Heart Beat (Zayn Malik)

7.-I just wanna know you better

Zabouchne za sebou dveře od toalet a pro jistotu je ještě zamkne. Potřebuje utéct, ale vyběhnout takhle ven, tak ji nejspíš zavřou do nejbližšího blázince. A ne, že by měla zrovna chuť objevovat, jak kvalitní tyhle zařízení v Americe mají. 
Opře se o mramorové umyvadlo, aby dopřála tělu čas a počká, než se tep vrátí zase k normálu.
Ledovou vodou si opláchne obličej, aby tak smyla ty černé abstraktní obrazce co jí na tváři vytvořila řasenka a zadívá se na sebe do zrcadla. 
Vypadá jak smutný, v depresi se utápějící klaun.
Brr!! Nesnáší klauny. Mají přinášet radost a mají být veselí, ale vždycky jí spíš jen naháněli hrůzu. Ty jejich divné bílé obličeje s obří pusou od ucha k uchu. Působili spíš jak po špatně provedené plastice, než někdo, kdo má do vašeho života vnést veselí.  Při pohledu na ně se jí chtělo všechno, jen ne smát. Vytáhne z kapsy kapesníček a dře zbytky všech těch malovátek z tváře tak dlouho, dokud nepřestane vypadat jako Joker. Pak si rozcuchané vlasy sváže do uzlu gumičkou, kterou vždy nosí na pravé ruce, a spokojeně opustí toalety.
Do kanceláře se rozhodně vracet nebude, to by bylo nad její síly. Ale ví o něčem, co pro dnešek ještě zvládne - postel! 

"Ty!!" Pohotově se k ní přižene otec, jen co ji spatří obezřetně se plížit chodbou.
"Okamžitě domů!" Štěkne a předejde ji, aby bylo jasné, že ho má následovat k autu.
Paráda! Aspoň nemusí pěšky! Vcelku se jí to hodí a tak se za ním plouží bez protestu.
"Ode dneška se budeš pohybovat pouze po trase domov - práce a opačně. Nic víc!!" 
Šlehne po ní zlostným pohledem a pak nastartuje. 
Jakoby chodila i jinam! Grace protočí otráveně očima a nebere to nijak vážně. On si myslí, jak jí to zasáhne, ale ve výsledku jí vůbec nezná, takže nemůže tušit, že tohle její život nijak zásadně neovlivní.
"A Paynovi se omluvíš!" Nezapomene zmínit svého věrného psíka.
"Stalo se..." Odtuší Grace klidně, ale klid je asi to poslední co pociťuje, při vzpomínce na svůj pokus o omluvu.
Otec na ní podezíravě pohlédne a ona raději rychle uhne pohledem. 
"Budu tě hlídat, Gracie!!"  Na křižovatce zahne doprava,načež o chvíli později zastaví před domem.
"Ty mě budeš hlídat?" Získá konečně brunetčinu pozornost.
"Mám na to lidi."  Nervózně poklepává prsty do volantu.
"Jistě," odfrkne si pohrdavě Grace, "ty máš vždy na všechno lidi. Na to aby  tvé dcery nakrmili, pohlídali, odvezli do školy a zase vyzvedli, aby nám podepsali úkoly a přečetli pohádku ...ale kde máme tátu když je třeba?" Vyskočí Grace okamžitě z auta a rázně za sebou práskne dveřmi. 

Doma konečně padne na postel a zhluboka si vydechne. 
Proč??!
Na jeden den toho bylo víc, než dost. A všechno tohle jen kvůli tomu, že chtěla léto strávit doma. S Carrie ...chtěla mít klid.
Při slově klid se jí vybaví velké smutné oči v barvě hořké čokolády a ona najednou ví, jak dosáhnout pohody, aniž by musela odcestovat do Londýna. 
Obezřetně se vykrade z domu, přestože ví, že táta se určitě jen tak z firmy nevrátí. Ale co kdyby přeci jen poslal někoho, aby jí hlídal. Nedejbože Payna!!
Proto raději zrychlí, aby těch pár bloků dělící jí od pláže, urazila bez újmy a špehů. Skoro až běží, protože setmělé ulice rušného města jí trochu děsí, ale už se jednou rozhodla, tak se přeci nevrátí.

Kde jen bylo to místo? Hodnou chvíli se potuluje po vylidněné pláži, načež pocítí trpkou pachuť zklamání. Proč si proboha naivně myslela, že ho tu najde? 
Než se stačí otočit k odchodu, pohled jí padne na postavu sedící u nedaleké palmy.
Tady je to!!! Grace se obličej rozzáří nadšením a tentokrát se rozejde přímo k němu.
Sedí tam sám, dlouhé štíhlé nohy v černých, na kolenou roztržených džínách, má natažené před sebou. Na nich položený notes, do kterého cosi zapisuje rozmáchlými gesty. Při bližším podívání Grace zjistí, že kreslí. Z pod čepice, dnes černé, mu trčí tmavé rozcuchané vlasy, i když to nejspíš byl pokus o styling.  Upřeně sleduje papír a soustředěně se u toho kouše do rtu. 

