Somebody To You (Cz fanfic Harry Styles and Brad Simpson)

9 Kiss You

Ikdyž se pomalu stmívalo, stále bylo teplo a dusno. Docela jsem litovala, že jsem raději nezvolila kraťasy místo pláťených kalhot, navzdory tomu, že nerada ukazuji nohy, pokud se tomu tak dá říkat. „Co chceš vidět nejvíc?“ zeptala se mě Ronnie. „Empire State Building“ odpověděla jsem ihned. „Jsme skoro u něj, jen z druhé strany, je to asi ulici odsud“ vychrlila ze sebe a táhla Andyho směrem, kterým ukazovala. Za chvilku se rozběhli, bylo těžké udržet s nimi krok, všude byly davy lidí, semafory, kruháče a křižovatky. Tolik světelných bilboardů a světel. Přišli jsme k dost frekventované silnici a Andy s Ronnie nikde. „Kam teď?“ vykulila jsem zoufale oči na Brada. „Se mnou se neztratíš“ usmál se a vzal mě za ruku. Tohle jsem zrovna nechtěla, celou dobu jsem šla kousek před ním, abych se vyhnula jakýmukoliv kontaktu. Teď jsem ale měla celkem strach, lidé do mě vráželi, chodili tam a zpět, tohle místo neznalo pravidla silničního provozu. Brad se rozběhl a pevně mě stiskl, přešli jsme k uličce u parku, z dálky už jsem slyšela Andyho smích. „Uff“ zastavila jsem se, abych se na moment nadechla. „Jsi v pohodě?“ zeptal se Bradley, když popadl dech. Chtěla jsem ho už pustit, ale držel mě pořád dost pevně a bylo mi hloupý něco říct. Myslela jsem si, že mi někdo volá, ale byl to Bradův mobil. „Promiň“ řekl otráveně, než to zvednul. Mávla jsem rukou, že o nic nejde. „Chade? Jo jsme u Empire State“ řekl. „Dojdi tak za hodinu, počkáme ve Starbucks“ dodal a típl. „Nevadí?“ zeptal se ustaraně. „Ani v nejmenším, Chad je fajn, jen když jsme se viděli prvně, byl trochu zvláštní“ řekla jsem a doufala v odpověď. „No jo, ten den ho opustila holka, byli spolu asi rok a půl“ řekl a kousl se do rtu. „Aha, tak to je jasný“ zakývala jsem hlavou a podívala se na naše ruce, stále jsme měli propletené prsty. „Ehm, sorry“ zasmál se Bradley a pustil mě. „O nic nejde, kdyby mi to vadilo, něco řeknu“ odpověděla jsem a oddělala si vlasy z čela. Co to kecám? Jasně, že mi to vadilo! Nechci, aby se mě dotýkal! Jak asi objímá? Cady sakra! Hádala jsem se sama se sebou. „Tak kde jste?!“ volal Andy . „Poběž!“ strčila jsem do Brada a utíkala za ostatníma. „Počkej!“ zavolal a za chvilku mě doběhl. Když jsme se zastavili před Andym a Ronnie připadala jsem si, jako malé dítě. „Kde jste byli?! Měli jsme strach!“ hrál naštvaného Andy. „ Jo, proto ses řehnil“ neodpustil si Brad poznámku. „Tak jdeme už!“ popoháněla jsem je nedočkavě do haly. Vstupný bylo celkem drahý, ale měla jsem s sebou peněz dost. Čekali jsme asi čtvrt hodiny, než jsme se dostali k výtahu. Dělali jsme blbosti. Brad mě minimálně pětkrát rozcuchal a já mu to vracela, až jsme oba vypadali jako naprostí idioti, tak jsme přišli na řadu. Myslela jsem, že se za nás Andy s Veronicou stydí, ale pak se začali lechtat, to mě uklidnilo. Vyjeli jsme výtahem nahoru a našli si místo na střeše. Krásnější výhled jsem snad nikdy neměla. „Páni“ vydechla jsem úžasem. Viděla jsem periferním viděním, že Andy něco šeptá Ronnie a drží se za ruce, ona je opřená zády a on jí drží. Jsou neskutečně sladcí, doufám, že si udělali jasno ve své náklonosti, jinak to zas bude na mě. „Krása co?“ ozval se Brad za mnou. „Jo, nádhera“ odpověděla jsem zmateně. Zrovna jsem si říkala, jaké by to bylo, být tu s Harrym, určitě by mě políbil a šeptal mi to, co mi říká pořád, že mě miluje, to je to, co bych teď od něj potřebovala slyšet. „Na co myslíš?“ mrkl na mě. „Na Harryho“ zašeptala jsem. „Aha, promiň“ řekl tiše a poodešel, opřel se asi o metr dál a zíral na New York. Nenápadně jsem ho pozorovala, neměl žádný výraz a v očích něco jako zášť. „O nic nejde“ řekla jsem, když jsem za ním po chvilce přišla. „Můžu něco vědět?“ naklonil hlavu. „Ptej se“ usmála jsem se. „Co na něm tak miluješ?“ zakroutil hlavou. „Nedá se to shrnout, miluju způsob, jakým mluví, to jak se směje, jeho chůzi a všechny jeho zvyky, prostě jeho“ zašeptala jsem. Nechtěla jsem Brada ranit, ale pro mě to taky sakra není snadný! „Brade to, co se stalo byla hrozná chyba, nevyčítám ti to, ale dál se to vyvíjet nebude chápeš?“ řekla jsem tiše. „Ještě jsi mi neodpověděla, líbím se ti?“ zase mě píchlo u žeber. „Odpověděla, nezáleží na tom“ zvedla jsem hlavu. Má nádherný oči pomyslela jsem si. „Záleží“ řekl a přiblížil se blíž, stáli jsme skoro na dotek, cítila jsem jeho dech a koukala se mu přímo do očí. „Tak ano?“ zašeptal. „Jo“ řekla jsem tak, aby to nikdo kromě jeho neslyšel. „Dobře“ usmál se. Přiblížil se a lehce mi pozvednul bradu ukazováčkem, naše rty se přibližovaly, chtěla jsem ucuknout, ale byla jsem zvědavá. Když jsme se dotkly, projel mi tělem impulz až do srdce. Položil mi ruce na boky a pevně mě obejmul. Líbal skvěle a objímal ještě líp. Když jsme se od sebe odpojili sladce se usmál."Najdeš na mě taky něco, co bys měla ráda?" zašeptal mi do ucha. Andy zakroutil hlavou, ale za chvilku se začal smát.