Heart Beat (Zayn Malik)

21.- Nowhere left to run

"No táák, přidej," zasměje se Grace v půli kopce, který je jí velmi povědomý, "vždyť kdybych šla pěšky, budu rychlejší než ty." Popíchne ho, i přesto, že po čas cesty se jim povedlo zatím nepohádat a panuje mezi nimi jakýsi křehký, nepsaný mír. 
"Dělám co můžu," zafuní chlapec a zuřivěji se opře do pedálů, čímž si pomůže leda k ošklivému kašli, místo zvýšení rychlosti. 
Dívka se po něm zděšeně ohlédne a když spatří, že i přes mrtvolnou bledost a očividnou nevolnost, stále zběsile šlape do kopce, jako by se snažil vyhrát Tour de France, rozhodne se okamžitě zakročit.
Zariskuje svůj vlastní obličejový lišej, kdyby to nevyšlo, a spustí obě nohy z rámu kola na zem. 

"Zastav!!!" Nakáže mu celkem zbytečně, protože to její končetiny, zapřené o silnici, udělaly za něho. 

"Co děláš?" Vyjekne šokovaně, tak tak, že stihne seskočit ze šlapaček a udržet rovnováhu, aby sebou oba nesekli o asfalt. 
"Slez!!"  Vydá další pokyn, přičemž ani jednoho z nich příliš nezarazí, když brunet poslušně sesedne z kola a vrazí jí řidítka do rukou.  Potřebuje se jen trochu vydýchat a vše bude v pořádku.
"Dej mi chvilku." Usměje se na ni prosebně. "Už to není daleko, to zvládnem." Ujišťuje více sebe, než ji. A ona mu stejně nevěří.

"Zvládneme," přikývne mu Grace souhlasně, "ale řídit budu já." 
Byť se mu ztěžka dýchá, rozesmát se ještě dokáže. 
"Neuvezeš mě." Prohlédne si její drobounkou postavu a nedává jí nejmenší šanci kolo s takovou zátěží, jako je on, rozjet. Pak ale pohlédne na její odhodlaný výraz a nepochybuje už o ničem.
"Pojď, nasedni,"  pokyne mu dívka po chvíli, "ať tam dorazíme ještě dneska." 
"Dnešek budeš ještě dlouhej," nedokáže Zayn odolat drzé poznámce, " vzhledem k tomu, že je něco kolem druhé ráno." Vesele na ni mrkne, ale protože nad ním pouze otráveně zakroutí hlavou, raději se usadí na štangli už bez dalších připomínek. 
Grace se do toho opře s vervou a k chlapcově překvapení, bez větších potíží zdolá kopec, který jeho málem připravil o plíce. 

"Kam teď?"  Křikne na něj , když se pomalu začínají rozjíždět z vrchu, kam před okamžikem dorazili.

"Dolů a na konci ulice doprava." Gracie přikývne a nechá kolo rozjet v neuvěřitelném tempu. Studený vítr jim oběma cuchá vlasy a kdyby z některé zatáčky vyrazilo auto, neměli by nejspíš nejmenší šanci to přežít. Tím víc se najednou dívce zdá, že je život úžasný.  Z plných plic vdechuje vůni heřmánku, kterým voní Zaynovy vlasy. Na okamžik zavře oči, aby ten adrenalinový prožitek ještě o něco prohloubila. 

"Brzdi trochu!!!!" Donese k ní vítr chlapcův znepokojený hlas.  "Do hajzlu, Leio, zatoč!!! Brzdi!!" 
Když se nedočká žádné reakce, zpanikaří a strhne jí řidítka zprudka doprava. Zmáčkne brzdu a v tom okamžiku oba letí vzduchem. 
Naštěstí v krásné vilové čtvrti, kde se nacházejí, se před domy většinou rozprostírají měkoučké pěstěné trávníky. Jeden takový zbrzdí Zaynův pád a Gracein pád zbrzdí jeho tělo. 

"Ty nejsi normální!!!" Vyjekne vylekaně, když při bližším ohledání zjistí, že dívce, až na pár modřin a šrámů, nic není. Sebou se nezabývá.
"To už jsi říkal." Odsekne mu napruženě a okamžitě se hrabe na nohy, neb ležet natisknutá na něm a z milimetrové vzdálenosti zírat do těch jeho uhrančivých očí, je nebezpečnější než dráždit upíra otevřenou krvavou ranou. 
"Já to myslím vážně," s bolestivým výrazem si z pod zad vytáhne dívčinu balerínku, kterou jí zmateně podá, "jsi šílená!!" 
"Z tebe leda," vytrhne mu Gracie botu z ruky a zoufale se rozhlédne kolem. 
"Támhle."  Vytuší Zayn po čem se Grace shání a pohodí hlavou směrem k jednomu z keřů, co tvoří živý plot před domem, kde se oba rozhodli "přistát".  Její druhá balerína tam zdobí tůjku, jako třpytivá vánoční ozdobička. 
Chlapec se jen zlehka natáhne a podá jí i druhou botu do páru.