Somebody To You (Cz fanfic Harry Styles and Brad Simpson)

19 Little White Lies

„Dobrou miláčku“ zašeptala jsem Harrymu. „Dobrou“ řekl se zívnutím a otočil mě k sobě. „Promiň za to, jak jsem se po příjezdu choval, znáš to chlapy“ zasmál se a kousl mě do krku. „V pohodě“ zasmála jsem se a pohladila ho po hladce oholené tváři. Už to byl zase ten starý Harry, kterého jsem tolik milovala a vážila si ho. Odpoledne jsem ho nepoznávala, ale teď už byl jako dřív. Přehodil přes mě nohu a hladil mě ve vlasech, tak jak to dělal vždycky, když jsem byla unavená. Usnuli jsme kolem půlnoci a spali tvrdě až do rána. „Nesu snídani“ zavolal na mě Harry, když viděl, že jsem se probudila. Stál v kuchyni s igelitkou z marketu. Ležela jsem zachumlaná v dece a koukala na něj vytřeštěnýma očima. „Koupil jsem jahody“ mrkl a sedl si ke mně na postel. „Kolik je hodin?“ položila jsem si polštář na hlavu a bojkotovala sluneční svit, který se dral srze záclony do ložnice. „Sedm“ zasmál se a přejížděl mi prsty po ruce. „Do hajzlu“ vystřelila jsem z postele a běžela do koupelny. „Co je?“ přišel za mnou a opřel se o dveře. „Výstava, mám jen hodinu“ česala jsem si vlasy, čistila si zuby a oblíkala se zároveň. „Klídek“ chytil mě za pas a vzal mi kartáč z ruky. „Jen cesta trvá půl hodiny“ oponovala jsem mu. „Pohodička“ usmál se. Tohle mu je podobný.            Všude chodí na poslední chvíli a dochvilnost je pro něj španělská vesnice. Když jsem si oblékla černé pláťáky, bílé tričko a růžový blejzr, rozhodla jsem se, že se nasnídám. Harry mi opral několik jahod a nakrájel je na kolečka. Vypila jsem sklenici mléka a Harry si dal bagetu. „Pojď honem“ táhla jsem ho ze dveří. „Vždyť jo“ zavazoval si tenisky. Zavolala jsem taxi a tak se zdálo, že to všechno stihnu. Harry měl pravdu, dorazili jsme přesně v osm. „Dobrý den“ zdravila nás majitelka. „Dobrý“ usmála jsem se a odhodila si vlasy z obličeje. Hosté chodili hned od otevření vstupních dveří. Vyhlížela jsem Andyho, Ronnie a samozřejmě Brada, ti ale nikde. „Koho hledáš?“ ptal se Harry znepokojeně. „Ronnie“ usmála jsem se, jak nejupřímněji jsem uměla. Paní majitelka mi dala visačku na krk s logem galerie a tak jsem se dala do práce. Konečně jsem si všimla, že vešel Brad. Zmateně se rozhlížel a pohrával si s jedním ze svých náramků. „Ahoj“ stoupla jsem si před něj. „Čau“ řekl vesele a políbil mě na tvář, kterou jsem nastavila. „Čau já jsem Harry“ odkašlal si za námi. „Ehm jo, tohle je Brad, Brade Harry“ odstoupila jsem od nich. „Rád tě poznávám“ řekl Brad nejistě, obejmuli se a poplácali se po zádech. Strašně se mi ulevilo. „Kde jsou ostatní?“ ptala jsem se Bradleyho. „Jsou u jídla“ ukázal směrem ke stolu s občerstvením. Zasmála jsem se a šla je pozdravit. Harry stál pořád u Brada a něco mu říkal. Byla jsem z toho nervní. Brad se smál, takže jsem se mohla vzdálit. „Ahojte“ obejmula jsem je kolem ramen, když si zrovna namáčeli pomeranč v čokoládě. „Čau“ zamumlala Ronni s plnou pusou. Andy jen přikývnul a jedl dál. Vzala jsem si Andyho stranou, šel ochotně, čímž mi to dost usnadnil. „Co máš proti Harrymu, vyklop to!“ řekla jsem afektovaně. Naštval mě, tvrdí, že mu nic není a pak Harryho pomlouvá před Bradem. „Nehodíte se mi k sobě, stačí? Je divnej“ řekl jako by o nic nešlo. „Miluju ho!“ vyjekla jsem smutně. Mrzelo mě, že s ním nevychází. „Já vím, že ano“ obejmul mě. „Je to tvoje věc“ řekl a odešel zpět za Ronnie. Vysíleně jsem se nadechla a šla ke vchodu. Vítala jsem hosty, když jsem ucítila něčí ruce. „Harry je fajn“ zašeptal mi Brad do ucha. „To jsi ty?“ lekla jsem se. Brad se usmál a dál mě držel za pas. Rozhlížela jsem se kolem. „Šel pryč“ zašeptal mi. „To si děláš srandu, to by mi neudělal“ odsunula jsem se dál. „Mluvil o tom, že ho to tady nebaví a tak jsem mu řekl, že to s tebou vyřídím ať klidně jde“ řekl lhostejně. „To by neudělal. Kam by šel?“ dala jsem si ruce v bok a nevěřícně na něj koukala. „To nevím, není to jedno?“ usmál se a chytil mě za ruku.