Heart Beat (Zayn Malik)

31.- We're over the stormy end // !END!

"Zayneee!!!"

"Grace, Gracie ...Graceee!!!

Dívka zkusmo mávne řasami a neochotně rozlepí víčka od sebe. Jsou těžká jako z olova, přesto skrze vytvořenou škvírku rozezná, že na ni hledí dvě blankytně modré ustarané oči.

"Carrie?" Zašeptá suchými rozpraskanými rty a zděšeně se posadí. "Kde to jsem??" Rozhlédne se po útulné místnosti se šedivým gaučem na kterém právě sedí, obklopená kopou barevných polštářků a přikrytá dekou s obrázky balonků a koťátek, kterou zcela přesně identifikuje jako svou vlastní deku z dětství. Nakonec se pohledem vrátí zpět k blonďaté dívce, která ji pozorně sleduje.

"Doma přece, Gracelet," osloví ji něžně, "v Londýně." Dodá, když jí dle sestřina výrazu dojde, že se tmavovláska stále nechytá.

"Právě ti začaly prázdniny, je léto, těšily jsme se, jak ho strávíme společně." S úsměvem se jí snaží přiblížit situaci, záhy se jí však na čele vytvoří hluboká vráska.

"Grace??" Blondýnka sama potřebuje cosi vysvětlit. "Kdo je Zayn?"

Jen to vysloví, dívka na gauči sebou trhne. Ve tváři se jí vystřídá několik různých výrazů. Dokonce si rychle prohlédne levou ruku,na které nenajde žádné zásadní odchylky od normálu a nakonec pouze pohlédne na sestru, jako by byla mimozemšťan.
"Malik." Pokrčí rameny.
Carrie se ani nestihne zeptat, odkdy a hlavně odkud zná jeho jméno, protože sestru najednou osvítí duch svatý.
"Kde vůbec je??" Vyvalí své zelené oči, že se najednou zdají ještě jednou tak velké. "Zabila jsem ho??!!"

Mladší dívka ji chvíli sleduje, úporně se kousajíc do jazyka, ale nakonec to stejně nevydrží a nahlas se rozesměje.

"Nee-eee," hýká a kupodivu její smích není ani trochu podobný tomu Graceininu rolničkovému, "vlastně jsi ho zachránila."

"Otřes mozku mám mít já, ne ty." Zavrčí zelenooká podrážděně, protože by se ráda dověděla něco konstruktivního, zatímco její sestra se tu svíjí v křečích jako šílenec.

"Potom, co jsi mu zařídila velmi blízké setkání s asfaltem," snaží se blondýnka ovládat, "jsem zavolala sanitku. Jeho rovnou odvezli u tebe usoudili, že víc poškozenej mozek, než máš, už mít nemůžeš, takže tě jen ošetřili a dovezli domů. Dostala jsi nějaký prášky, po kterých jsi usnula a probrala se až teď." Potlačuje chichot, zatímco brunetka se zuřivě mračí.

"Můžeš mi laskavě přiblížit, jak nevyžádaný výlet do nemocnice, může někomu zachránit život?"

"Celkem snadno," pokývá blondýnka hlavou a její výraz pozbude všechno veselí,"věděla si, že je těžce nemocný už od malička?"
Brunetčino srdce vynechá několik úderů, jako ve snu pokývá záporně hlavou, přesto tuší, co bude následovat.

"Má nemocné srdce," Grace strašlivě rozbolí hlava, to není možné, "jenže jeho otec dost pije, neměli peníze na operaci. Ale ty jsi ho naštěstí včas dostala do nemocnice a on může podstoupit transplantaci." Usměje se Carrie pyšně, jakoby to byla ona sama, kdo mu to srdce bude operovat.

"Jak," nechápe Grace, "teď jsi řekla, že na to nemají peníze."

"NEMĚLI, ale už mají," nepřestává světlovlásčin obličej zářit nadšením," náš táta to zaplatil."

"Táta?!!!!???!" Dívka div nesbírá svou vlastní čelist z podlahy. "On má taky otřes mozku?"
Carrie se znovu rozřehtá.

"Nee, ale zřejmě cítil vinu, že si Malikovi rozbila obličej, tak mu koupil nové srdce. Fér, ne?"
"Fér." Dívka doslova zahlcená všemi informacemi a pocity sebou znovu hodí do měkoučkých polštářů a raději opět pevně semkne víčka.