen na mně, abych přišel na způsob, jak se té viny zbavit.

Jenže co když to nedokážu?

Byla to nehoda, říkali. Nebyl jsem opilej, neměl jsem v sobě ani kapku alkoholu. A to zvíře tam vběhlo tak rychle, že jsem neměl šanci zaznamenat ho dřív.

Kdybych ho býval srazil, možná bys tu dneska byla se mnou a já ti nemusel psát tyhle dopisy.

Já vím já vím, nemůžu nad tím takhle pořád uvažovat. Musím to prostě vzít tak, jak to je. Přijmout ten fakt, že jsi pryč.

Garrett

Vzhlédnu od bílých stránek, hledím do tmy před sebou a srdce mi rychle buší, jelikož mi konečně prozradil, co se vlastně stalo.

Měli autonehodu.

Garrettovi před auto skočilo nějaké zvíře a když se mu pokusil vyhnout, do něčeho vrazil.

A ona to nepřežila.

Pane bože. Tak proto se tolik bojí aut. Proto tolik dbal na Marka, aby řídil opatrně. Protože kvůli autonehodě přišel o ženu, kterou miloval.

Přeskočím až na poslední stránku a zarazím se, když tam spatřím svoje jméno.

Drahá Cassie,

jestli tohle čteš, znamená to, že už o mně víš všechno. Víš, co jsem zač. Co jsem provedl.

A nebo jsi taky možná byla jen netrpělivá a začala číst od konce.

Nechtěl jsem po Markovi, aby ti ten deník dal, abych tě získal zpátky nebo abych to využil jako výmluvu, proč jsem se choval tak, jak jsem se choval. Chtěl jsem jen, abys věděla, jakým člověkem jsem. Chtěl jsem, abys pochopila, proč jsem to všechno udělal.

Grace jsem poznal na střední, byla to moje první velká láska. Vím, že to vzhledem k tomu, že nám nebylo ani 18, zní trapně a naivně, ale věřil jsem, že si ji jednou vezmu.

A když se pak jednou v létě stala ta nehoda, myslel jsem, že jsem přišel o smysl života. Několik měsíců po tom jsem nebyl schopnej ničeho, jen jsem ležel v posteli a chodil na terapii, díky který jsem tohle všechno sepsal.

Ty roky po tom jsem se vztahům vyhýbal. Nechtěl jsem se zamilovat, měl jsem pocit, že si to nezasloužím. Jak bych si taky mohl zasloužit lásku, když jsem ji připravil o život?

Holkám jsem vždycky řekl, že u mě to je jen na jednu noc. Věděly, že nic víc jim nabídnout nemůžu, a braly to tak.

Jenže pak jsi přišla ty. Ještě teď vidím tu potrhlou holku v ručníku, co se tvářila, že jí patří svět.

A co jí teď patří moje srdce.

Byla jsi tak krásná, tak tvrdohlavá a sveřepá. Nedokázal jsem se od tebe držet dál, i když jsem strašně moc chtěl. Nechtěl jsem se do tebe zamilovat, ale selhal jsem na plné čáře.

Nevím, jak bych se ti mohl omluvit za ten večer v Luně. Věděl jsem, jak moc ti tím ublížím, ale měl jsem pocit, že nemůžu jinak. Že bude lepší, když ti jednou ublížím a pak ti dám volnost, abys mohla být s někým, kdo není tak rozbitej jako já.

Ale nemůžu na tebe přestat myslet, Cassie.

Na Vánoce pojedu k našim, ale 25. už budu zpátky v Torontu. Až se vrátíš z Mayfieldu a pokud se mi rozhodneš odpustit, budu tu na tebe čekat. Pokud ne, nechám tě být.

S láskou,

Garrett

Na viděnou, dívko v ručníkuKde žijí příběhy. Začni objevovat