No control. ✓

Část 2.

První rok v Bradavicích byl.. no byl zkrátka podivný. Abychom se však dostali k našemu příběhu, musíme i jemu věnovat trochu pozornosti.

Autumn byla navzdory všemu očekávání zařazena do Zmijozelu. Její otec z toho byl zklamaný, další dva týdny od něj dokonce nedostala ani jediný dopis. Zmijozel se příčil všem jeho hodnotám. On sám za svých časů chodil do Havraspáru, kde si váží především vědomostí a píle.

Ani Autumn z toho nebyla nejšťastnější. Studenti Zmijozelu ve většině případů byli nafoukaní a egoističtí. První pololetí trávila převážně sama, potulovala se po chodbách hradu, sedávala ve společenské místnosti nebo se procházela kolem černého jezera. To vše ji však velmi rychle omrzelo. Po nějaké době už vás přestane bavit otravování Krvavým Baronem. Draco Malfoy, který se ve společenské místnosti věčně něčím vychloubá na náladě taky příliš nepřidá a cesta kolem jezera se po čase stane tak jednotvárnou a nudnou, že vám nakonec nezbude nic jiného, než se s někým spřátelit. Autumn si zvolila Kiru Pattinovou, dívku ze stejného ročníku, která jí přišla ze všech nejméně nafoukaná. Nebylo to zvláště silné přátelství, ale mohli spolu trávit volný čas, sedávát spolu ve Velké síni, či spolu chodit na hodiny a to oběma vyhovovalo. 

Jak se rok chýlil ke konci, Autumn si uvědomila, že Kira Pattinová ve výsledku vůbec není tak špatná. O prázdninách si spolu dokonce vyměnily několik dopisů!

Druhý rok v Bradavicích byl o poznání lepší. Do jejich party se přidala Amanda Looksová, zakřiknutá prvačka, která toho také mnoho nenamluvila. I škola se zlepšila. V lektvarech, které byli její slabší stránkou, se jí konečně začalo dařit a profesor Snape jí díky tomu přestal dávat polorozpadlé kotlíky, které drželi pohromadě jen díky několika vrstvám samolepy a nakřápnuté lahvičky. Profesorka McGonagallová, která je měla na přeměňování, ji poprvé za dva roky pochválila a při hodinách létání už zvládla přeletět několikrát celé hřiště bez toho, aby sletěla dolů. Nutno dodat, že u madam Pomfreyové už byla jako doma.

Na Vánoce dostala od otce Faldíka. Faldík byl malé kulaté stvoření, které ze všeho nejlépe vystihovalo název kočka. Bylo to až nezdravě tlusté koťátko, které celé dny trávilo pochrupováním před krbem, nebo se toulalo po hradě. Autumn se o něj nejprve bála a naháněla ho, ale ukázalo se, že Faldík pouze hledá kdo by mu co dal k snědku a nakonec se vždy vrátí. 

Když se na konci roku loučila na nádraží s Kirou a Amandou, pomyslela si, že tenhle rok nebyl vůbec špatný. A tady začíná náš příběh.

                                                                                          ►►►◄◄◄