25#

2.7K 208 37
                                    

"Pojď, půjdeme do moře." Usměje se na mě Pepper, která vylezla z koupelny. A na sobě má červené dvoudílné plavky.

Stoupnu si na nohy a protáhnu se, neboť jsem celou dobu ležela. A válela se jako lachtan. Vyhrabu své značkové černobílé plavky. A zalezu do koupelny, kde se obleču.

Převlečená vylezu ven, kde na mě čeká Pepper, která odloží telefon a s úsměvem se rozejde pryč. Stejně jako já. Sejdeme schody, kde se dostaneme do místnosti, kterou jsme už měli poctu poznat.

Kolem pasu mám omotanou osušku, brýle přes oči a jdu po boku Pepper. "Máš dokonalou postavu." Řeknu Pepper.

"Já?" Ukáže na sebe a zasměje se. "To ty bys měla dostat lichotku ode mě. Každá holka ti takovou postavu musí závidět. A popravdě? Nedivím se."

Pláž je kousek od hotelu, takže nemusíme chodit kilometr, ale pár metrů. "Myslíš si, že se navzájem nezabíjí?" Zeptám se narovinu Pepper.

Pepper ihned pochopí o koho se jedná. "Ti dva? Ti se zabíjí hned v prvních pár minutách." Pepper musím dát za pravdu, protože jsou oba dva natvrdlý. A nenechají si do ničeho kecat.

Stejně jako já. Ve většině případů.

"Támhle je dobré místo." Ukáže rukou na volný plácek, který je poblíž baru. Rázným krokem vyrazím kupředu.

Všimnu si i několika pohledů, který směřují na mou osobu. Několik kluků se musí kousnout do rtu, jiní zase mají zavřenou pusu, aby jim netekla slina.... Ok dobře, není to tak úplně, ale divím se, že nejsem ještě znásilněná.

Za svou postavu jsem se nikdy nestyděla, vždycky jsem byla spokojená. A chtivé pohledy kluků mi to jen dokazují.

Lehnu si na lehátko. "Chceš?" Podá mi Pepper opalovací krém, který s radostí příjmu.

"Děkuji." Poděkuji ji, když se namažu. Náš klid bohužel netrvá dlouho, neboť k nám přijde Tony, který si stoupne před nás. A díky tomu na nás přestanou svítit sluneční paprsky. "Můžeš uhnout?" Zeptám se nepříjemně, neboť nestojím o otisk jeho hlavy na svém břiše.

"To teda nemůžu!" Prskne Tony. "A když vidím, jak na vás koukají, tak to ani v plánu nemám." Dořekne.

"Ty žárlíš?" Uculí se Pepper.

"Ne." Odpoví nevrle.

"Žárlíš!" Začne se usmívat.

"No tak jo, ale protože si moje. A nehodlám se dělit!" Netuším proč, ale jeho věta mi připomněla osobu, která tady chodí. Né tím co řekl, ale jak si ji přivlastňuje. Stejně jako Loki vše ostatní.

"Kde je Loki?" Zeptám se, aby řeč nestála. Protože ti dva se na sebe zamilovaně culí a já se cítím navíc, což nikdy nejsem!

"Chyběl jsem ti?" Ozve se jeho hlas za mnou. Zakroutím hlavou a otočím se, abych mu mohla něco odseknout, ale jeho nahá hruď, kterou zdobí pár břišáku a drobné jizvy. Mi dokonale zavřou pusu a já v tu chvíli mám oči jak pulec. (Dokonalé přirovnání, vím.)

Mou situaci naštěstí zachraňují brýle, které zakrývají výhled na má dokonalá kukadla. Všimnu si i Lokiho pohledu, když se na něj otočím celým tělem. Rychle se oklepe a pokusí se mi zadívat do očí. "Ne, jen jsem chtěla vědět, jak dlouho tu bude klid." Odpovím na jeho dávno zodpovězenou otázku.

Uchechtne se a posadí se na druhé lehátko, které je po mé pravici. "Pusť mě!" Zařve Pepper, kterou Tony chytl a běží s ní k moři.

....

Sluníčko už skoro zapadlo, avšak na pláži je pořád dost lidí, kteří si užívají dokonalé počasí, slabý větrníček a řvaní opeřenců, kteří se nazývají ratci.

"Jestli si myslíš, že jsem si nevšiml pohledu, kterým si se na mě koukala. Tak se pleteš." Prolomí ticho Loki vedle mě. Na kterého radši nechci pohlédnou, neboť by má tvář nabrala červeň.

"Ty máš co říkat." Ušklíbnu se směrem k moři.

Nenávidím, jak moje tělo na něj reaguje. Je to Loki! Bobeček, který mě chtěl zabít!

"Tak se na mě podívej." Řekne bez náznaku jakýchkoliv emocí.

Zhluboka se nadechnu a podívám se mu do očí, jak chtěl. "Sundej si brýle." Řekne další pokyn.

Zakroutím hlavou a konečně se zase zpamatuji. "A proč bych tě měla poslouchat?!" Vyjedu neoprávněně.

Lokimu na tváři začne hrát vítězný úsměv, kterým mě dokáže ještě víc ozbrojit. "Červenáš se." Poznamená, již dobře jasnou informaci.

"To je sluníčkem." Odpovím nezaujatě a zvednu se. "A pokud mě omluvíš, jdu dělat zajímavější věci, než ti dokazovat něco, co ty stejně nepochopíš." Rozejdu se k baru.

Uvidím Pepper a Tonyho, kteří si to kráčí k hotelu, bez toho, aby mi to třeba oznámili. Protočím očima a usednu na barovou židličku. "Co to bude?" Zeptá se usměvavý mladík zhruba v mém věku. "Krásná slečno." Dodá.

"Něco mi dej." Falešně se usměju.

Kluk na mě mrkne a začne připravovat nějaký nápoj, ačkoliv tuším, že to nic nealkoholické nebude, ale přeci jen. Mám žízeň.

🙋 Další kapitola is here! 💞 Doufám, že se líbila.... A.... 😂 To je vše, neboť nevím, co říct. 😀❤️

Až na úplné dno. {Dokončeno}Kde žijí příběhy. Začni objevovat