Až na úplné dno. {Dokončeno}

4#

Podívám se za sebe, kde spatřím Sam, jak je na úplném konci. A někteří z mužů se usmívají. Kulhá.

Úplně jsem zapomněla, že Sam hrozí operace, jelikož má delší dobu něco s nohou. A dlouho nevydrží chodit, tohle je pro ní nemožné dojít.

Přijde mi, že jsem jediná ze všech, kteří jsou nejvíc v pohodě.

Otočím se a jdu k Sam. "Tak ta je další na řadě." Uslyším provokativní hlas jednoho z mužů.

"Chyť se mě." Ignoruji pohledy ostatních. A Sam chytnu kolem pasu, její ruku, kterou mám na rameni, držím druhou.

"Akorát ti bude na obtíž.... Měla bys ji nechat." Promluví na mě Pelon.

"Měla bych něco jiného...." Procedim skrz zaťaté zuby.

Dát ti přes držku, ty necitelné hovado!

Loki vše sleduje s úšklebkem, ale jinak se neuráčí cokoliv říct.

"Eli, mají pravdu..." Řekne se slzami v očích Sam.

"Víš, kdo má vždycky pravdu? Já!... Tak pšššt!" Zrychlím krok, abych nemusela poslouchat kecy za mnou.

"Za chvíli tě budu muset zastřelit, protože nebudeš mít sílu!" Zařve za mnou Pelon.

"Zastřelíš mě maximálně za moje chování." A proto si neodpustím poznámku... "Sílu vysmát se ti do ksichtu, tu budu mít vždy!" Zakřičím na zpátek, co mi mé hlasivky dovolí, jelikož mám dost žízeň. A sotva mluvím.

"Ty mrcho! Ještě jsme neskončili!" Nechci se otáčet, ale stoprocentně je rudý, jak rak.

Má smůlu, musí lézt doprdele Lokimu. Proto mi zřejmě nemohl rozbít hubu. Teď.

Jdeme další půl hodiny a už toho mám pokrk, všichni mají žízeň. "Nemohli by jste nám dát, alespoň trošku vody?" Odváží se na ně promluvit Ray.

Nervózně se kousnu do rtu, jelikož nikdo netuší, co ti psychouši můžou udělat.

"To nedokážete nic vydržet?" Odfrkne si Loki.

"Jdeme už přes tři hodiny." Odpoví Ray. Zní v klidu, ačkoliv vypadá naštvaně. Já osobně bych řvala, i přestože by se tím nic nevyřešilo.

"Dejte jim pár lahví." Protočí otráveně očima Loki.

Rozdá se pár flašek, z kterých se všichni napijeme. "Jděte!" Poručí nerudě Muflon.

Sam stále podpírám a dokonce mi to i jde. Sice si připadám zničeně a unaveně, ale jakmile mi dojde, že není nejlepší nápad na odpočinek. Pokračuji dál.

Trvalo pár minut, než jsme se objevili před velkým barákem, který vypadal úžasně, ale lidi kteří pracovali okolo... Tak o těch se to říct nedalo. "Vy už víte, co s nimi." Zaslechnu Lokiho hlas, který mluví na jednoho z agentů.

"Jistě pane." Odpoví dotěrně Pelon. Loki odkráčí pryč a nechá nás tam s jeho vlezdoprdelkama.

Né, že bych ho tady chtěla. Právě naopak.

"Všichni kluci zůstanou tady. A holky mě budou následovat." Hodím na Raye poslední úsměv. A se zbytkem dívek, dojdu do baráku. "Budete řazeni podle krásy.... Do dvou skupin... V první budou ty nejhezčí, které se budou mít dobře. A ve druhé ty, které jsou ošklivé..." Nad jeho slovy se zamračím. Opravdu tohle dělají?

Šátek, který jsem dostala od mamky si dám přes pusu. A poslouchám rozřazování. "Sundej to!" Poručí mi známý oplzlý hlas. Pelon.

"Nechce se mi." Odpovím nezaujatě.

Pelon strhne můj šátek z pusy. A hnusně se usměje. "Ale hleďme, kohopak to tu máme..." Spokojeně mlaskne. "Řekl bych, že si nejhezčí ze všech holek tady, ale přece nečekáš, že za tvoje chování půjdeš do jedničky." Nahne hlavu na stranu.

"Och.... To mě hrozně mrzí." Řeknu ironicky a našpulím 'smutně' rty.

"Neboj, ještě tě to mrzet začne!" Sykne po mně. A uštědří mi facku, která dost štípe.

Chytnu se za tvář, ale nenechám na sobě nic zdát. "Kočičko.... Protože takhle se ke mně chovat nebudeš. A pokud ano.... Tak budeš mít problémy a to snad nechceš, nebo snad jo?" Pohladí mě po tváři. Pod jeho dotekem ucuknu do zadu, což způsobí další ránu. Tentokrát na druhou stranu.

V očích mě štípou slzy, které nenechám za žádnou cenu, aby spustili potůček slané vody.

"A kdy přesně začnu litovat?" Podívám se mu odhodlaně do očí. A usměju se.

"Pelone, pojď sem." Přivolá si ho jeho kolega.

Karma mě tentokrát vynechala.

Pelon to se zatnutými zuby přejde a odejde pryč.

Šátek jsem si dala zpátky na pusu a nandala kapuci. Ani nevím proč, ale nechci být všem moc na očích i když, takhle asi budu víc.

Čekám na rozdělení všech holek, ačkoliv bych nejraději vypadla, avšak to mi neumožňují ozbrojení blbečci.

😬Chtěla bych vám říci, že není jistá, každý den kapitola. 😃 Prostě se snažím vydávat. Dopředu mám napsaných kolem 30 kapitol, takže se nemusíte bát, že bude třeba jen 10. 😊💓 Snad jsem vám touto zprávou udělala radost.

Kdy dostanete vysvědčení?
1. 21.6
2. 28.6
3. Popřípadě kdy ho dostanete, nebo dostali?

Za mě 2. 😬💞

Moc vám děkuji. A mějte se čupakabry. 😂

~Všechny komentáře od vás čtu.~