Heart Beat (Zayn Malik)

19.- Let's forget who we are 2/2

"My tady můžeme všechno, Leio!!" Zašeptá ten zloun a jeho horký dech jí sklouzne po pokožce na krku, až se celá zachvěje. Hlavně vzteky! Jak se vůbec opovažuje použít tuhle přezdívku.

"Nejsem LEIA!!!!" Zasyčí na něho a obě ruce vztekle zatne v pěst. "Jmenuju se Gra-"
Její hlas zanikne v prazvláštním zvuku, který o sekundu později Grace identifikuje jako smích. K jejímu obrovskému překvapení to tenhle člověk vážně umí a dokonce při tom ani nevypadá jako hrůzostrašný zabiják či drogový dealer. Připomíná spíš pubertálního kluka, co právě odvyprávěl nějaký trapný vtípek a nemůže se nabažit své vlastní zábavnosti. Ten dojem ještě umocní, když si uvědomí svůj prohřešek proti své drsnosti a skoro až dětsky si přitiskne dlaň na ústa a udiveně vyvalí ty své zelené oči.

"Vážně," zhýkne pobaveně," ani ty jsi mu jméno neřekla? Co jste to za divný pár?" Znovu odhalí obě řady svých skoro až nepřirozeně bílých zubů, ale na Grace už to nepůsobí. To, že jí nehorázně rozčiluje, nepřebije ani to, že je krásnější než zásnubní prsten princezny Diany, a ani fakt, že jí za každé slovo klidně může zabít.

"My nejsme pár!" Křikne po něm, a neurvale do něj strčí. "Nejsem jeho holka a tvoje děvka taky nebudu!!!"
Harry ohromeně zamrká a zůstane na okamžik jako opařený.
Dívka mezitím využije chvilky jeho nepozornosti a proklouzne z vězení, tvořeného z jedné strany jeho tělem a z druhé ledovou zdí.
Jenže on nezůstane mimo na dlouho.

"Počkej!!" Při jeho výšce se nemusí příliš namáhat, jen se trochu natáhne a pevně omotá své prsty kolem jejího zápěstí. Přitáhne ji opět pevně k sobě, čímž zmaří její pokus o útěk.

"Vůbec si mi nepomohl!" Zuří brunetka natisknutá na jeho hruď."Takže ani druhá část naší dohody se nekoná!!" Zařve na něho hystericky, protože čím víc sebou hází tím pevněji ji tiskne.
"Nešahej na mě!!!!"
"Ššš!! Nekřič přece!!" Zamrká poplašeně a pohlédne na ni těma velkýma smutnýma očima, že působí jako chlapeček, co se rodičům ztratil v supermarketu.
Grace znejistí. Nejraději by mu darovala lízátko, aby na ni přestal koukat takhle, ale žádné po kapsách nenosí.
"Nic ti neudělám." Zamumlá jí do vlasů a opatrně zvedne ruku, aby své prsty mohl jemně zabořit do jejích značně rozcuchaných, kolem tváře rozlétaných tmavých loken.
"Já nejsem takový, jak si myslíš!" Soustředěně jí svými prsty rozčesává vlasy, zatímco slovy jí pořádně motá hlavu.
"Jasně Harry," přikývne mu stále zaskočeně,"ty jsi učiněný anděl."
Souhlasně pokývá hlavou a rty se roztáhnou do nesmělého úsměvu, který společně se zvláštním leskem v zelených očích a spoustou nespoutaných vln kolem jeho tváře, co by klidně mohla zastupovat svatozář, tak nějak andělsky opravdu působí.

"Já si nemůžu dovolit být hodný," pohodí hlavou směrem ke gauči, kde se dříve povalovala ta sebranka," jak si myslíš, že by mě poslouchali?!" Ušklíbne se pochybovačně, ale zvláštní nádech smutku z jeho očí nezmizí.

"Harry..." Dívka si uvědomí, že už jí k sobě netiskne násilím, že už ji vlastně nedrží vůbec, že v jeho náručí setrvává sama od sebe. Pod náporem soucitných pocitů zvedne ruku a sotva znatelně ho konečky prstů pohladí po tváři.
Její gesto na jeho rtech znovu vykouzlí ten plachý úsměv.
"Před nimi  musím být takový, jakého si mě viděla při našem prvním setkání," nakloní se k ní tak blízko, že Grace ucítí jeho mentolový dech, "ale pro tebe můžu být úplně jiný!!"
Dívka přivře oči a její tělo naprosto odporuje rozumu. Bezděčně pootevře rty, jakoby ho vybízela k tomu, co on stejně měl v plánu udělat, protože kouzlo jeho osobnosti je něco, čemu se jen těžko odolává. Ale její mysl, aniž by Grace sama věděla proč, se tomu příčí.
"Leio..." konečně pocítí tu hebkost jeho rtů, ale jen kratičký okamžik, když s nimi pouze hravě přejede po jejích.
"Ne, Harry, ne.." Pokusí se ho jemně odstrčit.