Heart Beat (Zayn Malik)

17.- What do you mean?!

Po pár dnech Grace přestane skřípat zubama nad faktem, že se musí budit s pohledem na polonahého Liama, který, nebýt její končetiny, co mívá pravidelně vraženou mezi žebry, by zabral více jak půlku postele.
Jasně, že by si uměla představit usínání za lepších zvuků, než jeho chrápání, ale s trochou představivosti se to dá považovat za rychlík právě vjíždějící do stanice. A kdo by nechtěl spát na nádraží?
"Vstáváme!" Strčí do něho neurvale loktem, a na okamžik se pozastaví nad obrovskou modřinou zabírající skoro polovinu jeho boku.
To mu také udělala ona?!
Provinile se kousne do rtu, ale není čas na lítost. Raději rychle vyskočí z postele, aby se mohla převléci do pracovního ještě dříve, než se Liam úplně probere.
Nestojí o to, aby jí očumoval, z čehož ho stejně podezřívá každé ráno.

"Liame?" Urychleně si nandá kus spodního prádla, ale stejně se raději ujistí, že Payno stále pravidelně oddechuje, což se dá ale i velmi snadno hrát. Než si sundá spodní díl pyžama musí si být stoprocentně jistá.
"Li?!!" Přeběhne ze svého místa u skříně až k jeho straně postele a nakloní se nad něj. Pozorně sleduje jeho spánkem uvolněnou tvář, zlehka pootevřené rty a jemně se chvějící řasy. Takhle se ani nezdá, že dokáže být protivný jako osina v zadku. Je vlastně úplně perfektní, když mlčí a mile se usmívá.
Moment!!!
Nikdo, kdo spí,se nemůže takhle nepřirozeně šklebit!!!
"Spíš?!" Zkusmo do chlapce šťouchne prstem. Ten pouze cosi zamručí, nicméně nic dalšího se nestane. Grace se spokojeně otočí k odchodu.

"NE!" Ucítí na svém zápěstí pevný stisk, načež se jeho prudkým trhnutím zakymácí a dopadne přímo Liamovi do klína.
"Nespím už dlouho." V očích mu hoří škodolibá radost. "Jen jsem chtěl, abys přišla blíž." Rozespalý a s vlasy rozcuchanými, nicméně působícími už od pohledu tak hebce, že přímo svádějí k doteku, neb si do nich ještě nestihl napatlat tisíce zkrášlujících a účes fixujících prostředků, je Liam nadmíru roztomilý. Jako hravé, mazlivé medvídě.

Škoda, že nevinnosti si z té mini šelmičky nevzal ani špetku, zato jakousi provokativní drzostí jen překypuje.
"To, že mi skočíš do náručí jsem ale nečekal." Koutky úst mu cukají. Ve chvíli, kdy ho Grace volnou rukou udeří do hrudi, se naplno rozesměje.
"Ty odporný šmíráku!" Běsní polonahá dívka, stále sedící na jeho peřině. "Jak se vůbec opo-"
Proti jeho smíchu nebyla imunní nikdy. Zvuk unikající z jeho rtů, zatímco bezděky zaklání hlavu tak, že znovu padne do polštáře, se rozléhá dívčím pokojem a je víc příjemný, než by si dívka kdy dokázala přiznat. Je natolik nakažlivý, že by nejraději zapomněla na vztek a rozesmála se taky.
Čím víc se však úporně kouše do rtů a návaly vzteku vhání červeň do jejích tváří, tím větší veselí to vyvolává u jejího "spolunocležníka."

"Nešmíruju tě," zvedne ruce v obraném gestu, čímž nechtěně uvolní i její druhou ruku,"sama ses mi přišla ukázat." Hladovým pohledem pomalu sjíždí po jejím odhaleném těle a mimoděk si jazykem přejede po spodním rtu ve chvíli, kdy se jeho oči zastaví na černé krajkové podprsence.

"Jsi nechutný prase!!" Zděšeně vyvalí oči, když si uvědomí své spodní prádlo jemu vystavené na odivu a mimoděk jí obě paže vylítnou k hrudi, kde je zkříží, aby mu ten výhled neulehčovala. On se ale jen krátce zasměje.

"Dej ty ruce pryč," zašeptá najednou vážně se zvláštní naléhavostí v hlase a než si to Grace zcela uvědomí, má ruce poslušně svěšené podél těla, zatímco jeho horké dlaně zvědavě mapují její sametovou pokožku.

Grace jen překvapeně vydechne, ale mozek nevydá žádný příkaz k protiakci, takže jen poslušně drží a sleduje jeho soustředěný výraz v tmavých očích, které slastně přivírá pokaždé, když jeho dlaň zkopíruje ladné křivky její krásné, ženské postavy.
Když se dostane až k jejímu útlému pasu, pevně stiskne a přitáhne si ji blíž k hrudi. Jeho prsty se jí zarývají do kůže tak silně, že ještě dlouho poté, co přestane cítit jejich spalující žár, zůstanou jí jak cejch, rudé otlačené stopy, jako památka na jeho dotek.

