Upíří život

XLI

  "Co jsi jí udělal?!"

"Já jsem jí nic neudělal."

"Tak proč se tě bojí?!"

"Nevím." podíval se a vyděšenou Lilith. Najednou tam přiběhl Rídyk. Spatřil Dejmona, Valerii a třesoucí se Lilith.

"Ahoj." Dejmon s Valerie se na něj podívali. "Dejmone?"

"Jo?"

"Mohl by jsi prosím k tamhletomu stromu?" ukázal na strom 10 metrů zpátky.

"Proč? Co se děje?"

"Pak ti to řeknu. Teď to udělej." Dejmon chtěl něco říct, ale pak udělal to, co po něm chtěl. Dějmon se naklonil k Valerii a zašeptal jí to, co se stalo Lilith.

"Panebože." řekla Valerie a chytila se za pusu. "Chudák Lilith." šla k ní a objala ji. Rídky šel k Dejmonovy a pak mu řekl.

"Teď se Lilith vyhýbej."

"Proč? Co máš proti mě?"

"Proti tobě nic. Jen byla dnes v noci venku a byla málem znásilněná. Má trauma a strach mužů. Pomalu si zvyká na mě, ale nevím jak dlouho to bude trvat než se přes to dostane."

"Kdo to udělal?!" řekl naštvaně.

"Uklidni se, už je mrtvej."

"Kdo to byl?"

"Čaroděj."

"Sakra. Pomůžu jí si na mě zvyknout." vydal se za Lilith, ale Rídyk ho zastavil.

"Měl by jsi jí teď nechat. Přijď zítra ano? Nech jí se uklidnit." Dejmon neochotně po chvíli přikývl a pak odešel. Rídyk se pomalým klidným krokem vydal za Lilith. Lilith se na něj podívala a stála na místě. Pomalu šel k ní. Lilith se trochu rozklepala když byl od ní pouhá dva metry. Rídky se zastavil a mile se na ní usmál. Když se zase Lilith uklidnila, tak k ní o krok přistoupil. Takhle to pokračovalo dokud od ní nebyl jen o krok. Dejmon k ní natáhl ruku a Lilith opět silou zavřela oči. Dejmon jí sáhl na rameno. Lilith se okamžitě vybavilo to, jak jí sáhl na rameno ten muž. Rychle otevřela oči a s vyděšeným výkřikem Rídyka od sebe odstrčila takovou silou, až spadl na zem, protože to nečekal. Lilith se ihned otočila a běžela pryč. Rídky se rychle zvedl a běžel za ní. Lilith běžela a neohlížela se. Byla vyděšená a nevnímala nic. Najednou se před ní objevila Skarlet. Lilith prudce zastavila.

"Ahoj Lilith." usmála se na ní.

"A-ahoj." řekla nervózně.

"Děje se něco?"

"Ne... nic." pokusila se o úsměv.

"Dobře. Kam jdeš?"

"P-projít se."

"Kam jsi spěchala?" najednou se 10 metrů od nich objeví Rídyk.

"Lilith." řekl mile. Lilith se na něj prudce otočila a vyděšeně podívala. "Omlouvám se. Nevím co se tam stalo než jsem přišel, ale musíš mi to říct. Když mi to nepovíš, nebudu vědět jak se chovat." Lilith se trochu třásla a pak se podívala mimo. Rídyk k šel a Liltih ustoupila o krok dozadu. "Nemáš se čeho bát, neublížím ti." Došel až k ní a opatrně ji objal. Lilith sebou trochu cukla a třásla se, ale nechala se objímat.

     Dny pokračovali jako každé jiné. Lilith se po dvou týdnech částečně zbavila strachu a už se nebála žádného kluka, který se k ní přiblížil. Kromě Rídyka, nenechala nikoho jiného z kluků na sebe sáhnout. Démoni nic nepodnikli a byl klid. Vše se ale mělo změnit.

     Jednoho slunečného dne se Valerie a Lilith koupali. Bavili se a hráli si. Když byly obě na hladině tak Valerie řekla.

