Heart Beat (Zayn Malik)

18.-Let's forget who we are 1/2

Jako každý den oba společně dorazí do kanceláře. Jenže místo obvyklých Liamových pokusů o kontakt je mezi nimi ticho.
Liam už měl kontaktu s Grace až až a nebo spíš ne tolik, kolik by si přál, takže celé dopoledne pouze mrzutě podepisuje hromady papírů na svém stole, či zuřivě mlátí do klávesnice.
Kolem poledne však konečně vzhlédne, když dívka zaklapne svůj notebook a zvedne se od stolu. Upřeně sleduje její svůdně houpavou chůzi, kterou se zlehka dostane až ke dveřím.

Co se stalo mezi ní a tím divným sprejerem?

Netušíc, že oba zrovna myslí na tu samou osobu, na ní po dlouhé době zase promluví.
"Zase budeš obědvat na pláži?"
Mlčky přikývne, a aniž by mu věnovala jediný pohled, zmizí za dveřmi, co se za ní zlehka zaklapnou.

Slunce je už pěkně vysoko a nebýt větru, co přináší od moře příjemný vlhký vzduch, nedalo by se v LA ani normálně dýchat.
Grace stojí nehnutě na pláži a upřeně sleduje strom, vypadající stejně opuštěně a smutně jako ona.

Je to už třetí, možná i čtvrtý den a černovlasý mladík se stále neobjevil.
Nepotřebuje s ním mluvit, chce jen vědět, že je v pořádku.
V pořádku?!
Náhle si vzpomene na jeho zvláštní záchvaty, co ho často nechávají naprosto bezmocného, někdy i na pěkně dlouhou chvíli.
Žaludek se jí sevře zvláštním pocitem napětí a tělo ovládne neklid.

Potřebuje, ona prostě potřebuje vědět, že mu nic není.
Rozhodne se okamžitě a ve chvíli, kdy zuřivě,v nových lodičkách, šlape do toho nejstrmějšího kopce široko daleko, už není nic, co by ji mohlo zastavit.
Ani varovný tón jejího podvědomí, které dospělo k názoru, že odpolední výlet do rozpadlého skladu, ze kterého minule vyvázla bez úhony jen díky svému neskonalému štěstí, není ideální zábavou pro osamělou, křehkou dívku.

Grace si vykračuje odhodlaně a raději si vůbec nepřipouští zvědavé pohledy všech těch podezřelých individuí, které cestou míjí. Hrůzou by se nejspíš zbláznila. Což se jí skoro stane, když projde kolem blonďatého týpka, notně připomínajícího toho, kterého pro ni a Malika poslal Harry. Skoro nedýchá, když ho míjí a ještě o maličko víc ji vyděsí, když onen mladý muž s údivem vyndá cigaretu z úst a zálibně si prohlédne její dlouhé nohy, které modrá sukně, co nosí do práce, prostě zakrýt nedokáže.

S drzostí sobě vlastní by ho nejraději okřikla a poslala ho do horoucích pekel, stejně jako se tomu nevyhnul Payno. Ale vědoma si toho, kde se vlastně nachází, raději všechna sprostá slova spolkne a přidá do kroku. Ráda by i běžela, ale to jí krásné střevíčky tělové barvy prostě nedovolí.
Ve chvíli, kdy zahlédne vrata známého skladu neví, jestli má cítit úlevu, že se týpka zbavila, nebo se má bát ještě víc.

Raději na to nemyslet! Potichoučku otevře vrata a pro jistotu si ještě sundá boty, aby nedělala přílišný hluk. Když náhodou Dexter uvnitř nebude, zase se nepozorovaně vyplíží ven. No big deal!!
Pomalu, zlehounka našlapuje a rozhlíží se kolem. Její oči, ještě nenavyklé na šero, co uvnitř panuje, rozeznávají jen hrubé obrysy věcí, nic víc.
Z dálky už ale pozná velký sud, který minule div nepřevrhla. Při vzpomínce na ten hluk, který dokázal způsobit, se mu raději obloukem vyhne, protože v tom dokonalém tichu by to znělo jako hromobití. A to už mohla rovnou řvát z plných plic, že je uvnitř, aby se všichni přišli podívat. V jejím případě by nejspíš jen u dívání nezůstalo.
Znovu se přinutí nemyslet na takové šílenosti. Opatrně se proplíží kolem regálů se zásobami sprejů a srdce v hrudi jí poklesne. Jestli čekala, že ho někde v tom skladě najde, pak nejvíc šancí dávala právě tomuhle místu.

