Dost

(13)

H:

„Proboha živého, nemůžete nezletilým studentům nalévat Ohnivou whisky!" zděsila jsem se, když jsem u Tří košťat viděla na vlastní oči výčepního.

„Náš zákazník, náš pán." prohlásil hostinský a pokrčil rameny.

„Jsou nezletilí!!!" vykřikla jsem. Tenhle výlet byl náročný. Studenti jako by se utrhli ze řetězu a druhý kantor, kterého na tuto akci poslali společně se mnou, nebyl nikdo jiný než Malfoy, a ten mi absolutně nepomáhal. Všechno nechal na mě. Sám nyní seděl u baru a v ruce sklenici s dotyčnou Ohnivou whisky, zcela netečný k tomu, co se děje.

„Tak Máslový ležák?" navrhl hostinský zamyšleně.

„Jistě, ten jim můžete nalít." souhlasila jsem a oddechla jsem si. Ještě chvíli a tenhle průšvih skončí a vrátíme se zpět do školy, do bezpečí.

„Mohl bys nad nimi taky dohlížet, mám plný zuby toho, jak se o nic nestaráš a všechno necháváš na mě!" obrátila jsem se zamračeně na Malfoye. Líně zakroužil se sklenicí, pomalu se napil doušku alkoholu a až pak na mě hodil pohled jako na obtížný hmyz.

„Jsi přece dokonalá, všechno ti jde, všechno zvládneš, tak proč bys potřebovala pomoc? Ode mě? Od tyrana?" zajímal se. Zarazila jsem se.

„Dotklo se tě to snad?" oba jsme věděli, že mluvíme o tom označení z knihovny.

„To by se ti tak líbilo, Grangerová. Mě jen tak neublížíš." odpověděl, kopnul do sebe zbytek obsahu sklenice a třísknul s ní o dřevěný pult. „Zbytek už zvládneš sama." prohlásil a zmizel z podniku ven.