No control. ✓

Část 30.

Svět byl opět krásný. Slunce svítilo zlatavými paprsky, po nebesky modré obloze bez jediného mráčku poletovali kolibříci. Seděla na tribuně, na svém prvním famfrpálovém zápase. Všechno to bylo tak dokonalé, než kdosi zařval a camrál letící do její tváře ji vystřelil zpět do kruté reality.

,,Autumn! Autumn, prober se!" Hlas přicházel z dálky, každým tlakem na její hrudi se k ní o kousek přibližoval, ,,Autumn, no tak."

,,Probírá se!"

Pomalu rozlepila víčka a hluboce se nadechla. Raději chtěla zůstat na tribuně, v tom krásném snu. 

,,Co se stalo?" dostala ze sebe a spatřila, jak se nad ní sklání Kira s Amandou. Obě na sebe s obavami pohlédly.

,,Když jsme se k tobě dostaly, byla jsi v bezvědomí, myslely jsme si, že.."

,,A co Draco?" rozpomněla se a s jejich pomocí se posadila. 

Kira jen zavrtěla hlavou, ,,Mrzí mě to."

,,Chtěla jsem mu pomoct.." vykoktala rudovláska. Dívky ji vtáhly do pevného objetí.

,,Víc si udělat nemohla," usmála se smutně Kira, ,,Určitě byl rád, že si tam s ním byla."

Seděly tam v objetí ještě několik minut. Autumn se pomalu začala vracet do reality.

,,Co se stalo?" Zajímala se, ,,Kde jsou všichni a a jak to dopadlo?"

,,Je to špatný," Amanda si držela krvavou ruku, ,,Zbylo nás málo.."

,,Kde?"

,,Na nádvoří, ale.." Kira ji chytla za paži, ,,Jsi příliš slabá, nepustím tě tam."

,,Prosím."

,,Ty si fakt marná."

Stále si přišla jako omámená. Když vešla na nádvoří, nechtěla věřit svým očím. Po zemi se válely desítky těl a rozbombardované trosky hradu. Poslední hrstka čarodějů mezi sebou stále bojovala. Bylo jí z toho všeho smutno.

A když ji spatřila!

Jako by se v ní něco probudilo. Přes všechno své vysílení našla dost energie na to, aby se jí dokázala postavit. Bellatrix zrovna stála u Weasleyovích a bojovala s Ronaldem. V těle se jí začala vařit krev, když spatřila, jak se vedle dvojčat v slzách krčí malá Ginny.

To teda ne! Nikoho dalšího už jí nevezme!

Bez váhání se k nim rozeběhla a vyslala k ní kouzlo, které si odmrštilo několik metrů dál, její náraz zastavila až mohutný kamenný pilíř. 

To bylo za otce.

,,Tohle ti nedaruju ty mrcho!" Řvala po ní. Bellatrix se však tvářila pobaveně. Jakoby se snad v jejím trápení doslova vyžívala. Ladně se zvedla na nohy, Autumn ji však dalším mávnutím poslala zpátky k zemi. 

To bylo za Faldíka!

Teď už se neusmívala. 

,,Co si to dovoluješ?!" Vykřikla vztekle.

,,Už nikomu ubližovat nebudeš!"

Bellatrix k ní vyslala kouzlo, ale kdosi za ní ho odrazil. Byl to Fred, postavil se teď vedle dívky a věnoval jí povzbudivý úsměv. 

,,Jak sladké," vybleptla Bellatrix, ,, tak moje dcerka už má přítele? To bychom se měli seznámit!"

,,Sklapni!" Autumn jí propalovala zlostným pohledem.

Bellatrix monotónně pokrčila rameny, ,,Tak představování můžeme vynechat, pokud chceš."

A pak se to stalo. Tak rychle, všechno se to odehrálo jako by někdo zrychlil přehrávání okamžiku. Když Bellatixiny ústa opustila ta kletba. Jedna z kleteb, které se neodpouští. Vůbec ta nejhorší.

Jediné, na co se zmohla, bylo odstrčit chlapce vedle ní za sebe a sledovat proud jasně zeleno-modré záře, jak naráží do jejího těla. 

Nevěděla, co se dělo pak. Něčí ruce ji chytily do náruče. Slyšela pronikavý křik. Dokázala vnímat jen mlhavý výjev chlapcovi tváře nad sebou. Ty krásné oříškové oči, které se vždy usmívaly a blýskaly, teď byly skleněné a a slzely. Něco povídal, do jejích uší doléhal pouze jen šum. Všechno  začalo splývat. Zvládla ještě zvednout dlaň a přejet mu po sametové tváři. Tak, jak to chtěla udělat už tolikrát.  Pak se jí už i on rozmlžil. Byl to zvláštní pocit, jako by se dělila na miliardy malých kousíčků. Umírání vlastně vůbec nebylo tak špatné. Bylo to osvobozující. Nechat všechno za sebou.

Zavřela oči a nechala se unášet. Myslela na to, jak se opět se všemi shledá..

The end.

Zdravím všechny osůbky a nejprve bych chtěla poděkovat všem, co se dočetli až sem. Vím, že konec možná nebyl sepsán úplně nejlépe, ale nikdy jsem na ukončování příběhů moc nebyla. Vždycky mám pocit, že ze mě na konci vypadne cringe největšího kalibru. Tak jen doufám, že nejste moc zklamaní. Nechtěla jsem příběh nějak zbytečně prodlužovat. Doufám, že se Vám líbil. Taky vím, že i když to původně měla být hlavně fan fikce zaměřená na Freda, dvojčata se tam celkově moc nevyskytovala. Tak by mě zajímalo, zda by jste někdo stál ještě o nějaký příběh a popř. o koho by jste stáli, aby se tam vyskytoval. 

Děkuju moc a se všemi se s láskou loučím!