Je mu najednou tak blízko, že tisknouce se k jeho hrudi, začne ztěžka přerývavě dýchat a jeho vroucí dech ucítí na svých rtech, které od těch jeho dělí jen pár milimetrů. Stačilo by nepatrný pohyb hlavou a znovu by pocítila jejich hebkost, jako nedávno v jeho kanceláři. Jenže tenkrát to bylo proti její vůli, teď sama cítí, že tvrdit, že tohle nechce, lhala by sama sobě.

Grace už se na něho nedokáže dívat, aniž by se jí zmatené myšlenky v hlavě nepřekřikovaly jedna přes druhou. Neměla by to dělat, to ví sama dobře. Měla by to zastavit dokud je cesty zpět. Jeden pohyb a cesta zpátky už nepovede.
Nechce o tom rozhodovat, raději zavře oči, jakoby tím mohla všechno nechat zmizet a nechá rozhodnout jeho.
Pro něj to rozhodování zas tak těžké není. Grace ho rozčiluje do nepříčetnosti už takovou dobu. A on holky nebije, ječet na ni taky nemá význam, to se akorát tak zasekne a zrovna neudělá to, co se po ní chce, takže jediné možné vyústění jeho vzteku je tohle ...

Prudce, dravě, bez rozmyslu se Liam přitiskne k jejím rtům, protože očekává vzdor. Využije okamžiku jejího překvapení a líbá jí horečně a divoce, aby si těch krásně tvarovaných, měkoučkých rtů mohl užívat co nejdéle. Jenže k jeho překvapení mu Grace pod rukama zvláční a místo odporu mu začne polibek nesměle vracet.
V ten okamžik chlapec zpomalí, dostal ji. Má ji, teď může tu hru protahovat, jak se mu zlíbí.

Hravě ji kousne do spodního rtu a spokojeně se usměje, když dívka do polibku vzdychne a přitiskne se blíž k němu. Liam znovu dlaněmi okopíruje křivky jejích boků, načež si dodá odvahy, zajede o kousek výš a obratnými prsty se postará o zapínání toho překážejícího kousku prádla.

To nepatrné, sotva slyšitelné cvaknutí jakoby Grace probralo z transu.
Šokovaná sama sebou se od něho okamžitě odtrhne.
"To ty dej ty pracky pryč!!" Zapře se mu do hrudi, jenže odstrčit někoho, kdo váží nejméně o polovinu víc, jak ona sama, je úkol nad její síly. Liam ji sice leknutím z její náhlé změny nálady pustí, ale odstrčit ho od sebe nedokáže.
Veškerá síla, kterou do toho vloží neodhodí jeho, nýbrž ji samotnou.
Svalí se na druhou polovinu postele, uvolněná podprsenka se jí sveze z původního místa a odhalí tak vše, co se dívka snažila tak úzkostlivě ukrýt.

Liam by se strašně rád zasmál, ale to náhlé odhalení jejího opáleného těla mu na okamžik vyrazí dech. Vydá ze sebe jakési tlumené zaúpění, podobné vytí raněného vlka.
"Utři si sliny,Payno." Dívka překoná svůj odpor sama k sobě a škodolibě se zasměje jeho strnulému výrazu.
Jenže, kdo se směje naposled -
Grace si náhle uvědomí svojí odhalenost a nahmatá po své pravé ruce polštářek, kterým si rychle přikryje hrudník.
Liam si odfrkne.

"Dej ten polštář - "

"Nedám!" Okamžitě se vyhrabe z postele, a otočená k němu zády zápasí s kovovým zapínáním svého spodního prádla.
Chlapec stále konsternovaný nedokáže odtrhnout oči od její pokožky a myšlenky rozbouřené vztekem z jejího odmítnutí nestačí ani cenzurovat, než je vypustí z pusy.

"A Malikovi si to dovolila?"

Dívka se zhluboka nadechne, moudře napočítá do deseti, než mu klidně odpoví:
"Do toho ti nic není!"
"Takže dovolila!" Mozek mu zatemní čirá žárlivost.
"Zmlkni!!" Nasupeně po něm mrskne polštářek, co jí sloužil jako zástěna. Jestli se trefí nebo ne, už jí nezajímá a otočí se k odchodu do koupelny.
"Grace!!" V jeho hlase zaslechne vztek, takže za sebou raději rychle přibouchne dveře. "Nesnáším tě!!"
"Tak to jsme zase na svým!" Zaječí zpátky a pro jistotu ještě otočí klíčkem.

***

Pro moji JoyMcGee- protože mi tady chybíš, ani nevíš jak + těšila ses na Liama, takže tady ho máš a doufám, že si to užiješ =) S. xx