6#

3.7K 239 42
                                    

Pelon se rozzuřeně zvedne ze židle, na které doteď seděl. A napřímí se.
Sam stojí nehybně na místě, klepe se. A je neschopná slova, či jakéhokoliv pohybu.

Všechny pohledy jsou zapíchnutý na těch dvou.

"Neumíš dávat pozor?!" Zařve na ní, až sebou Samantha cukne.

Podívám se po všech, jestli někdo nezakročí, ale buď se pobaveně usmívají nebo jsou na tom stejně, jako já. Nevědí co mají dělat.

"Om-louvám se." Špitne Samantha.

Pohled na ní mě drásá, protože je to moje nejlepší kamarádka. Skoro jako sestra.

Můj mozek začne naplno pracovat, jakmile se Pelon napřáhne, aby ji uštědřil facku.

Popadnu první věc, která se nachází na stole. A mrsknu mu jí přímo na hlavu. Pro moje štěstí, to byla kaše, ale pro jeho štěstí ne.

Od všech přítomných se ozve buď smích, nebo polapání po dechu.
Tentokrát se pohledy stočí na mě.

Sam se několika kroky vzdálí, což mě víceméně uklidní, ale né na dlouho, vzhledem k mé situaci.

Pelon se na mě rozzuřeně otočí, a jakmile spatří mou osobu, jeho oči mě propalují skrz na skrz.
Rukou odhodí kaši, která dopadne na zem.

Uklouzni!

Rychlím krokem se rozejde ke mně. Stojím na místě, né že bych se ho bála, ale nechci ukázat strach, který je v mé situaci dost silný. "Kdo si jako myslíš, že si!?" Prskne na mě.

"Elisabeth Blacková." Upřeně se koukám do jeho očí.

Ruce vtiskne do pěsti a čelist pevně k sobě. Ani bych se nedivila, kdyby mu vypadl zub, avšak pěkný pohled by to rozhodně nebyl. "Ty děvko!" Zařve mi těsně u obličeje. Pár jeho slin skončí na mém obličeji. Prase!

Na pravou tvář mi přiletí facka, díky které otočím hlavu na druhou stranu. Otevřu pusu a víčka stisknu k sobě. Po nadechnutí se zpátky otočím čelem k němu. "Baví tě mlátit holky?" Neodpustím si.

Pravou rukou mě chytne za vlasy, kterými škubne do zadu, až vydám bolestné syknutí. "Pelone, chceme se v klidu najíst." Ozve se znuděný hlas za stolem. Jeho hlas bych poznala snad všude.

"Zaslouží si trest!" Hlavu mi zakloní ještě víc do zadu. Moje páteř!

"Řekl jsem dost!" Pěstmi udeří do stolu. Jídlo na stole povyskočí, stejně jako někteří jedinci. "Na to máme večerní zábavu." Promluví už klidněji.

Sevření mých vlasů povolí a já se konečně narovnám. "Jistě, pane." Pelone, ty vrzdoprdelko!

"Odveďte ji." Povýšeně se usměje Loki.

Muži, kteří stáli u dveří a nijak nezasahovali dojdou ke mně. A chytnou mě za ruce, které mi zkroutí za zády. Cuknu sebou, ale nechám se vyvést pryč.

Při odchodu se letmo usměju na Sam, která má v očích smrt.

Dojdeme do místnosti, která zřejmě představuje celu a v ní několik lidí. Muži mě pohodí na zem, jako kus hadru. A dveře následně zavřou.

Seberu se ze země a podívám se na lidi, kteří mě sledují. "Zdravím." Usměju se, ačkoliv mi do smíchu, či do úsměvu není.

Bez toho, aby mě pozdravili se začnou věnovat své činnosti, kterou díky mému příchodu museli přerušit.
Jejich práce se točí kolem sezení u stěny, neboli nicnedělání.

Protočím očima a usednu do rohu, který je jediný volný. Znuděně si opřu hlavu o zeď, když se přede mnou objeví postava.

Tázavě pozvednu obočí, abych ženu přede mnou přinutila mluvit.
Hnědé vlasy jí spadají do obličeje, oči má oteklé a tváře zaprášené a umazané. Na sobě má roztrhané oblečení. "Jsem Rita." Konečně promluví.

Její hlas je chraplavý a tichý. "Eeee..." Chvíli čumím, jak vykuk. "Já jsem Elisabeth." Usměju se.

"Můžu?" Ukáže na zem přede mě, jakoby tu byla židle, na kterou by se mohla usadit. Pouze kývnu.

Rita si sedne. "Ty zdrejmě netušíš, co tě čeká, že?" Povytáhnu obočí.

"Ne... A co mě čeká?" Zeptám se se zájmem.

Rozhlédne se kolem sebe, aby se zřejmě ujistila, jestli ji nikdo nesleduje, ba tady není špeh. "Všichni se baví bojem na život a na smrt.... Loki má zápasníka, který se nebojí zabíjet. Přímo miluje krev a smrt ostatních.... Každý večer se konají turnaje, kde se vybere osoba ze žaláře, která má bojovat proti němu.... Nikdo zatím nevyhrál, ani nevydržel déle, jak deset minut. Většinou je to o kolo pěti, pokud ho to dostatečně baví. A pokud ne, většinou zemřou hned, jak se objeví před ním." Dořekne svůj, né moc příjemný monolog, který se zájmem poslouchám, jelikož by to byl úžasný film, ale jako realita rozhodně ne.

😄Kdo si myslíte, že bude surový zápasník? 😯💕

🍀Miluju vás pštrosátka. 💞

Až na úplné dno. {Dokončeno}Where stories live. Discover now