Grace překoná ten zvláštní pocit strachu a posadí se přímo vedle něho, protože touží po tom klidu, který z něj vyzařuje na míle daleko. Chce si jen ukrást kousek pro sebe. 
"Jsi tady ..." vydechne úlevně, jakoby se domluvili na schůzce a jí spadl kámen ze srdce, že se dostavil.
"Jsem tam, kde chci být ..." Ozve se tiše, aniž by přerušil svou činnost.
Šťastný to člověk! Pomyslí si Grace, protože tohle ona o sobě rozhodně říct nemůže.
"Hele .." Osloví jí najednou a vzhlédne od své kresby, "já nerandím!" Zamračí se, až se mu na čele vytvoří jemná vráska. 
Grace se naopak upřímně rozesměje, což chlapce mírně  znejistí. Tázavě pozvedne jedno obočí."Na nějaké rande jsem tě zvala?" Vysvětlí mu důvod svého veselí, přičemž pobaveně sleduje, jak on opět sklopí zrak k papíru a zuřivě vybarvuje svou kresbu.
"Sedíš tady.." Odsekne jí trochu napruženě a mávne k ní rukou. Dalším nekontrolovatelným výbuchem smíchu jeho podrážděnost akorát tak přiživí.
"Tohle je pláž," zavrtí nechápavě hlavou, "lidi si chodí sednout na pláž  bez úmyslu randit s tebou!!" Ten má ale sebevědomí! Proč by proboha chtěla chodit se sériovým vrahem?
Dexter zarytě mlčí a tak se Grace vedle něho položí do písku s úmyslem nasát do sebe kus té jeho vyrovnanosti.  

"Spali jste spolu?" Prohodí černovlasý, jakoby nic.
"Co prosím?!" Vyletí opět do sedu, jak jí jeho nemístný dotaz rozhodí.
"Lidi co se takhle hádají k sobě bez pochyby něco cítí ..." Vysvětlí jí klidně.
"My k sobě nic - " 
"Někde se ta energie vybít musela." Přeruší jí, přičemž černou fixou ukáže na její krk. Z jeho škodolibého úšklebku Grace vytuší, že jí Liam na kůži nechal památku na ranní ponížení. 
"My jsme spolu ne -"  Sama se zarazí v půlce věty, naštvaná sama na sebe.  "Já se nebudu o svém sexuálním životě bavit s někým, kdo mi ani neřekl svoje jméno!!"  
Chlapci se na tváři objeví takový zvláštní, skoro až záhadný polo úsměv , přičemž nesouhlasně zakroutí hlavou.
"K čemu jsou jména? To, že znáš něčí jméno neznamená, že znáš jeho a opačně ..." Vzhlédne k ní a na chvíli ji zase nechá zblízka si prohlédnout ty temné oči. Je vážný a smutný. 
"Tím vlastně říkáš, že tě mohu dobře poznat, aniž bych věděla, co ti rodiče zapsali do rodného listu?" 
Nakloní se blíž k němu, aby mu mohla nenápadně nahlédnout do notesu. 
"Ne!" Odsekne úsečně a notes jí zaklapne před nosem. "Protože nechci!" 
Je tohle nějaký způsob obrany? Na Grace to působí jako pokus o držení si odstupu, čímž v ní ke své smůle vyvolá ještě větší zvědavost a zájem. 
"Jak chceš," pokrčí nad tím klidně rameny, "stejně ti říkám Dexter." 
"Dexter?!"  V úžasu na chvíli i zapomene, že má být vlastně vzteklý.
"Myslela jsem, že bys mě mohl zabít ..." Vysvětlí mu své pohnutky k přidělení mu téhle přezdívky,přičemž sleduje jak se jeho obličej z pobaveného změní na hrozivý. 
"A co tě přimělo si myslet, že to neudělám?" Přimhouří oči a znovu si skousne ret. Pozorně ji sleduje, očekávajíc její reakci...
No, co vlastně? Co ji přimělo si myslet, že to vrah není? Nic, myslí si to pořád, jenže je jí s ním podivně fajn a to mu říkat nebude. Pak by si myslel, že nejenže ho uhání, ale je k tomu ještě šílená. Což si nejspíš stejně myslí.
Aniž by uhnula jeho pátravému pohledu, vítězně se usměje.
"Už bys to udělal,místo abys mě upozorňoval, že nerandíš .." Dostane ho, protože on se lehounce zasměje. Jen tak opatrně, tiše a jemně. 
Mlčky pak vyloví z krabičky cigaretu a zapálí si.  Jen co ji přiloží ke rtům a potáhne, slastně přivře víčka.  Dlouhé řasy se mu nepatrně chvějí a vrhají nepatrný mihotavý stín na jeho tvář. 

"Dáš si taky?" Vyloží si její zírání po svém, když znovu otevře své uhrančivé oči a přistrčí ji krabičku před obličej. 
Dívka na okamžik zaváhá, ale nedovolí si odmítnout tohle jeho vůbec první vstřícné gesto, proto jednu z cigaret vytáhne z krabičky a vděčně se na něho usměje.
"Dík, a mimochodem," snaží se jeho vstřícnosti využít, dokud se to dá, "já jsem Gr-"
Jenže on právě se svým naladěním na dobráckou vlnu skončil.
"Ššš.." vydechne cigaretový kouř a upřeně sleduje jak pomalu mizí, až nakonec splyne s modravým obzorem, "já to nechci vědět!!!"