Somebody To You (Cz fanfic Harry Styles and Brad Simpson)

35 Oh Cecelia

Nasypala jsem Jesse granule, které mìl Brad schované v　komoře. Natalie mě zavolala ke stolu. Vzala jsem džbán s limonádou a sedla si vedle Brada. „Tak jak dlouho jste spolu?“ usmála se na mě. Upřímně trochu mě děsila ta její starostlivost. „No měsíc a týden“ řekla jsem po krátkém přepočítání. „Brad je super kluk“ řekla pyšně. Hm, jako bych to nevěděla. „Naty!“ usadil ji Brad a vzal mě za ruku, když si všiml, že si hraju s vlasy, jako vždy, když jsem nervní. „No jo, promiň.“ Hlasitě se zasmála. „Vypadáš mile, nechci tě zastrašit“ řekla a naklonila hlavu. Nezmohla jsem se na nic než na poděkování. Brad se omluvil, že si musí odskočit. To si dělá srandu!? Teď? „Mluvil o tobě, když jsme si telefonovali“ řekla a upila ze své sklenice s limetkou. „Taky o tobě mluvil“ přikývla jsem a namotávala si pramínek vlasů na prst. „Neubliž mu“ řekla najednou. Tohle mě naštvalo, vůbec mě nezná a už mě soudí. Mohla mi dát alespoň šanci. „Nikdy bych Bradovi neublížila“ řekla jsem asertivně. „Jo, promiň, že jsem tak hr, ale Brad nikoho neměl víc než rok a nejspíš jsi jeho první vážná známost“ vzala mě za ruce a zadívala se mi do očí, jako by mě právě jmenovala prezidentkou. „Miluju ho“ ujistila jsem ji ještě. Brad se naštěstí vrátil a zapojil se do debaty. Sedla jsem si na zem k Jesse a hrála si s ní s　míčkem. Napadlo mě, že ta do mě snad investuje špetku důvěry. „Doufám, že vám nějak nenaruším večer, když dnes přespím“ otočila se na mě Naty. „Určitě ne“ řekla jsem rychle, načež se usmála. „Hodím sprchu“ zívla si a odešla do koupelny. „Jsi nervozní“ políbil mě Brad. „Jo“ přikývla jsem. „Nemusíš se jí bát, ze začátku nikomu nevěří, ale zamiluje si tě“ hladil mě po vlasech. Usmála jsem se a podala popkorn. Nat si ustlala v obýváku a my šli do ložnice. „Je celkem brzo, že?“ zasmál se Brad. „Jo“ přitakala jsem a otevřela okno. „K sakru! Zapomněli jsme na ten bowling, už je sedm!“ vyběhla jsem z　postele. „Ani nám nezavolali“ řekl Brad a podal si mobil z poličky. „Jejda, zavolali“ kousl se do rtu a vykulil oči. Začala jsem se oblíkat a česat si vlasy. „Vážně myslíš, že by na nás čekali 3 hodiny?“ podíval se na mě pobaveně Brad. „Tak naivní nejsem, ale chci se jim omluvit osobně“ dopla jsem si mikinu. „To je fakt“ řekl Brad a vytáhl si ze skříně svetr. Andy nám otevřel a vypadal dost naštvaně, kdo by se mu taky divil. „Promiňte“ sklopila jsem hlavu, bylo mi to opravdu líto. „Ty za to nemůžeš“ řekl tiše Brad a začal Andymu vysvětlovat, co se stalo. „Chápu to“ řekl nakonec Andy a pozval nás na čaj. „Kde je Ronnie?“ rozhlížela jsem se po místnosti. „Musela na dva dny domù“ řekl Andy. „Jakto?“ nechápala jsem, že tak narychlo. „Dnes jí volala matka, prostě se sbalila, políbila mě a odešla, že prý mi to vysvětlí potom nakrčil ramena.Andy nachystal na stůl sušenky a nějaké bonbony a posadil se vedle mě. Zrovna se nadechl, že něco řekne, když zazvonil mobil. “Sorry lidi” zasmál se a šel za zvukem telefonu. Přišel celej nervní a podával mi mobil. Doufala jsem, že je to Ronnie. Nebyla. “Nazdárek zlato” zněl sakrkastický hlas. Harryho hlas. “Kde jsi vzal tohle číslo? Nech moje přátele být” hystericky jsem se rozplakala. Brad mi bral z ruky mobil, ale já to chtěla vyřešit. “Víš, že mám kontakty, ty jsi je vystavila nebezpečí. Dával jsem ti na výběr sobče” mluvil klidně. “Nemohla jsem odejít” řekla jsem tiše a podívala se na Brada, měl utrápený výraz a bylo vidět, že ho štve, že s Harrym debatuju. “Jeď domů” vzlykla jsem. “Udělala jsi ze mě debila! Tohle není konec” zasmál se Harry.