Heart Beat (Zayn Malik)

26.- Just say 'I do' 2/3

Grace si nahází pár nezbytností do malé černé kabelky a vyjde ven, kde už čeká Zayn, opřený o svou motorku.

"Nepojedeme na kole?" Zeptá se udiveně, za což si vyslouží jeho vražedný pohled. Tiše se mu zasměje a sedne si za něho.

Miluje ten pocit, kdy jí vítr cuchá vlasy, pod rukama cítí pevné Zaynovo tělo a vdechuje vůni heřmánku. Chybělo jí to.
Ten pocit bezstarostnosti, kdy nemá ponětí kam jedou, ale jemu to pomůže, tak co může být víc povznášející.

Bohužel pro ni to netrvá dlouho a chlapec zastaví před maličkým, tak trochu opuštěně vyhlížejícím kostelíkem.
Všimne si jejího zaváhání, a tak jí pevně stiskne ruku a společně vyrazí dovnitř. Interiér je velmi prostý, přesto čistý a krásný. Je zde naprosté ticho a klid a hlavně, ani jeden jediný člověk.
Zayn ji dovede skoro až k oltáři, kousek před ním ale zahne a zavede ji do maličké postranní místnůstky, která je téměř prázdná, až na dřevěný stolek, stolní zrcadlo a židličku, přes kterou přehozené, do šera září bělostné šaty.
Grace se otočí po chlapci s otázkou ve svých zelených očích, rozšířených údivem.

"Jsou tvoje." Pobídne ji a s úsměvem sleduje, jak dívka vezme šaty opatrně do rukou a zvědavě si je prohlédne. Krajkovaný živůtek s tříčtvrtečními rukávy, stříbrná saténová stuha v pase a dlouhá, nadýchaná tylová sukýnka, co jemňounce šustí při sebemenším pohybu.

Zayn má styl, to se musí uznat. Dívka ještě chvíli bez dechu sleduje své šaty, překvapená sofistikovaností a něžností jeho výběru a není si vůbec jistá, že kdyby měla možnost a čas, že by si sama vybrala jinak.

"Ty ale musely být strašně drahé." Vydechne provinile, jenže Zayn, stále se usmívajíc, si se zalíbením prohlíží její nadšením zářící obličej.

"Jen malá cena za záchranu života." Ujistí ji a zamíří ke dveřím. "Uvidíme se, až budeš připravená."

Grace se cítí jako ve snu. Nasouká se do té běloučké nádhery a párkrát se s chichotáním zatočí dokola, aby mohla sledovat, jak se jí lehounká sukýnka roztočí kolem nohou. Poté si důkladně rozčeše své lesklé dlouhé vlasy a nechá je volně splývat kolem obličeje. Nakonec jen tmavou řasenkou zvýrazní své krásné oči v barvě svěží jarní trávy a nervózně se na sebe usměje do zrcadla.

Když zaslechne jemné zaklepání, vyčkávavě se otočí ke dveřím, které se záhy otevřou a objeví se v nich postarší, laskavě vyhlížející pán.

Dívka si dá rychle souvislosti dohromady, takže jí okamžitě dojde, že se jedná o zdejšího faráře a s pyšným úsměvem mu kývne na souhlas, když stařec vlídně prohlásí:
"Vy musíte být ta Zaynova spása."
Muž si ji zálibně prohlédne, přičemž mu neunikne její nervozita.

"Zayn mi o Vás hodně vyprávěl," pokusí se ji uklidnit,"přičemž zmiňoval vaši mimořádnou půvabnost, jenže realita předčí všechny mé představy."

"Znáte Zayna dobře?" Grace cítí, jak jí rudnou tváře.

Farář zlehka pokývá hlavou.

"Asi před rokem se mi vloupal do domu." Oznámí klidně. "Jenže to nemohl vědět, že u mě žádné úspory nenajde." Tiše se zasměje a ona má co dělat, aby se v údivu nad tou informací netvářila nějak nepatřičně.

"A přesto jste mu odpustil a dnes ho hodláte oddat?" Nevěřícně pohlédne na toho svatého muže, který s neuvěřitelně vyrovnaným výrazem ve tváři kývne.