Somebody To You (Cz fanfic Harry Styles and Brad Simpson)

3 Something Great

Táázkže :D moc mě potěšilo těch 70 přečtení :) začala jsem včera a tohle mi udělalo obrovskou radost :) byla bych ráda za každý koment nebo cokoliv :)) děkuju vám moc :)

Záměrně jsem vstala brzo, věděla jsem totiž, že Harry každé ráno kontroluje svoje sociální sítě a trochu ve mně hryzalo svědomí, jelikož jsem mu nebrala mobil.Spáchala jsem ranní hygienu a šla jsem na skype, kde bylo také pár zpráv a zmeškaných hovorů. Byl online. Než jsem stihla kliknout na volat, už mi pípal příchozí hovor. „Proč jsi mi nebrala mobil??“ spustil hned zamračeně, na čele se mu vytvořila hluboká vráska. „Co pozdrav?“ řekla jsem pohoršeně. „Oh promiň, ale měl jsem strach“ poškrábal se na krku. „Taky se omlouvám, ale zapomněla jsem si zapnout mobil a notebook jsem vytáhla až teď“ omlouvala jsem se. „V pohodě, tak povídej“ usmál se a opřel si bradu do dlaní, což mě donutilo se zasmát. Stýskalo se mi. Hodně. „Všechno je fajn“ odvětila jsem a popovídala mu, co se včera dělo. „Co plány na dnešek?“ mrkl na mě, jako by čekal nějakou bombu. „Nic zajímavého“ nakrčila jsem nos a usmála se. Mluvili jsme spolu sotva deset minut a už mě volala Mary na snídani. Zapomněla jsem, že když jde do práce je snídaně brzo, vlastně jsem rozpis jen tak prolítla. „Pá zlato“ poslala jsem vzdušnou pusu. Harry mi popřál hezký den a slíbil, že večer zavolá. Jak moc bych si přála políbit ho, obejmout nebo jen letmo chytit jeho ruku. Vzpomněla jsem si, jak si vždy, když se objímáme, hraje s mými vlasy, nebo jak mi tiskne hlavu do důlku pod jeho klíční kostí. „Cady!“ ozvalo se už důrazněji. Snídala jsem vafle. Takhle jsem se nepřejedla už dlouho, naštěstí nejsem z těch, co si hlídají váhu nebo tak. Pomohla jsem s nádobím, a uklidila obývák. Chvilku jsem si četla usazená v bílé chlupaté sedačce, když zazvonil zvonek. Vyskočila jsem a šla otevřít. Byl to Andy, ale nebyl sám. Za ním stáli nějací kluci. Usmál se a vzal je dál. „Kafe?“ usmála jsem se. „Jo třikrát prosím“ mrkl na mě Andy a posadili se na gauč. Jeden z nich vzal do ruky moji knihu, kterou jsem nechala na opěradle. Jak typické. „S tebou už nikdy?“ přečetl pobaveně titul mé oblíbené knihy roztomilý kudrnáč. „Ehm jo“ přitakala jsem nervozně a zalila tři hrnečky s kávou. Ten druhej kluk asi ani nezaregistroval, že tam jsem, protože mě ani nepozdravil. Odnesla jsem jim hrnky na stůl a vzala ze stolu svoji knihu. Kráčela jsem pryč z kuchně, když mě Andy zastavil „ Chtěl jsem tě představit“ zavolal a vytočil hlavu, tak, že jsem se divila, že si nezlomí vaz. „Nechci rušit“ usmála jsem se a stydlivě si prohrábla vlasy. „Neblbni a pojď sem“ mávnul rukou. Sedla jsem si naproti nim a s každým si podala ruce. Teď už jsem věděla, že ten kudrnatý se jmenuje Bradley, byla jsem z něj trochu nesvá, ani nevím proč a ten vysoký zrzek je Chad. Povídali jsme si o škole, Anglii, jídle, filmech, znáte to. Skvěle jsem se bavila. „Už je osm“ zasmál se Andy, povídali jsme si asi tři hodiny. „Sakra, Harry“ blesklo mi hlavou. Domluvili jsme se na skype o půl osmé. „Kluci, bylo to fajn, ale musím jít“ zvedla jsem se zmateně. „Co máš tak důležitého?“ zeptal se Brad. „Bude mi volat kamarádka“ vyhrkla jsem rychle. Tuhle otázku jsem nečekala. Počkat, proč jsem tohle řekla? Mám kluka! Bylo by divný, kdybych teď řekla, že jsem to spletla, budu zticha. „Ale zítra půjdem na oběd ne?“ navrhl Andy. „Jo, jasně“ zavolala jsem už v půli cesty. Bleskově jsem zapla počítač a volala Harrymu. „Promiň, seznámila jsem se s pár lidma a prostě jsem se zakecala“ omlouvala jsem se. Zase. „Nic se neděje, kdo to je?“ usmál se mile. „Andyho kamarádi, Bradley a Chad. A co jsi dělal ty celej den?“ odbyla jsem ho. „Byl jsem s Jackem na fotballu a pak pekl kuře“ zasmál se. Došlo mi, že jsem od rána skoro nic nejedla. „Jdu se navečeřet, zavoláš mi zítra?“ zeptala jsem se. „Zítra to nejde, co pozítří?“ navrhl. „Dobře“ rozloučili jsme se. Cinklo mi upozornění na facebooku, žádost o přátelství od Brada. Bez váhání jsem ji příjmula a šla se najíst.