Somebody To You (Cz fanfic Harry Styles and Brad Simpson)

27 Can We Dance? - skoro 13+ :D (dlouhý díl) + otázka!!

Aby jste věděli, jak si vážím vašich názorů (ať pozitivních tak i negativních, které zatím nepřišly) rozhodla jsem se napsat mega dlouhej díl :D teda na mě :DD vždy moje party mívají kolem 500 až 700 slov. Tenhle má 1600 :P takže se chci zeptat, jestli vám vyhovují kratší díly každý den nebo dlouhé, jako tenhle každý druhý nebo třetí den :) záleží čistě na Vás . Jinak jsem se zase pokusila o intimnější část, ale něak mi to nejde :DD tak mi klidně nadejte :D :)) děkuji vám za všechno :*

Brad mě nechal spát po celou dobu letu na jeho rameni. „Vstávej krásko, už jsme skoro doma“ zašeptal mi do ucha. Oddělala jsem si vlasy z obličeje a protáhla se. Doma. To slovo mě děsilo. „Prospíme se, až přijdeme, oba to potřebujeme“ budil mě, když jsem omylem spadla hlavou na opěradlo. Tentokrát už jsme byli na místě. Venku už čekala Ronnie. „Dlouho jsi bez nás nezvládla“ rýpla si s úsměvem. „To ne, chyběla jsi mi“ šťouchla jsem ji do ramene. „Kde je Andy?“ rozhlížela jsem se kolem. „V práci, má nějakou brigádu v KFC“ řekla a vzala mi z rukou deku. Brad nesl moji tašku a já jeho malý, černý batůžek. Nasadil si černé kulaté brýle v kterých by 99,9  % lidí vypadalo hloupě, ale jemu strašně slušely. „Vypadáš skvěle“ musela jsem ho pochválit. Brad se zeširoka usmál a uklonil se jako manekýnka. „Pojď ty modelko“ vzala ho Ronnie za paži a táhla dopředu. „Stavíme se k Andymu do práce?“ napadlo mě, když mi zakručelo v břiše. „To je nápad“ políbil mě na tvář Bradley. „Je to za rohem“ vedla nás Ronnie. Bylo tam téměř prázdno. „Ahoj lidi“ volal Andy. „Ahoj“ rozběhla jsem se, přeskočila kasu a pevně ho obejmula. Normálně tohle nedělám, ale byla jsem moc ráda, že ho vidím. „Chyběla jsi mi“ řekl a poplácal mě po zádech. „Ty mě taky“ usmála jsem se. Objednali jsme si a v klidu se naobědvali. Zapnula jsem si telefon. Harry mi osmkrát volal. Strčila jsem mobil do kapsy a usmála se na Brada. Když jsem dojedla, zeptal se mě Brad, jestli už nechci domů. Přikývla jsem. „Můžeme večer přijít, oslavit, že ses k nám vrátila?“ zeptal se Andy. „Tady je pan domácí, zde se ptej“ ukázala jsem na Brada. „Už se mnou bydlíš, rozhodni se ty“ řekl a zvedl ruce do vzduchu. „Bylo by to fajn“ pokrčila jsem rameny a napila se. Brad přikývl a přejel mi palcem přes tvář. Věnovala jsem mu úsměv a Bradovi oči se rozzářili. Skousl si jazyk mezi zuby a vykulil oči. Miluju, jak se xichtí. Vzal mé tváře do dlaní a sladce mě políbil. „Jděte s tím k sobě“ protočila oči znechucená Ronnie. „Nech je“ zasmál se Andy a pohladil ji po vlasech. Ronnie vyplázla jazyk a dělala, že zvrací. Všimla jsem si toho, a tak jsem Brada vzala za zátylek a líbala ho ještě vášnivěji. „Hej“ zasmála se a štípla mě do zad. Odskočila jsem a vyplázla na ni jazyk. „Jsem ráda, že jsi tu“ řekla a vzala mě kolem ramen. „To já taky“ odvětila jsem nadšeně. Šli jsme s Bradem nakoupit jídlo na večer, hlavní, co jsme potřebovali, byl popcorn a šampáňo, pak taky nějaké křupky, tortilly a nakonec jahody. Nesli jsme každý velkou igelitku nacpanou po okraj. „Brade“ vypískla jsem smíchy, když jsem vešla do kuchyně. Takový