"Hledáš Zayna?" Ozve se velmi blízko a v ten okamžik by se v jejím těle krve nedořezal.
Zamžourá do tmy a kdesi před sebou spatří zářivý konec zapálené cigarety. Chabé světýlko ozařuje jen dlouhé, velmi štíhlé prsty jejího majitele. Do obličeje mu Grace nevidí, ale ani to nepotřebuje.
Ten hluboký chraplák by poznala vždycky.
Po zádech jí přejede mráz, ale strach drží na uzdě.

"Koho?" Zašeptá zmateně směrem ke starému gauči, kde tuší Pána všeho zla.

"Neřekl Ti jméno?!" Grace ho stále nevidí, ale ten ironický úšklebek dokonale pasující k tomu posměšnému tónu si dokáže živě představit. "Ale neber si to osobně, zlatíčko. To on jen ze zvyku."
Harry nenuceně típne cigaretu o konferenční stolek, ozve se zaskřípání gauče a hned poté se konečně objeví v jejím zorném poli.

Je zlý! Je zlý!! Je to zlo samo! Ďábel v nedělním klobouku!
Ze všech sil se snaží ignorovat bílé tílko, co si snad kupuje o dvě čísla menší, takže mu obepíná tělo takovým způsobem, že kdyby ho neměl, nejspíš by to vyšlo nastejno. Stejně jako odhalené, potetované paže zkřížené na hrudi.
Raději mu zpříma pohlédne do tváře, což záhy také vyhodnotí jako velmi špatný nápad.
Ta arogantní grimasa sídlící v jeho tváři působí překvapivě tak přitažlivě, že ji to přiměje přemýšlet nad tím, jak krásný by asi musel být, kdyby se upřímně usmál.
Směje se on někdy vůbec?

"Takže co?" Promluví znovu a v očekávání odpovědi nakloní hlavu ke straně, až se mu měkké tmavé vlny svezou po jednom rameni. "Jestli jsi přišla kvůli němu, tak mi dovol ti oznámit, že tady není. Ale jestli jsi tu kvůli mě - "

"Kde je, cos mu udělal?" Nabude konečně Grace vědomí a přiměje mozek k normální činnosti.
"Jemu?" Kudrnatý udiveně nadzdvihne obočí,"zatím nic." Zlověstně se ušklíbne a udělá krok k dívce,"spíš by ses měla ptát, co udělám tobě."
Brunetka by nejraději okamžitě vzala nohy na ramena, nicméně mu odvážně, nebo spíš šíleně odsekne:
"Dělej si se mnou chceš, ale nejdřív mi laskavě řekni, kde je Malik!!!"
Že přestřelila jí dojde okamžitě, kdy si krásný pán všeho zlého pouze posměšně odfrkne a dalším dlouhým krokem se ocitne přímo v jejím intimním prostoru.
"Jak si přeješ," přimhouří své zelené kočičí oči,"kde je Malik nevím, vždycky se vytratí na dva až tři dny, nikdo neví kam. Objeví se vždy, kdy on sám chce." Zlomyslně zasměje jejímu zklamanému výrazu.
"A teď k druhé části tvé žádosti," štíhlým prstem lehce okopíruje její lícní kost a zatoulaný pramen temných vlasů, přes který si ho zlostně prohlíží, jí něžně zastrčí za ucho.
"Když může mít přítelkyni on, proč bych nemohl já."Zapře o stěnu za dívčinou hlavou a uvězní ji tak mezi svýma napjatýma pažema.
"Předpokládám, že nemůžete mít oba tu samou!" Nenechá se Grace vyvést z míry jeho bezprostřední blízkostí, i přesto, že pohled na jeho, dle odhadu hebké, rty ve tvaru srdce je až hypnotizující.
Harry pobaveně zakroutí hlavou nad její bojovnou drzostí, pak se jen nakloní přímo k jejímu uchu, až jí jeho lokny zašimrají na tváři a ucítí známou heřmánkovou vůni.

Ahhhhhhh!!!! Zayn! Přivře oči, před kterýma se jí na okamžik objeví celé hvězdné nebe s jednou padající hvězdičkou. Kdyby si teď mohla něco přát, pak by chtěla, aby se jí už konečně všechny průšvihy vyhýbaly, jenže ..