"Cítíš taky ten divný tlak?" Lilith se na ní překvapeně podívala, než stihla však něco říct, tak Valerie skončila pod hladinou. Lilith se za ní potopila, ale nikde jí neviděla. Když vyplavala nad hladinu a vylezla z vody, tak ji volala a hledala snad všude.

"Děje se něco?" zeptal se Rídyk, který s ní trávil skoro každou chvíli.

"Valerie najednou zmizela. Koupali jsme se a pak... byla prostě pryč."

"Dojdu pro Ghousta." Rídky běžel pryč. Lilith se chytila za hlavu a prsty propletla mezi vlasy. Když se uklidnila, tak si sedla ke břehu jezera, nohy dala do vody a zavřela oči. Ponořila se částečně do své mysli a hledala energii Valerie. Když otevřela oči, tak byla dost naštvaná.

"Lilith?" řekl Ghoust, který klečel vedle ní a chtěl se jí dotknout. Lilith mu silně ruku odstrčila a podívala se na něj.

"Démoni." řekne naštvaně a vstala.

"Démoni?"

"Jo." šla zpátky do domku a Rídyk za ní. Ghoust začal kontrolovat energii ve vodě a okolí. Lilith po chvíli vyšla z domku s větší taškou na rameni. Ghoust se na ní podíval a překvapeně se zeptal.

"Kam jdeš?"

"Do pekla."

"Cože???" Překvapeně a zděšeně vykřikl. "Tak to ani náhodou. Nikam nepůjdeš." Lilith se na něj naštvaně podívala.

"Je to moje kamarádka. A ty mi nic zakazovat nebudeš! Zastav mě a zabiju tě."

"Víš o tom že tě chtějí vyprovokovat a dostat tebe?!"

"Jo. A tu oběť pro svou kamarádku klidně podstoupím."

"Nenechám tě jít." Lilith se na něj naštvaně podívala a chtěla něco říct. Než to však stihla, Ghoust byl rychlejší. "Ne samotnou. Půjdu taky." Lilith se na něj překvapeně podívala. "Půjdeme ke mě a přeneseme se tam. Jak je to dlouho je pryč?"

"Deset minut."

"Dobře." řekne a všichni vyrazí k jeho domu. Doběhli do jeho domu a Ghoust je po chvíli přenesl do jiné místnosti. Místnost byla celá bílá.

"Kde to jsme?" zeptal se Rídyk.

"Ve výzkumné laboratoři.

"Nevypadá to tu tak."

"Je to jen přenášecí místnost." řekne a přejde ke dveřím. Všichni jdou za ním. Projdou dveřmi do další místnosti. Místnost je tmavší a méně osvětlená. Projdou dlouhou chodbou a dojdou do místnosti se zbraněmi.

"Zbraně?" zeptá se překvapeně Rídyk.

"Ano. Vyberte si jich několik a za půl hodiny vyrazíme."

"Mám svoje." řekne Lilith a prohlíží si zbraně. Ghoust k ní dojde, sebere jí tašku co má přes rameno. "Hej." zakřičí Lilith. "Co to děláš, vrať mi jí." Ghoust hbitě otevře tašku a začne zkoumat její zbraně.

"Kde jsi je vzala?" zeptá se jí a podezřívavě se na ní podívá.

"Nějaké jsem vzala od Lili a Thomase a další jsem nasbírala časem.

"Nasbírala?" zeptá se jí a vezme do ruky luk a šípy. "Tohle bylo v muzeu pokud vím. Znám všechna muzea a tohle je ten co tam byl a někdo ukradl před třemi roky." Ghoust k ní šel a Lilith začala couvat.

"Je to jen náhoda."

"Ne to není. Ukradla jsi ho?" Lilith mlčela a po chvíli byla u zdi. Rídyk je jen pozoroval. "Ukradla jsi ho?" zeptal se znovu a zamračil se. Došel až k ní a díval se jí celou dobu do očí. Lilith začala trochu zrychleně dýchat. Rídyk k nim chtěl jít, ale Ghoust ho zastavil. "Nechci aby jsi kradla... jasné."