No control. ✓

Část 18.

Kráčela tichou ulicí a pod nohama jí křupal sníh. Za poslední mudlovské peníze si odpoledne koupila lístek na vlak, aby se mohla přepravit do svého rodného městečka. Než Doupě opustila, pokusila se tam napravit co nejvíce napáchané škody, ale změna byla sotva patrná. Bolelo jí u srdce, když si představila Molly Weasleyovou, jak s hrůzou vstupuje do svého obydlí. Tam už asi vítána nebudu.

Zbytek prázdnin se rozhodla strávit ve svém domě. Usoudila, že pokud si Malfoyovi myslí, že odcestovala, hledat ji tam nebudou. Jakmile stanula před domkem, něco uvnitř ní se sevřelo. I když tu byla naposledy teprve před pár dny, připadalo jí to jako celé měsíce.

,,Tak jsme doma," zahuhlala ke kocourovi, který se jí otíral o nohy. Společně vstoupili dovnitř a dívka za nima zabouchla dveře. Rozhodla se, že těch pár dní přečkají v obývacím pokoji. Ustlala si na pohovce a z nějakých zbytků nájitých v kredenci si připravila něco k snědku.

Zbytek dne proseděla, zírajíc do krbu. Přemýšlela nad tím vším. Ještě před několika měsíci byl její život přeci naprosto normální. A teď.. její otec byl mrtvý a jediná rodina kterou má, se jí snaží asi zabít nebo co. To jí přivádělo k další myšlence. Proč? Proč ji hledají? Opravdu ji chtějí zabít? Ale jaký k tomu má Bellatrix důvod? Proč ji prostě nemůžou nechat být?

V rukou si převracela přívěsek od dvojčat a sledovala, jak se jeho barva slzy mění v kalně šedou. Vzpomněla si na Fredova slova; vystihuje tvoje emoce. V tomto případě se očividně nepletl.

...

Autumn se však náramně spletla. Nástěnné hodiny ukazovaly přesně půlnoc, když vstupní dveře cvakly a dovnitř vešel muž s krysím obličejem. Přesně ten muž, které dívka potkala v lese.

Našel ji schoulenou na pohovce. U její hlavy seděl kocour, který vetřelce upřeně sledoval. Když muž zvedl hůlku, kocour hlasitě zamňoukal a tím dívku vzbudil. Jediné co však Autumn kromě může zaregistrovala, bylo zřetelné: ,,Mdloby na tebe!"

...

Nejprve zaznamenala příšernou bolest hlavy. Zamručela a pomalu otevřela oči. Spatřila velký křišťálový lustr a hbitě vyskočila na nohy. Mozek jí pomalu začínal rotovat. Zamotala se jí hlava, chytila se něčeho vedle sebe a zhluboka se nadechla.

,,Dobré jitro."

Autumn vytřeštila oči a pustila onoho předmětu, kterým se ukázalo být rámě krysího může. Hbitě si sáhla do boty, kde si včera zastrčila hůlku, ale hůlka se nacházela v mužově ruce.

,,Co po mě chcete?" Promluvila nejstatečnějším hlasem, kterého byla schopná.

,,Třeba si trochu popovídat," vycenil na ní zkažené zuby a ona se dala k úprku. Chytila za kliku těžkých dveří, které k jejímu překvapení nebyli zamčeny a vší silou se do nich opřela. Jakmile je však otevřela, nohy jakoby jí přirostly k podlaze.

Stálá tam, přímo před ní; Bellatrix Lestrangeová. Její matka, žena, která zavraždila jejího otce. Zírala na ni a sledovala, jak se jí zablýsklo v očích, tak podobných těm jejím.

,,Ráda tě konečně vidím, dceruškou," usmála se od ucha k uchu a natočila si pramen tmavých vlasů na prst.

,,Ty mrcho!" Vykřikla Autumn a pod návalem adrenalinu se rozběhla a pěstí do tváře jí srazila k zemi. Ležela na jejím těle a marně se natahovala po Bellatrixině hůlce. V další vteřině ji něčí paže chytili a zvedli ji do vzduchu. Ruce měla zkroucené za zády a nemohla se hýbat.

Bellatrix s nasupěným výrazem vstala a popravila si tmavé kožené šaty. Přešla k ní a hůlkou jí přejela po tváři, ,,Takhle vítáš svou matku?!"

,,Ty nejsi moje matka, jsi zrůda!" Trhla sebou a zakousla se jí do hůlky, která hlasitě zapraskala.

,,Temperamentní, jako její maminka," prskl jí do ucha krysák(tak se mu rozhodla říkat) a ona zkřivila tvář odporem. Bellatrix si odfrkla a odstoupila dál. Teprve teď si Autumn prohlédla místnost. Zdi byly vysoké, obložené tmavým dřevem, podlahu tvořila mramorová podlaha a uprostřed místnosti dominoval robustní jídelní stůl.  Hádala, že se nacházeli v sídle Malfoyovích.

Přesně to se jí potvrdilo, když se ve dveřích objevil Lucius Malfoy, v doprovodu Narcissy a Draca.

,,Právě včas, hosti tu budou každou chvíli," zaskřehotala Bellatrix a přiskočila zpátky k Autumn. Tentokrát si však nechala mírný odstup; zřejmě nechtěla skončit s ukousnutým prstem. Olízla si rty a popadla dívčinu levou ruku. Autumn vykřikla bolestí, když hůlkou propálila její rukáv a spolu s ním jí seškvařila kus předloktí. 

,,Co to děláš, Bello?" Narcissa Malfoyová za celou dobu poprvé promluvila a vykročila k nim, ale Lucius ji zadržel.

,,Je to přece má krev! Tudíž musí oddaně sloužit pánovi zla!" 

,,Co to děláte?!" zakňučela Autumn, když jí přiložila hůlku k levému předloktí a zaryla jí ji až pod kůži. Snažila se hnout, ale muž ji pevně držel, ,,Pomozte mi někdo!"

,,Zastav ji!" vykřikla a zahleděla se na Draca, ale ten jen uhnul pohledem. Autumn znovu vykřikla, Bellatrix začala svou hůlku sunout dál a dál, tak strašně to pálilo! Zdálo se jí, jako by jí do kůže vyrývala nějaký obrazec, ale rozpoznat se nedal, protože celou ruku měla smáčenou rudou krví. Z úst jí nekontrolovatelně vycházel křik, alespoň tímto způsobem si mohla nějak ulevit. 

,,Neboj se, je to jen malá tetovačka!" zasmála se Bellatrix, která vypadala, jakoby se v dívčiném utrpení vyloženě vyžívala.

Autumn to přišlo pekelně nekonečné, před očima se jí pomalu začalo stmívat, až se nakonec její tělo v mužově rukou přestalo zmítat a ona upadla do bezvědomí.

...