D:
„Cože mám?!" vyštěknul jsem na dvě studentky, které jsem míjel na chodbě, a které o mě dosud nevěděly.
„Pane profesore!" vypískly unisono, překvapené, vyděšené.
„Zopakuj to!" nařídil jsem jí.
„Slyšely jsme, jak profesorka Grangerová říká, že jste snědl hodně fazolí a teď máte zaražený prdy." mluvila tiše a byla rudá v obličeji. Já ji zabiju, přísahám, že ji zabiju!
„Do prdele!" vykřikl jsem a už jsem si to mazal najít tu mrchu, která roznáší takový pomluvy po škole. Nebyl jsem ještě ani za rohem a slyšel jsem dívčí smích. Zarazil jsem se a otočil. Dívky okamžitě ztichly a zbledly. Pořádně jsem se na ně podíval a všiml jsem si školní uniformy s červenou barvou. No vida. „Nebelvír... 20 bodů dolů!" zařval jsem a pokračoval v cestě. Ze mě si jen tak někdo prdel dělat nebude.
Na Grangerovou jsem narazil nečekaně na chodbě před schodištěm. „Tak zaražený prdy, vážně?!" spustil jsem. Podívala se na mě a pozvedla jeden koutek úst.
„Taky jsem to slyšela." sdělila mi.
„Přestaň o mě po škole vykládat takový sračky! Kolik ti je, proboha?!" rozčiloval jsem se dál.
„Díky." utnula můj vztek.
„Cože?" nerozuměl jsem.
„Děkuju ti, Draco."
أنت تقرأ
Dost
قصص الهواةMnoho vody v řece uplynulo a oni už nejsou studenty na škole čar a kouzel v Bradavicích. Naopak, osud si přál, aby se stali řediteli kolejí. Hermiona Grangerová - Nebelvír. Draco Malfoy - Zmijozel. Ať už panuje hluboká a odvěká rivalita mezi těmi...
