Heart Beat (Zayn Malik)

11.-I don't wanna stay, wanna run away

Noční LA je vzrušující, zvláště když Grace ví, že dělá něco zakázaného, nebezpečného. Pod rukama opět cítí jeho napjaté svaly, ale když rukou opatrně přejede o kousek výš, ucítí i pravidelný tep jeho srdce. Je tak vyrovnaný a ona mu věří. V tenhle jediný okamžik, kdy on pevně svírá řidítka a vypadá, že ví přesně, co dělá, v téhle jediné chvíli, kdy jí je tak neskutečně blízko, i když ne dobrovolně, v téhle jediné chvíli mu důvěřuje bez veškerých výhrad. 

A možná by neměla. 

Když se v myšlenkách přestane zaobírat jeho nevyzpytatelným chováním a svými neobvyklými reakcemi, zpozoruje tu znepokojující změnu okolí. 
Čtvrť, kterou právě projíždějí by nenavštívila ani ve dne, natož teď, když slunce dávno zapadlo a chabé světlo pouličních lamp je všechno, jen ne dostačující.
Některé nesvítí vůbec. 
Oprýskané staré baráky a tmavé siluety opuštěných skladů jí na klidu nepřidají. 
Zoufale sleduje, že čím víc zajíždějí dovnitř čtvrti, tím strašlivější je stav okolí a v duchu si pořádně vynadá. 

Co to sakra měla za nápad?? 

Náhle by Dexterovu vzrušující nespoutanost  s radostí vyměnila za Liamovu protivnou panovačnost.
Co si to sakra myslela, když si v noci sedla na motorku za někoho, koho sotva zná a kdo vypadá, že by té zabijácké čtvrti mohl velet? A pokud to ne, minimálně tu vyrostl. 
Všechny vnitřnosti jí sevře divný, nepopsatelný pocit.  Směšné!!!
Sama mu dala jméno Dexter a "Kriminální činnost" by klidně mohlo být jeho příjmení.
Ježiši!!! Určitě jí prodá na orgány!! 

Grace sama sebe vystraší natolik, že by nejraději seskočila z motorky, aby z ní nezbylo nic použitelného, co by ten bídák mohl prodat. Jenže paralyzovaná strachem neudělá vůbec nic a v pomatenosti svých smyslů se nelogicky k němu přimkne ještě pevněji. On je všechno, čeho se bojí a zároveň všechno, čemu v téhle bohem zapomenuté části města věří. 
Nikdy dříve se necítila takhle rozpolceně. 
Pevně semkne víčka a vdechne jeho vůni. Byla přesně taková jako on sám.
Neobvyklá, záhadná a přitom důvěrně známá a uklidňující. 
S pocitem, že je tohle poslední věc, kterou ucítí z toho Grace ve své mysli div nevytvoří nejdražší parfém světa, aniž by tušila, že to,co tak zběsile vdechuje do svých plic, je obyčejný heřmánkový šampon, který ani nebyl jeho. 
"Půjčil" si ho v koupelně svého kamaráda, po včerejší zběsilé párty.
I když kamaráda, to je nejspíš příliš silné slovo, stejně jako "půjčil si." 
On nemá kamarády a věci si nepůjčuje! 

Hoch prudce zastaví a Grace si začne odpočítávat poslední vteřiny svého života.
Své poslední myšlenky věnuje zdánlivě nudnému oboru, jako je účetnictví. Nicméně jí to prostě nedá.
"Kolik se tak platí za celkem slušně zachovalé orgány?" Překvapí ho, když opatrně slézá ze stroje. 
"Co?" Nadzvedne chlapec nechápavě obočí a zkoumavě si ji prohlédne. Nechápe. 
"Zajímá mě, kolik ti dají za mladé, parádně fungující srdce, třeba." Zamumlá nejistě, protože i jí samotné tenhle rozhovor připadá absurdní. Nicméně na sklonku svého života se snad může zeptat na co chce. 
Černovlasý na ni zůstane bez hnutí zírat, stejně jako ona na něho. Pozorně si prohlíží jeho krásný obličej, protože to bude nejspíš to poslední krásné, co ještě zahlédne, aniž by měla sebemenší tušení, že jemu za její srdce nikdo nic nedá, nicméně on by za zdravé srdce dal cokoli. Doslova cokoli, ale rvát jí ho z hrudi se nechystá. 

Jeho napjatá čelist se po pár vteřinách uvolní a dívka překvapeně sleduje, jak se na jeho tváři objeví zlomyslný úšklebek, načež chlapec udělá krok přímo k ní.  V očích se mu odráží světlo lampy pod kterou stojí a která problikává už z posledních sil. Ten lesk způsobí, že jeho oči jsou ještě hypnotičtější než obyčejně a Grace se nedokáže odtrhnout, nedokáže se pohnout, nedokáže utéct, i když myšlenky v hlavě jí doslova nutí vzít nohy na ramena, zachránit se. Nemůže. Ztěžka polkne a náhle ucítí pevný stisk na zápěstí . V očekávání bolesti pevně semkne víčka. 

Dexter ucítí jak se celé její tělo napne a na pažích jí vyskáče husí kůže. 
Zlehounka se k ní nakloní a Grace místo bolestivé rány, která by měla ukončit její bytí na planetě Zemi, ucítí jeho horký dech, co se odrazí od citlivé kůže na jejím krku, když jí zašeptá do ucha: 
"Ty se mě bojíš!!" 

Grace zprudka otevře víčka a zmateně zamrká. 
"Ty se mě normálně bojíš." Zhýkne překvapeně, jakoby právě objevil penicilin. 
Dívka ho užasle pozoruje, neschopna jakékoli reakce. Jenže už dávno ne ze strachu.
Tenhle jí rozhodně nezabije! 
Ne, že by se z něj znenadání stal měkoučký, mazlivý  králíček Azurit, to ne. Stále vypadá, jako když utekl z vězení, ale kdo na světě by proboha vraždil lidi s takhle pitomým výrazem ve tváři. 

"Nebojím!" Zamračí se okamžitě, ale on se pochybovačně ušklíbne. Prohlédne si její nejistý postoj a mírně rozklepané ruce. Stejně jako zrychlený dech a hrůzou stále rozšířené zorničky mu napoví, že slova, která vypouští ze rtů, jsou bohapustá lež.  
"Fajn," zasměje se, "tak tady na mě chvíli počkej." Kývne k motorce zaparkované před jedním z těch hrůzu nahánějících opuštěných skladů.
"Myslím to vážně, Leio!" Nakloní se až k jejímu obličeji. "Ani se nehni ze svého místa, jasný?" Snaží se odpověď najít v jejích očích, ale protože tam zahlédne jen děs a zmatek, pevně jí stiskne zápěstí.
"Jasný??" Sykne a z jeho přísný pohled nahání strach. Těžko mu odporovat.
Grace pouze lehce kývne hlavou na souhlas a hoch se spokojeně usměje.
"Za chvíli jsem zpět," vydá se dlouhými kroky ke dveřím do skladu. Ještě než v nich zmizí, varovně zašeptá: 
"Ani krok, Leio, ani krok!!" 
Těžké dveře za ním zapadnou, načež dívka zůstane ve tmě sama ...