Až na úplné dno. {Dokončeno}

31#

"Všechno nejlepší!" Vykřiknou všichni Avengers. Radostí a překvapením se mi rozzáří oči.

"Co... Jak...?" Koktám.

"Chtěli jsme to oslavit dříve, ale nevyšlo to, proto jsme to zařídili na dovolené. Líbí?" Zeptá se s nadějí v očích Tony.

Bezeslov skočím Tonymu kolem krku a pevně ho obejmu. "Děkuji." Pošeptám do ohybu jeho košile. Tony mi dá pusu do vlasů.

"Jdeme slavit!" Zavolá Clint.

Odtáhnu se s úsměvem od Tonyho a všechny si prohlédnu. Mají na sobě slavností oblečení.

"Chtěl bych se omluvit, ale dort není..." Podrbe se na zátylku Thor, který vejde do dveří. "Měl nehodu." Řekne.

Vyprsknu smíchy, což ho uklidní. "Měl si jediný úkol..." Protře si unaveně oči Tony. "A tys ho stejně nezvládl." Zakloní hlavu.

Než stihnu kamkoliv odejít, chytne mě za ruku Nat a Pepper. "Musíš se obléct." Řeknou obě se šibalským úsměvem.

"Kam mě to táhnete?" Zeptám se jich, ale žádná odpověď se mi nedostane.

Když se dostaneme do mého pokoje. Na obličeji mi přistanou šaty, které si sundám a pořádně prohlédnu. Jsou nádherné.

Nejsou nijak složité, černé a ke kolenům. "O.M.G!" Řeknu s úžasem.

"Líbí? Vybírala jsem je já." Řekne Nataša.

"Jsou úžasné." Vydechnu nadšeně.

"Tak si je zkus." Pobídne mě nedočkavá Pepper. "Počkáme na oslavě, chceme vidět, jak budou zírat. Hlavně jeden." U poslední věty ji Nataša šťouchne loktem.

"Něco o čem nevím?" Zeptám se.

Obě zakroutí hlavou na náznak nesouhlasu a zmizí pryč.

Prohlížím se v zrcadle a sama musím přiznat, že v tom vypadám kurevsky dobře.

Dojdu na místo, kde se pořádá má oslava. A začnu se červenat, když se na mě všichni otočí. "Sluší ti to." Řekne Steve.

"Děkuji, tobě samozřejmě taky." Vrátím mu kompliment.

Pepper a Nataše se culí, takže je radši nechávám být, neboť ty dvě mají něco v plánu, nebo ví něco, co já ne. A vědět bych měla. "Smím prosit?" Otočím se za známým hlasem. Uvidím Lokiho, který je mírně předkloněný a nabízí mi ruku.

Chytnu se za jeho nastavenou ruku a nechám se vést do středu parketu. Je tu i několik cizích lidí, které vůbec neznám, ale asi sem mohou všichni. A za to sem jedině ráda, přestože je to má oslava.

Jednu ruku položím na jeho rameno a nechám se vést. "Sluší ti to." Červeň se mi nažene do obličeje.

"Děkuji, tobě taky." Pípnu a pořádně si ho prohlédnu. Na sobě má dokonale padnoucí oblek.

Tančíme už přes hodinu. A pořád si to dokonale užívám. "Smíme prosit?" Otočím se za hlasem.

"No to snad ne!" Vypísknu a vrhnu se Sam a Rayovi do náruče. "Vy jste tady..." Řeknu skoro nevěřícně.

"Ano, pozval nás tvůj táta." Usměje se Sam. "A dokonce jeho..." Ukáže znechuceně za sebe. Přesněji na Mika.

"Ahojky, kočko." Mrkne na mě.

"Tony... Proč!?" Zadívám se ke stropu. "Ráda tě vidím." Řeknu s úsměvem. Mike se zamračí.

"Moc vtipné, opravdu moc." Odfrkne si.

"A dokonce nám i řekl, že tu bude ten psychopat." Nad posledním slovem se zamračím.

"Není to psychopat." Řeknu zamračeně.

"Neříkej, že se ho budeš ještě zastávat?!" Vyprske ironicky smíchy Mike.

"A víš co? Budu!" Řeknu odhodlaně.

"Eli, vždyť nás málem zabil." Řekne opatrně Ray.

"Jste živí? Jste." Začínám být naštvaná, proč se ho vůbec zastávám. "Nechci se s vámi hádat, proto radši jdu." Otočím se na patě a odkráčím si to pryč.

"Elis?" Řekne opatrně Tony.

"Ano?" Optám se ho. A vydám se za ním, když kývne do strany. "Co potřebuješ?"

"Neměla by ses bavit s Muf-Lokim. Pouze tě využívá. Vím, že by tě to zranilo. A byl by to tvůj pád na dno." Začne opatrně.

"Je to moje rozhodnutí s kým se bavím. Nevím, co to do vás všech teď vjelo, ale já na ten pád budu připravena." Zamračím se.

"Na tenhle pád se nepřipravíš." Založí si ruce na hrudi.

"Tak se ho alespoň pokusím ustát." Řeknu sebevědomě. A odkráčím si to pryč. Pryč od všech.

Vyrazím na pláž, kde se volně procházím. Dýchám příjemný vzduch a nechávám svá chodidla propadávat se do písku. "Proč nejsi na oslavě?"

"Nemám důvod." Řeknu bez zájmu. A dále kráčím kupředu.

"Je to tvá oslava, měla bys tam být. Se svými kamarády, rodinou." Řekne.

"Možná máš pravdu, ale nechci tam být s někým, kdo mi bude říkat, co mám dělat." Nártem kopnu do písku, který se rozletí vzduchem.

"Mám pro tebe dárek." Řekne Loki. Otočím hlavu k němu.

"Tys věděl o mých narozeninách?" Zeptám se.

"Ne, to sem sice nevěděl, ale teď to vím. Dej mi ruce." Ruce mu vložím do těch jeho. "Zavři oči." Poslechnu ho a oči zavřu. "Soustřeď se na písek kolem sebe. A snaž se ho nechat vznést, poté ho roztoč kolem sebe. Nesmíš se přestat soustředit." Začala jsem dělat přesně to, co řekl.

Soustředila jsem se, co nejvíce to šlo. Když jsem náhle pocítila, že se něco děje. Otevřela jsem oči. A viděla písek kolem nás, který nás obklopuje a létá.

Začala jsem se smát a otáčet se kolem sebe. "To je nádherné." Řekla jsem plná úžasu a usmála se na Lokiho, který mě s úsměvem pozoroval.

"Mohla bych tě ještě o něco poprosit?" Zeptala jsem se na skále. Je už večer a mi koukáme na moře.

😃Teď jsme v obchodě, rodinka papá. A já jim už po desáté říkám, že nic nechci. 🤔🍀 + Dneska u nás spí kámoška.

Snad se kapitola líbila. 💞 papá ❤️💕