Somebody To You (Cz fanfic Harry Styles and Brad Simpson)

43

Tákže :D Zase vás okradu o pár sekund vašeho života :D Chci vám moc poděkovat :) ačkoliv reads nejsou na nějakém závratném čísle je často i dost vote a komentářů vzhledem k přečtení :) Takže velké díky a snad vás bude příběh bavit ;)

Vstala jsem brzy ráno, Brad ještě spal, přikryla jsem jeho nahý hrudník, protože si peřinu opět zkopal k nohám, jako vždy. Nakoukla jsem do obýváku a zjistila jsem, že Andy s Ronnie si rozložili pohovku a stále ještě spí. Usmála jsem se a sedla si k televizi, sotva jsem se přikryla dekou pohozenou vedle gauče, začala zvonit pevná. Nechtělo se mi zvedat tak moc, že jsem uvažovala, že to nechám zvonit, ale zvědavost byla nakonec silnější. "Čau Cady, kde jsi?" rozpoznala jsem Lukův hlas. "Ahoj, jsem doma, děje se něco?" nechápala jsem proč mi volá v osm ráno. "Potřebuju pomoc" řekl tiše, jako by nebyl osamotě. "O co jde?" ptala jsem se. "Až osobně jo? Šla bys na kafe?" Luke zněl vážně smutně. "Jo jasně, hned?" odvětila jsem co nejpřívětivěji. Domluvili jsme místo i čas a já se šla nachystat. Brad ještě tvrdě spal a ti dva taky, tak jsem se pohybovala co nejtišeji to šlo. 

"Ahoj" obejmula jsem ho na přivítanou. "Díky že jsi došla" usmál se a stiskl mi ruku. Sedli jsme si na lavičku a Luke mi vyprávěl, jak se včera s Elis pohádali a že mu řekla, že už ho nechce nikdy vidět a v noci odjela z jeho bytu, prý to bylo kvůli nějaké párty, na které měl někoho údajně políbit (což nebyla pravda). Snažila jsem se mu co nejlépe poradit, ale sama jsem si nebyla jistá, co se v takové situaci dělá. "Moment" omluvila jsem se, když mi zvonil mobil. "Čau zlato, kam jsi mi utekla?" ptal se Bradley rozpustile. "Jsem venku s Lukem, pak ti vše vysvětlím" usmála jsem se. Než jsme se rozloučili Brad típnul telefon. Koukala jsem na display a pořád tomu nevěřila, "Počkej, nemyslí si snad, že my dva?" zasmál se Luke. "Snad ne" pokrčila jsem rameny a pokračovala v přednášce na téma, jak být lepším párem. 

"Tak se měj a zavolej jí až večer jo?" loučila jsem se. "Dobře pá" zamával mi Luke. Když jsem přišla domů, Brad stál v obýváku v trenkách a něco hledal ve skříni. "Ahoj lásko" přiblížila jsem se k němu a obejmula ho. Vydechl a sundal moje ruce z jeho hřejivého těla. "Děje se něco?" podívala jsem se mu zpříma do očí. "Jestli se něco děje? Třeba to, že se konečně můžu probudit vedle tebe a ty jsi venku s nějakým klukem, třeba to, že jsem si myslel, že budeš chtít trávit čas se mnou a nebo to, že se stýkáš s někým, o kom jsi mi předtím nikdy neřekla" řekl Brad afektovaně. "Prosímtě, byla jsem pryč hodinu a půl a navíc Luke je jen kámoš, potřeboval poradit s přítelkyní, myslela jsem, že budeš ještě spát" sklopila jsem oči. "S čím ještě chtěl pomoct?" usmál se pohrdavě. "Tohle jsi přehnal" zavřela jsem dveře a šla si dát vanu. "Ty expertko na lásku" zařval dost nahlas, abych to slyšela i přes tekoucí vodu. "Dej mi pokoj" vzlykla jsem naštavaně. Něco ještě mumlal, ale to už jsem neposlouchala, zamčela jsem se a sedla jsem si do horké vody. Takhle jsem si náš první den spolu po takové době nepředstavovala. Ponořila jsem se do vody a přitáhla si kolena k bradě. Rozplakala jsem se a pokládala si otázku, proč si takto komplikuju život. Po chvíli jsem měla pocit, že slyším klepání a pak zase. Zabalila jsem se do ručníku a šla otevřít. Brad tam stál jen v teplácích, kolem očí měl rudé kruhy a chvíli mlčel. "Prosím obejmi mě" zašeptala jsem tiše. Brad se usmál a pevně mě stiskl. "Promiň miláčku, vím, že bys mě nepodvedla, jen mě to mrzelo" šeptal a líbal mě na krku. "To doufám, promiň, neměla jsem nikam chodit" hladila jsem ho ve vlasech. "Jsem žárlivec" kousl mě najednou. "Jau" zasmála jsem se. Brad mě vzal do náruče a nesl mě do obýváku, kde jsme si sedli na pohovku. "Kde je Ronnie s Andym?" rozhlédla jsem se kolem. "Šli domů, chvilku po té, co jsi odešla" usmál se. "To nám ta hádka dlouho nevydržela" usmála jsem se. Položila jsem Bradleymu hlavu na bříško a kroužila mu prsty kolem pupíku. Potom jsme se koukli na SpongeBoba a užívali si společnost toho druhého tak, jak to mělo být už od rána. "Co s tou Lukovou holkou?" zabrousil pak na tohle téma Brad znovu. "No, jedna její známá jí řekla, že se Luke na párty líbal s jinou, ale nebyla to pravda, teda aspoň to Luke tvrdí" řekla jsem rychle. Brad jen přikývl. "Dala by sis kávu a sušenky?" zeptal se Brad po několika minutách. "Jasně" usmála jsem se. Došlo mi, že při tom spěchu jsem dnes úplně zapoměla na jídlo, to se mi často nestává. Navíc už bylo skoro 10. "Půjdeme do kavárny tady na rohu?" naklonil se, aby mi viděl do očí, přičemž mě trochu lechtal na nose  kudrlinkami.  Nezbylo mi, než souhlasit. Hodila jsem na sebe mikinu a Brad si nasadil beanie (byla jsem štěstím bez sebe). "Hrozně ti to sluší" vzala jsem ho za ruce, když jsme se obuli. "Děkuju" dal mi pusu a sladce se usmál. Cítila jsem se s Bradem vedle sebe tak nezranitelná, jako dřív. Držet ho za ruku a kráčet po ulici byl pro mě nepopsatelně krásný pocit.