No control. ✓

Část 17.

Ležela na posteli a zírala do tmy. Nemohla spát. Jakmile zavřela oči, před očima se jí objevila Bellatrix vraždící jejího otce. Navíc už se seshora asi půl hodiny ozývala tlumená hudba a pravidelné bouchání. Rozhodla se vydat slídit.

Zvuk ji přivedl až k podkroví, kde už byly zřetelně slyšet i hlasy. Dvojčata; to si mohla myslet. vylezla po schůdcích  vzhůru a zapřela se do dvířek, které se až příliš snadno nechaly odhodit na stranu. Chlapci vetřelce však nezaznamenali a jí se tak naskytl pohled k popukání.

Fred se George držel kolem pasu a ten ho doslova vláčel za sebou do rytmu hudby. George tiše vypouštěl nadávky a Fred se snažil vyhýbat jeho pohlavkům.

,,Ehm, neruším?" odkašlala se Autumn posměšně. Oba se na ni otočili a spěšně od sebe odskočili.

,,Jak dlouho tam už stojíš?" Fred se rozpačitě podrbal na zátylku.

,,Dlouho," zalhala a rozvalila se do hromady polštářů vedle nich, ,,co to tady vy dva tropíte?"

,,Učím Freda tančit. Ale jde to těžko, je úplné poleno," postěžoval si George Weasley, ,,no vidíš, možná by si to mohla zkusit ty."

Rudovláska se zasmála, ,,Taky to neumím."

,,Tak to mě můžeš vystřídat!" navrhnul zpocený Fred a zhroutil se na podlahu.

,,Smím prosit?" natáhl k ní George ruku.

,,Vždyť říkám, že to neumím."

,,Vždyť jdeš na ples, musíš se to naučit," bez dalších slov ji chytil za dlaň a přitáhl si ji k sobě, ,,tak, základní postoj doufám znáš?"

Autumn se snažila rozpomenout na jediný ples, kde v životě byla. Byla sice ještě malinká, ale otec ji sebou vzal na jeden mudlovský ples. Pravou ruku si s ním váhavě propletla a když nic nenamítal, už odvážněji druhou ruku položila na jeho rameno. Kvůli jeho výšce však ruku musela mít téměř celou propnutou a aby se mu mohla dívat do tváře, skoro si vykroutit krk.

,,No brácho, myslím, že máš konkurenci," George k Fredovi, který je pobaveně sledoval a houpal nohou do rytmu hudby, kterou ze sebe vydávalo malé rádio, které bylo omotáno snad tunou čarolepy.

Chlapec jí položil ruku na bok, ,,Není to zas tak těžký. Když jsem se to zvládnul naučit od Percyho, zvládneš to taky. Prostě jen sleduj moje kroky a já tě budu vést."

Autumn přikývla a poslechla ho. Sice mu párkrát šlápla na nohy, ale nakonec se chytila. Opravdu to nebylo tak těžké! 

,,Teď to zkusíme bez dívání," George jí nadzvedl bradu, aby se mu mohla dívat do očí. Párkrát do něj narazila, než se chytla. Nakonec už tančili plynně a Autumn měla čas si ho prohlédnout.  Takhle zblízka poznala opravdový rozdíl mezi chlapci. 

...

Dalšího dne se Weasleyovi rozhodli; stejně jako každý rok, navštívit Billa a Chralieho. To znamenalo cestu do Egypta a hned poté do Rumunska. Díkybohu za kouzla.

,,Jsi si tím jistá, drahoušku?" paní Weasleyová se tvářila utrápeně, protože jí Autumn sdělila, že zůstane v Doupěti. Měla je sice ráda, ale být u rodinných dýchánků už jí přišlo trochu vlezlé.

,,Naprosto," stála si za svým, ,,navíc tu nebudu sama, budeme tu na sebe navzájem dohlížet," pohladila kocoura, který byl každým dnem větší a větší a nazývat ho kotětem už by bylo asi trochu nemístné.