bordel jsem neměla ani na základce, a že jsem byla bordelář! Brad se zatvářil nevinně, že jsem mu nemohla nic vytknout. Uklidila jsem a dala se do vaření. „Kašli na to, uděláme to později“ přemlouval mě Brad zatím, co mě objímal zezadu. „Počkej“ zasmála jsem se a dál míchala s pudingem. „Pojď sem“ prosil naléhavě a oddělal mi vlasy z krku. „Zapomeň, to lechtá“ odstrčila jsem jeho rty ze svého krku. „Pomůžu ti“ přiskočil k lince. „No potěš pánbůh“ vybuchla jsem smíchy. Brad se zamračil a štípl mě do žeber. „Nakrájej jahody“ ukázala jsem vařečkou na misku jahod. Všechno jsme nachystali a už jen v klidu čekali na Ronnie a Andyho. Asi si říkáte, jak se můžu tak bavit a nemyslet na to, že dneškem skončil můj dvouletý vztah. Jednoduše, vím, že tohle není konec. Chci si užívat každé bezstarostné chvíle, protože vím, že Harry se nevzdává. Nikdy. Vrátí se, nebo si najde způsob, jak donutit mě, abych se vrátila. Podívala jsem se do Bradových, kaštanově hnědých, upřímných očí a věděla jsem, že on to cítí stejně. Nechtěla jsem myslet na to, co bude, ani na to, co bylo. To byl jeden z důvodů, proč jsem souhlasila s tou oslavou. Po letech jsem cítila, že někam patřím. V Anglii měl Harry spoustu přátel a já mohla jednou za měsíc k Nancy nebo Kate. Teď už vím, že to nebylo přátelství v pravém slova smyslu. „Čauky“ zakřičel Andy, když jsem mu otevřela. Ronnie se jen usmála a podala mi dárkovou tašku. „To je pro mě?“ vydechla jsem nadšeně. „Pro koho jinýho? Kolik lidí, kteří se rozhodli bydlet s mým kamarádem znáš?“ zasmála se a zaťukala si na čelo. Obejmula jsem ji a sedla si k Bradovi, který už se válel na pohovce a jedl křupky. Otevřela jsem tašku a vytáhla krabičku. Otevřela jsem ji a spatřila nádhernou klíčenku s americkou vlajkou a nápisem  „USA“. Poděkovala jsem a odložila tašku pryč. „To není vše“ zachichotala se Ronnie a dala si ruku před pusu. Zašátrala jsem v tašce a vytáhla malou plastovou krabičku. Brad zpozorněl a vzal mi ji z rukou. Šibalsky se usmál a začal vytahovat jeden prezervativ. „Nech to ještě“ schovala jsem to zase dovnitř. „Děkujem“ zasmál se Brad a zrudl jako rajče. Andy si dal ruku před pusu a plácl si s Ronnie. „Pojďme něco hrát“ navrhla jsem, když už jsem se cítila dost trapně. Pohladila jsem Brada po zádech a čekala na jejich odpověď. „Zatancujeme si“ vyhrkl Brad a tahal mě z pohovky. Stiskl tlačítko na Hi-Fi věži a pustil písničku This Song Saved My Life od Simple Plan. „Jedna z mých nejoblíbenějších“ znalecky jsem přikývla jeho znamenitému výběru. „Já vím“ usmál se a položil mi ruce na boky. Obejmula jsem ho kolem ramen. Andy ztlumil světlo tak, že jsme viděli jen siluety našich těl a chytil Ronnie kolem pasu. Brad se mi celou dobu koukal do očí a spokojeně se usmíval. „Jsem do něj blázen“ přiznala jsem si v duchu. Brad sjel dlaněmi níž, než se sluší, a jelikož byli ti dva kousek od nás, vytáhla jsem mu ruce zpět nahoru. Vyplázl jazyk a zašklebil se. Udělala jsem to samé a políbila ho. Když písnička skončila, pustili jsme ještě pár songů. Jmenovitě třeba: Just Give Me A Reason, Grenade, Army Of Two nebo We Are The Champions. Rozdala jsem misky s jahodami a pudingem a sedla si vedle Brada. O půlnoci jsme si připili na naše přátelství a taky na lásku. Ronnie usnula Andymu v náručí a tak ji odvezl domů. Slíbil, že se vrátí, ale nakonec napsal smsku, že už s ní zůstane doma. Nám nezbylo než uklidit. Napadlo mě, že se mnou Brad vlastně nemluvil o svých rodičích, vždycky se tomu vyhýbal. „Brade?