Bad Boy (Přepis!)

14.✔️

Ráno

Probudila jsem se na dostatek spánku a pomalu otevřela oční víčka.
Porozhlédla jsem se po pokoji a všimla si, že je Ann vzhůru.
Odebrala jsem se do koupelny, kde jsem si dala ranní sprchu a poté šla ke skříni si vybrat něco pohodlného na sebe.

    Vzala jsem si do ruky telefon a můj žaludek volající velryby jasně pravil směr kuchyň.
V obýváku seděl Ryan s Ann, kteří se věnovali svým telefonům a já s pouhým: „Dobré ráno," odešla do kuchyně.
Naskytl se mi pohled na Daveida, kterého si mého oči prohlédly.
Přes jeho tělo, k inkoustovým obrázkům až k jeho očím v barvě smaragdu.
Nemohla jsem si nevšimnout jeho pobaveného výrazu, když si všiml, jak si ho prohlížím.    

„Klidně se dívej dál, nevadí mi to," uchechtne se a já protočím oči.
Hned přejdu k lednici, beru si pomerančový džus a ovocný jogurt.
Stále jsem cítila jeho pohled na mě, proto jsem rychle dojedla a odešla do obýváku za ostatními.
„Jak ti je?" zeptala jsem se Ann.
„Už skvěle," usměje se na mě a dále se věnuje telefonu.
„Co budeme dnes dělat?" zeptala jsem se jí zase.
„Je neděle. Takže se budeš učit," řekla jako automaticky a já přikývla, protože měla pravdu.
Z ničeho nic se zvedla a podívala se na Ryana a pak na mě.
„Já už musím jet."
„Tak dobře," pousmála jsem se a rozloučily se u hlavních dveří, které jsem následně zavřela.
„Píšete zítra z něčeho?" zeptal se Ryan.
„Nevím, neříkají nám to."
„Takže bych mohl, kdyby mi Tory půjčila knihy, abych se na to aspoň podíval. Teta by mě jinak zabila," řekl z ničeho nic Daveid na Ryana a já se na ně nechápavě podívala.
„Co?"
„Super, tak Vicky ti je určitě pučí," podíval se na mě Ryan.
„Proč si nezajede domů?"
„Zůstane tady, není to jedno?"
„Hmm," protočila jsem oči a zapnula si televizi, zatímco si oni o něčem povídali.

Po dvou hodinách jsem uznala za vhodné, že bych se šla učit a v tom se zvedl i Ryan.
„Jdu do obchodu nakoupit a, pak si něco zařídit. Takže se tu nezabijte."
„No super," šeptla jsem si pro sebe, a hned na to bouchly hlavní dveře.
„Proč jsi nešel s ním?" podívám se na něj se zvednutým obočím.
„Myslel to tak, že si něco zařídí, já se naučím a pak se budeme bavit," olízl si ret a podíval se mi do očí.
„Aha."

Zvednu se a odcházím do pokoje, hned za sebou zavírám dveře, ale po chvíli se otevřou a v mém pokoji je i Daveid.
„Nechci tě tady," řekla jsem hnusným tonem, a vůbec mě to na srdci netížilo.
„Tak mi dej učebnice."
Povzdychla jsem si a i kdybych ho nejradši vyhodila, aby se šel učit na chodbu, tak jsem přikývla, aby vešel dovnitř.
Vytáhla jsem všechny učebnice, které potřebuji na následující den a podívala se, čím bych mohla začít.
Natáhla jsem se pro právo, které mi bylo hned vytrhnuto z ruky.
„Hej!" vyjekla jsem a zamračila se na něj, zatímco on začal listovat v knize.
Vzala jsem si tedy matematiku, a s znechuceným výrazem listovala knihou, abych si zopakovala pár příkladů.
Když už mě to mučilo rozhodla jsem se to vzdát a hledala pohledem angličtinu.
„Daveide?" vyrušila jsem ho a on se na mě podíval.
„Podáš mi angličtinu?" ukázala jsem na knihu vedle něj.
„Máš ruce?" zvednul pravé obočí a já se na něj zamračila.
„Ty jsi mi, ale příjemný," řekla jsem ironicky a natáhla se pro ni.
V tom mě chytil za boky a já se ocitla na něm.
„Co děláš?" zeptala jsem se ho a on se mi podíval do očí, které nebyly smaragdové, avšak tmavé jako nejhustší les.
Chtěla jsem se od něj odtáhnout, ale jeho stisk zesílil, a já začala cítit, jak se jeho prsty zabodávají do mé kůže.
„Daveide to bolí," vyjekla jsem a snažila se od něj odtáhnout.
„Přestaň!" žduchla jsem do něj silně a on, jakoby se probudil, protože jeho stisk zjemnil.
„P-promiň," vykoktal ze sebe a já si vzala angličtinu a sedla si na své místo.
I když jsem se měla věnovat Shakespearovi, věnovala jsem veškerou svou pozornost a myšlenky k tomu, co se před chvilkou stalo.

Pohled Daveida

Byla to temnota, co mě pohltila.
Bylo to jako minule, v Paříži, kdy se mě dotkla Cassidy, a poté jsme se už nikdy neviděli.
Bála se mě, ale ona zachovala celkem klidnou hlavu.
Probral jsem se však dříve než, kdy jindy.
Dlouho se mi to nestalo, ale mám strach, že se to opět vrací. 

Vaše názory?

Vaše Chriss.