,,Budeme zpátky co nevidět," ozval se pan Weasley od krbu a v rukou už držel velkou mísu s letaxem.

Když se s rodinkou rozloučila, sledovala, jak jeden po druhém postupně mizí v letaxové síti. Když už zmizel i Percy,  zavládlo Doupětem prapodivné ticho, jaké od svého příjezdu ještě nezažila.

V průběhu odpoledne měla celý domek projítý už dvakrát, když na ni padla únava.

 Vzbudila se až dalšího dne ráno odpočatá, jako už dlouho ne. Právě scházela po schodech dolů a pobrukovala si, v tom uslyšela hluk z kuchyně. Že by se Weasleyovi vrátili dřív? Nesmysl, vždyť neuběhl ještě ani den.

,,Vypadá to, že tu nikdo není," zaslechla ženský hlas.

,,Je to její kočka," odvětil hlas, který jí byl příliš známý. 

,,Celé to tu prohledejte! Někde tu musí být!" Rozkřikl Lucius Malfoy a hned po tom uslyšela ránu, jako když se něco rozbijí. Zpanikařila. Co teď? Doběhla nahoru do Ginnina pokoje, kde ve své brašně nahmatala hůlku a z největší zoufalosti se ukryla do velké šatní skříně.

V hlavě si vyjmenovávala všechna kouzla, na která si jen vzpomněla a přitom sebou cukla pokaždé, když slyšela, jak se kusy nábytku tříští o zdi.

,,Ty se běž podívat nahoru!" 

Autumn slyšela, jak dveře pokoje zaskřípaly a následovaly klapavé kroky. Jako by onen vetřelec měl podpatky. Naskočila jí husí kůže; co když to byla Bellatrix?

Zhluboka se nadechla a pozvedla svou hůlku, kroky teď mířily přímo k ní. Nastalo krátké ticho, než se kdosi chopil dvířek a pruh světla se začal rozšiřovat na její hrudi se začal rozšiřovat. natáhla paži s hůlkou pře sebe.

Stanula tváří tvář ženě, ale Bellatrix to nebyla. Znala ji; tím si byla jistá, ale vůbec si nemohla vzpomenout odkud. Specifický jí přišel hlavně její účes, kdy horní polovinu vlasů měla uhlově černou a spodní platinově stříbrnou. No ovšem! Spatřila ji přece jednou na nádraží king's cross. Byla to Narcissa Malfoyová, matka Draca. Její tetička.

Dlouze na sebe tiše zíraly, až nakonec žena svou hůlku spustila podél boků. 

,,Našla si něco?" ozval se z chodby Lucius. Narcissa dívce věnovala poslední pohled a pak už se opět ocitla v naprosté tmě.

,,Jen hromadu nevkusných hader," pronesla a zabouchla dveře od pokoje, ,,nejspíš musela odcestovat s Weasleyovými."

,,Příště už nám neuteče!" třetí hlas patřil pro ni neidentifikovatelné osobě.

Autumn vy skříni vyčkala ještě několik minut, aby se ujistila, že už je v domě sama a až poté vylezla ven. Nemohla uvěřit, co se právě stalo. Narcissa Malfoyová se jí rozhodla pomoct. Ale proč? A proč ji vůbec hledají? A v neposlední řadě: proč by jí pomáhala, když ji vlastně také hledá?

Její myšlenkové pochody však byly tam tam, jakmile vstoupila na schodiště a patro po patru zjišťovala, že všechny místnosti byly jako po výbuchu. Nábytek byl rozmlácený a téměř nic nebylo na svém místě. Autumn se nahrnuly slzy do očí a sesunula se dolů podél zdi. Tohle všechno se stalo kvůli ní. Weasleyovi jí pomohli a teď měli zničený dům. 

Byla jí jasná jedna věc; v Doupěti už zůstat nemohla.

▼▼▼▼▼