“ zašeptala jsem mezi řečí. „Jo?“ otočil se rychle. „Kde máš rodiče?“ řekla jsem nesměle. „Cady, proč se ptáš?“ vzal mě za ruce. „Napadlo mě, že jsme dnes utratili hodně peněž a ty studuješ, navíc bydlíš sám. Někdo tě musí sponzorovat ne?“ rozhlédla jsem se po bytě. Brad si povzdychl. „Nechci, abys mi to říkal, jestli se ti o tom nechce mluvit“ pohladila jsem ho po vlasech. „Ne, máš pravdu. Jsi moje holka a máš právo to vědět“ usmál se a cvrnkl mě do nosu. Sedli jsme si ke stolu. „Mám sestru, teď žije v Austrálii. Naši rodiče umřeli, když mi bylo deset, sestra už byla plnoletá a dostala mě do péče, když mi je osmnáct, můžu bydlet sám. Odjela a posílá mi peníze, dost na to, abych si žil dobře“ koukal do země a proplétal si prsty. Nevěděla jsem co říct, bylo mi to strašně líto, do očí se mi tlačily slzy. „Promiň lásko, neměla jsem se ptát“ stiskla jsem mu ruce. „Taky bych se zeptal, je to zvláštní“ usmál se a otřel mi slzu stékající po mé tváři. „Můžu se tě zeptat, jak je to s vašima?“ podíval se na mě. „Jistě….S matkou jsem si nesedla už od mala. Nebyl den, kdy bysme se nepohádali. Když jsem začala chodit s Harrym, začala mě hlídat a nikam mě nepouštěla. Nakonec jsem se k němu odstěhovala, povolil to otec, jakožto můj zákonný zástupce. Nemluvila jsem s ní víc než rok, neví, že tu jsem. Táta mi posílá peníze a sleduje moje známky ve škole“ řekla jsem klidně. „Aha, a jak teď vůbec budeš studovat?“ zeptal se znepokojeně. „Volala jsem s naší ředitelkou dnes ráno, domluvila mi, že můžu studovat na partnerské škole tady, přijedu až příští rok, jen na maturitu. Chci si tu najít byt“ usmála jsem se a čekala na Bradovu reakci. „To je fajn, ale ty se mnou nechceš být?“ na čele se mu vytvořily vrásky. „Mám strach Brade, chodíme spolu dva měsíce, chci mít jistotu. Zatím ho budu pronajímat a až se jednoho dne rozhodneš, že mě máš po krk tak odejdu“ řekla jsem šetrně. „To se nestane“ políbil mě na čelo. „Taky doufám“ řekla jsem souhlasně. „Jsi unavená?“ zeptal se. „Dost“ zívla jsem si. „Tak jdeme spát“ řekl bleskově a šel do koupelny. Vysprchovala jsem se hned po něm a šla rovnou do ložnice. „Dneska nespíš v obýváku?“ zasmála jsem se ironicky. „Jak chceš“ mrkl na mě. „Chci tu být s tebou“ lehla jsem si na jeho nahou hruď. „ Chceme to samé“ zvedl mi bradu a políbil mě. Zajel mi rukou pod tričko a tázavě se na mě podíval. Přikývla jsem a políbila ho na krku. Zavřel oči a zaklonil hlavu. Lehl si na mě a posunul mě níž. Stáhl mi z vlasů gumičku a vášnivě mě políbil. Když jsme se navzájem svlékli, pomalu se do mě opřel. Bylo to poprvé, co pro mě milování nebyla otravná povinnost. Když jsme skončili, políbil mě Brad na bříško a přejel mi prstem přes hruď. „Bylo to úžasný“ vtiskl mi polibek do vlasů. „To jo“ usmála jsem se a unaveně padla na polštář. „Dobrou miláčku“ zašeptal a přikryl mě peřinou. „Dobrou“  odpověděla jsem a šťastně a vysíleně usnula v jeho náručí.