Upíří život

XLII

Lilith stále jen mlčela. Ghoust se otočil a šel zpět k tašce. 

"Nechápeš jaký jsem měla život. Ukázala jsem ti ho, ale nic nechápeš." Lilith šla k němu, vzala mu luk a šípy, schovala zpět do tašky a odešla z místnosti. Rídyk šel za ní.

"Budu s ní." Řekl Ghoustovi a odešel. "Lilith, kam jdeš?" Řekl Rídyk když jí doběhl.

"Pryč."

"Kam pryč?"

"Není to jedno?"

"Mě ne."

"Chci si to vyřešit sama."

"Je to tvůj otec."

"Nebyl se mnou když jsem ho potřebovala."

"Nevěděl o tobě."

"Ale mohl mě hledat." Lilith zastavila a Rídyk k ní došel. "Potřebovala jsem ho. A on tam nebyl."

"Kdybych věděl kde jsi, nebo kdo tě unesl, tak bych si pro tebe šel." Řekl Ghoust. Lilith na to nic neřekla. " Omlouvám se. Chtěl bych to napravit."

"Měl jsi mě hledat."

"Omlouvám se, mrzí mě to." Lilith se na něj otočila.

"Mrzí?! Mrzí?!! Vytrpěla jsem si toho hodně a tebe to jen mrzí!?" Otočila se a utekla. Ghoust se za ní díval. Lilith utekla do jedné místnosti, kde se zavřela a naštvaně zakřičela. Když se po chvíli uklidnila, tak se vydala zpět do místnosti k zbraním. V polovině cesty se zastavila a vydala se jinam. Došla do přednášecí místnosti, když uslyšela kroky, tak se rychle přenesla. Ghoust a Rídyk vstoupili do místnosti a Ghoust se trochu zamračil.

"Co se děje?" Zeptá se Rídyk.

"Někdo se před chvílí přenesl." Rídyk se rozeběhl ven z místnosti, po chvíli se vrátil a řekl.

"Lilith tu není."

"Musíme za ní." Řekl a začal připravovat vše potřebné.

   Lilith se objevila před velkou bránou. Naštvaně se na ní podívala a šla k ní. Než se jí dotkla, tak se brána otevřela sama. Lilith se nad tím nepozastavila a vstoupila dovnitř. Brána se po jejím vstupu opět zavřela. Lilith pootočila hlavu a koutkem oka se na ní podívala.

" Tak jsi přišla. Jak očekávané." Řekne mužský hlas. Lilith jsem na něj podívala.

"Kde je Val?"

" Dočkej času. Brzy se setkáte. Pojď za mnou." Otočí se a jde pryč. Lilith se objeví před ním, chytne ho pod krkem a naštvaně řekne.

"Kde je Val!?" Muž se jí podívá do očí, povzdychne si a v klidu řekne.

"Dej tu ruku pryč... nebo o ní přijdeš." Lilith ho stiskla silněji. Muž jí položil svou ruku na její a jediným pohybem jí zlomil v zápěstí. Lilith sykla bolestí a ruka jí klesla podél těla. "Pojď se mnou." Obejde jí a odchází. Lilith se ruka téměř ihned obnovila, naštvaně se na něj podívala a následovala ho. Došli do místnosti, kde stál muž s rohy a před ním ležela Valerie.

"Val." Vykřikla Lilith. Když se za ní chtěla rozeběhnout, tak si všimla kruhu ve kterém ležela.

" Vítej, Lilith."

"Co jste zač!"

"Jsem Lucifer."

"Co chceš po mně?"

"Tebe."

"Proč?"

"Protože máš něco co patří sem."

"Ne, já nic vašeho nemám."

"Přiznej si že máš zvláštní schopnosti. Nejsi člověk."

"Jsem upír." Lucifer se zasměje.

"Kdo ti dal tvé jméno?"

"Matka."

"Jak se jmenovala?"

"Samanta."

"Ano. Její pravé jméno je Restia."

"Restia?"

"Ano, byla to mocná čarodějka, která dostala od nás nějaké schopnosti."

"Cože? To není možné. Má matka byla upír."

"Ne, byla čarodějka. To že jsi upír a čarodějka máš po otci. Máš schopnosti které nám patří."

"Vrať mi Val."

"Uděláme dohodu. Vrátím ti jí a ty nám vrátíš schopnosti." Lilith se na něj naštvaně podívala. "Je to člověk. Už moc dlouho to nevydrží."

"Ty šmejde."

"Tak co přijímáš?" Lilith se dlouho nerozhodovala.

"Ano." 'Budu toho litovat.'

"Tak si jí vem." Lilith se podívala na kruh a pak na Lucifera. "Jen jí vem. Není to podraz." Lilith rychle vběhla do kruhu, vzala Valerii a přenesla se zpátky. Ghoust a Rídyk se na ní podívali překvapeně.

"Lilith? Co tady děláš?" Lilith položila Valerii na zem a naštvaně se podívala na Ghousta, rozeběhla se a silně ho přitiskla ke zdi.

"Proč jsi mi to neřekl!!!!"

"Neřekl co?" zeptal se nechápavě.

"To že je moje matka čarodějka!!" Ghoust nic neřekl. "Proč jsi mi to zatajil!!"

"Bylo to pro tvé vlastní dobro." Lilith ho silně uhodila do obličeje. Došla zpátky k Valerii, vzala jí do náruče a rychle odnesla zpět do domku.

   Přes prázdniny se už nic nestalo. Lilith se jen připravovala na boj, který chtěla s démony svět, protože jim své schopnosti dát nechtěla. Na Valerii naštěstí nemělo žádný vliv na to, že byla v pekle. Ve škole to bylo vždy stejné... tedy skoro stejné. Ředitel jí slíbil pomoc v boji a celá škola i ti které přivolal se připravovali na nastávající boj. Lilith chodila do školy, bavila se se Skarlet, Ginger, Valerií, Viki, s Rídykem se více sblížili, ale jednoho dne spatřila z okna intr tři postavy. Chvíli se na ně dívala a pak řekla.

"Tak a je to tady." otočila se, vyšla z pokoje a zavřela za sebou dveře.

Toto je konec mého příběhu. Všem děkuji že četli můj příběh a doufám že mě budete i nadále podporovat. Připravuji nový příběh s kamarádkou tak snad se bude líbit. :) Přeji všem hezký večer.