Somebody To You (Cz fanfic Harry Styles and Brad Simpson)

26 Same Mistakes

Ležela jsem s očima dokořán. Koukala jsem do stropu a střídavě na hodinky. Byla teprve jedna hodina, Bradovi letí letadlo až za hodinu. Nevěděla jsem, jak se zabavit. Pustila bych si film, ale stejně bych se nedokázala soustředit na děj. Pokusila jsem se usnout, povedlo se mi to však jen na chvíli. O půl třetí už jsem zase nespala. Zavolala jsem Bradovi. „Zlato už sedím v letadle, neměj strach“ řekl ospale. „Děkuju“ zašeptala jsem, abych Harryho neprobudila. Rozloučili jsme se a já konečně usnula. V sedm jsem vyskočila z postele a začala se chystat. Opatrně jsem odemknula dveře a šla tiše do koupelny. Harry se pohnul a zakašlal. Lekla jsem se a uskočila stranou. Když jsem si vyčistila zuby a umyla se, vzala jsem si peněženku a mobil a vyšla z domu. Přijela jsem na letiště a sedla si do kavárny. Kafe jsem teď vážně potřebovala. „Co to bude slečno?“ usmíval se na mě koketně mladý brigádník. “Dvojitý latte prosím“ sebrala jsem poslední síly, abych se usmála. Přikývl a odešel. Dopila jsem kávu a z dálky už na mě mával Bradley. Nadšeně jsem vyskočila z židle a rozběhla se k němu. Stiskla jsem ho tak pevně, jak moje unavené paže dokázaly. „Nikdy tě nenechám samotnou. Miluju tě“ zašeptal mi udýchaně. „Brade“ plakala jsem štěstím. Konečně jsem se cítila bezpečně. „Co máš za plán?“ zeptala jsem se po té, co jsme se přestali objímat. „Vezmu tě tam a vše mu vysvětlím. Můžeš zůstat v autě“ řekl a bouchl se do hrudi. „Ne, co když ho vyprovokuješ?“ přišlo mi to jako děsná pitomost. „To, že jsi s ním nevydržela ani den něco vypovídá.“ Naklonil hlavu a vykulil oči. Na tohle jsem nemohla nic říct. Zavolali jsme si taxi a já nadiktovala adresu. Nechala jsem jít Brada prvního. „Ještě spí“ řekl klidně a šel do ložnice, aby mi sbalil věci, následovala jsem ho a zkontrolovala, že Harry stále spí. Když jsme skládali oblečení do tašky zaslechla jsem kroky. Otočila jsem se a Harry stál opřený o dveře a mračil se. Brad vstal a posunul mě za sebe. Vstala jsem a šla k Harrymu. „Jedu k Bradovi“ řekla jsem odhodlaně, ale ve skutečnosti ve mně byla jen malá dušička. Harry se arogantně usmál a pohrdavě se zadíval na Brada. „Jdi se balit“ řekl Brad a poslal mě pryč. „Odvezu ji a ty s tím nic neuděláš“ řekl a založil si ruce na hruď. Harry stiskl ruce v pěst a nosní dírky se mu rozšířily. „Udeř mě“ řekla jsem, když jsem viděla, že Brada brzy praští. „Děvko!“ zařval Harry přes Bradovo rameno. „Nech ji“ šťouchl ho Brad do ramena. „Jdi do hajzlu“ vrátil mu to Harry. „Ne“ vběhla jsem mezi ně a odstrčila Brada. „On za nic nemůže Harry! Je to mezi mnou a tebou! Ty si se změnil, a já se zamilovala. Nech mě odjet. Dala jsem ti šanci“ křičela jsem zoufale. Harry se ušklíbl a odešel. Padla jsem Bradovi do náruče a on mě hladil po vlasech. „Pojď rychle, odjedeme „ líbal mě na rty. Naházela jsem to nejdůležitější do tašek a běžela před dům. Taxikář už čekal na místě. Harry stál v okně a kroutil hlavou. Snažila jsem se tam nekoukat. Brad mě popohnal a sedl si ke mně. „Pojď sem“ řekl a přitáhl mě k sobě blíž. Položila jsem mu hlavu na rameno a odpočívala. Šli jsme na oběd do restaurace na čínu. Na letišti jsme nečekali dlouho a mohli jsme nastoupit na palubu. Už u vchodu jsem si všimla té ženské, která se mnou minule mluvila. Táhla jsem Brada dál od ní. „To je on že?“ volala na mě z dálky. „Dejte mi pokoj“ řekla jsem tak, aby mě slyšela sedla si. Řekla jsem Bradovi, odkud ji znám a co mi říkala. Vzlétli jsme kolem druhé odpoledne. Usnuli jsme téměř hned. Oba s úsměvem. Oba šťastní.