Část 4.

193 12 0
                                    

Když se Autumn se svým vozíkem vřítila na nástupiště 9a 3/4, hodiny značily tři minuty to odjezdu. Na nástupišti se tlačili poslední opozdilci a v druhé řadě také rodiče, kteří se loučili se svými ratolestmi. Rozhlížela se kolem, když její pozornost upoutala dívka s havraními vlasy, která na ní z okénka expressu zběsile mávala. Byla to Kira Pattinová.

Autumn si s vozíkem a s pardon razila cestu davem. Faldíka, který doteď cupital za ní, jelikož se odmítal vézt ve vozíku, nyní musela sebrat ze země a pevně si ho tisknout k tělu, aby ho náhodou někdo nezašlápl. 

Dvě minuty do odjezdu.

Když konečně dorazila k nejbližším dveřím do vagónu, musela čekat. U dveří stála rodinka. Všichni měli zářivě rudé vlasy. 

,,Ginny, dávej na sebe pozor!" hulákala žena se slzami v očích a tiskla k sobě malé děvčátko, ,,Rone, viď že na ni dáš pozor. Se vším jí pomáhej!" tentokrát mluvila na o něco staršího chlapce, kterého Autumn ve škole už zahlédla.

Jedna minuta do odjezdu.

,,Ehm, s dovolením?" upozornila na sebe, jelikož měla pocit, že kdyby tak neudělala, ani by se do vlaku nedostala. 

,,Jeeee pardón," zamumlala žena a nastrkala všechny své děti do vagónu. Autumn ji ještě zahlédla, jak se vydala k okénku, a cosi ještě dětem vypravovala.

Rychle hodila Faldíka do úzké chodbičky a popadla svůj kufr, aby ho stihla vytáhnout nahoru. Tiše si huhlala nadávky, až si od jedné dámy stojící venku vysloužila pohoršený pohled. Vlak naštěstí zahoukal přesně ve chvílí, co stůj kufr převrhla dovnitř a zmetl ji na zem. 

,,S dovolením. Laskavě bych prošel!" odkašlal si vedle ní chlapec s výsměšným pohledem. Byl to Draco Malfoy. Za ním se jako obvykle pošklebovali Vincent Crabbe a Gregory Goyle. Všichni tři byli ze stejného ročníku a koleje jako Autumn. 

Protočila oči a strhla kufr na stranu, aby mohli projít. Napadlo ji, že tam museli stát celou dobu. Dnešek už nemohl být horší.

Když se po několik minutách konečně i s kufrem sebrala, vyřítila se z jednoho kupé Amanda Looksová, ,,Tak tady jsi! Myslely jsme si, že už to snad ani nestihneš!" a s onou větou ji vtáhla dovnitř. Vevnitř se Autumn málem zakašlala, když spatřila, jak Kira sedí vedle Malfoye a naproti nich se na sedačce mačkají Crabbe a Goyle. Rozhodla se raději celou situaci neřešit. Draca sice moc studentů rádo nemělo, ale oba byli ze stejné koleje a kupodivu studenty ze Zmijozelu neotravoval tak jako ostatní. Nechtěla si proto způsobovat nějaké zbytečné rozepře.

Jelikož se Amanda s bleskovou rychlostí usadila vedle Kiry, nezbývalo jí nic jiného, než se vmáčknout na sedadlo vedle těch dvou. 

,,Jak jste si všichni užili prázdniny?" nadhodila Kira a přejela všechny pohledem, čekajíc na odezvu.

Malfoy se znechuceným úšklebkem sledoval Goyla, který si do pusy cpal jednu čokoládovou žabku za druhou. 

,,Slyšela jsem že máme mít nového učitele obrany proti černé magii," oznámila Amanda a nenápadně se po očku zadívala na Draca. Autumn a Kira si vyměnily pohledy, Amanda totiž o Dracovi básnila celý druhý ročník a ony si myslely, že po prázdninách konečně nebudou každý den muset poslouchat, jak je úžasný.

,,Pff, to jsem zvědavý, co to zase bude za břídila. Copak tahle škola nemůže mít pořádný učitelský sbor?" odsekl Malfoy, ,,Už tak stačí, že sem příjímají takové nuly!"

,,Koho máš na mysli?" Zajímal se Crabbe podlézavě. Autumn na sekundu zapřemýšlela, jestli to není poprvé co ho slyší mluvit. Většinou se jen hloupě tlemili.

,,Weasleyovi. Copak si je dnes neviděl? Tento rok je tu další, množí se jako hmyz," při posledním slovu protáhl tvář, aby zdůraznil své znechucení.

Autumn měla sto, aby se ozvala, kdo je tu otravný hmyz.

,,Ale vida.. my o vlku.."

Skleněné dveře se otevřeli a v nich se ocitl vysoký zrzek. Autumn ho poznávala, byl to Fred Weasley. Nebo George. Pravdou bylo, že Fred a George Weasleyovi byli dvojčata a málo kdo je rozeznal, když zrovna nestáli vedle sebe. Chodili o ročník výš než ona, byli ovšem z Nebelvíru, takže je zahlédla možná tak občas ve Slavnostní síni. Snad jsou ta dveře zvukotěsná.

,,Není tvoje?" pronesl chlapec a aniž by čekal na odpověď, natáhl se s bílým kotětem k Autumn. Faldík tiše zamňoukal a s doskokem se jí uvelebil na klíně.

Dříve než stačila poděkovat, opět se slova ujal Malfoy, ,,Ale ale, jdeš se přidat? Zrovna jsme probírali, jakou děláte ostudu kouzelníkům!"

,,Přesně tak! Vy by jste vůbec neměli čarovat! Viď Autumn,"ozvala se Amanda. Dobře věděla, že to udělala jen proto, aby získala Dracovu pozornost, ale přesto ji to naštvalo. Dívka se místo odpovědi podívala na zrzka stojícího ve dveřích. Líce měl rudé a propaloval je zlostným pohledem.

Všech šest párů očí se nyní upíralo na ni a ona nevěděla jak z toho vybruslit. Znovu se podívala na onoho chlapce, který byl stále víc a víc rudý. 

,,Ehm.. já mám vlastně strašný hlad! Od rána jsem nic neměla," vychrlila najednou a vyskočila na nohy, až Faldík upadl na podlahu, ,,kde vězí ta prodejčí?!" nacpala se do dveří, čímž chlapce vystrčila z jejich kupé. Dělala že se rozhlíží a poté za sebou zabouchla dveře a usadila se zpět.

Zbytek cesty proběhl v trapnosti. Draco vykládal o svých úžasných prázdninách, jak dostal nové koště a celé léto trénoval, aby se letos dostal do famfrpálového družstva. Vykládal, že by chtěl na post chytače, ale prý by mu vůbec nevadil ani být odrážečem (samozřejmě, aby na ostatní mohl posílat potlouk). Crabbe a Goyle si u prodejčí nakoupili další spoustu sladkostí, kterou do půl hodiny stihli všechnu spořádat. Amanda ještě mezitím podlézala Dracovi, prý mu bude fandit na každém zápase a prý Zmijozel díky němu dostane tento rok školní pohár.

Když vlak konečně zastavil, Autumn s kupé vystřelila takovou rychlostí, že na chodbě málem povalila skupinku dívek v mrzimorských uniformách.

►►►◄◄◄

No control. ✓Kde žijí příběhy. Začni objevovat