12#

3.6K 232 69
                                    

"A co mi jako uděláš?" Kámo... To byla nejhorší otázka na světě.

Stisk jsem ještě víc zesílila a všimla si jeho červeně nabírajícího obličeje. "Tak co? Začneš zpívat?" Přiblížila jsem obličej k němu.

Zvedl ruku, ale poté ji pustil zpátky podél těla. Ruku jsem odebrala z jeho krku, aby se mohl nadechnout. Jeho tělo se zkácelo k zemi. Chytl se za krk a několikrát zakašlal. Ani nevíš, jak s tebou soucítím. Tohle jsem si zažila, takže není divu, ale v dalším případě je to hajzl. Pracuje pro Lokiho.

"Po-čí-tač." Ukázal rukou před sebe.

Poklepala jsem mu na hlavu, jak psovi a rozešla se k počítači. Počítač byl zapnutý, ale chybělo hádat heslo. Povytáhla jsem obočí a otočila se na muže na zemi.

Chvíli se s odpovědí zdráhal, ale jakmile se moje pozadí odlepilo od židle, začal mluvit. "Loki je spasitel."  Zašklebila jsem se a heslo naťukala do počítače.

Heslo bylo správné, proto jsem šla rychle hledat složku. Bylo otázkou času, než se tady někdo objeví. A já se chtěla, alespoň dozvědět informace. "Osmá složka vpravo." Promluvil znovu onen muž.

Rychle jsem se usmála a začala se opět věnovat obrazovce. Rozklikla jsem složku a dala kopírovat, chtěla jsem to mít na papíře. Abych si byla jistá, že se mi to jen nezdá.

Rozeběhla jsem se k tiskárně, kde jsem čekala na vytisknutí. "Měla bys být opatrnější." Ozval se hlas, po kterém mi jde mráz po zádech.

Přitlačila jsem se k tiskárně a otočila se čelem k němu. "Zdravím." Nevině jsem se usmála.

Chlap, který byl na zemi.... Tak už tam nebyl. Super...
Jediný kdo tu semnou byl, byl Loki. "Opravdu sis myslela, že bych tě nechal jít samotnou do pokoje? To by bylo iracionální." Posměšně se uchechtl.

"Možná..." Dělala jsem nezájem, ale byla bych extrémně vděčná, kdyby ta tiskárna tiskla rychleji.

"Měl by tě stihnout trest...." Začal se ke mně přibližovat. "Neposlechla si mě.... A to se trestá." Byl kousek ode mně.

Rukou jsem zašmátrala za sebe. A vytáhla z něho papír. Rychle jsem si ho dala před sebe, abych se podívala, kdo je můj otec. Avšak na papíru byl nějaký recept na sušenky. "Jak naivní..." Povzdechl si Loki.

Papír jsem zmuchlala do kuličky. A zuby stiskla k sobě.

Já mu asi fakt ublížím!

Zakroutila jsem hlavou, abych mu jednu neubalila a rozešla se pryč. Když jsem procházela kolem něho, chytl mě za zápěstí. "Co děláš?!" Prskla jsem rozzuřeně.

Náhle se jeho druhá ruka ocitla na mém krku. Koukala jsem se mu přímo do očí, byl rozzuřený a to mi nedávalo žádný klid. "Kdykoliv tě můžu mrknutím oka zabít." Zasyčel mi do obličeje.

"S tím počítám." Ahoj drzost, už si se vrátila?

Vtipné... Před chvilkou někoho dusím já a teď někdo mě. Karma... Karma milá Elisabeth.

Mžitky před očima, byli čím dál větší a já čekala na sladkou tmu. Snažila jsem se stále koukat do jeho chladných očí. "Odveďte ji!" Zařval tak nahlas, že moje uši odešli na dovču.

"Jednou mě možná dostaneš na úplné dno." Zachraptěla jsem.

Mé tělo se svezlo po stěně, až na tvrdnou podlahu. Chytla jsem si svůj pohmožděný krk a snažila se dostat do těla, co nejvíce kyslíku.

Přiběhli dva hromotluci, kteří mě chytli za ruce a táhly pryč. Pytel brambor, fakt že jo.

Mezitím, co jsem jim vytírala podlahu. Loki někam odešel. Nijak mě to neznepokojovalo, hlavně, že už mě nedusil.

Muži za celou cestu neřekli ani slovo, což mě nutilo je otravovat. "Čokoládová, nebo vanilková?" Na každého jsem se zvlášť podívala. "Já mám radši čokoládovou, ale musí to být ta dobrá.... Občas je to fakt humus, jednou jsem to dala i mamce a ta to vyhodila do koše. Ještě jsem zahlédla bezdomovce, jak si ji bere a háže ji zpátky. Zřejmě mu to taky nechutnalo." Ačkoliv moje maminka tu není, musela jsem se zasmát.

"Pes, či kočka?" Pokračovala jsem. "Seriál, nebo film?.... Růžová, nebo fialová?.... Simpsonovi, nebo přátele?.... Já, nebo já?" Jedná otázka za druhou.

Jakmile mě vysadili v mém pokoji, zaslechla jsem jednoho z nich, jak říká: "Té to mele..."

"Melu mouku!" Zařvala jsem.

Zřejmě mě nezaslechli, ale to mi nevadilo. Vysprchovala jsem se a šla si lehnout, jelikož jsem byla utahaná.

💕Mám vás ráda... Ach, občas to musím říct. 🍀 Jsem ráda za tak úžasné fanoušky. 💓

Ohledně té zmrzliny, tak ta první část je pravda, ale ta s tím bezdomovcem už ne. 😂💞

Užívejte sluníčka, koupejte se v bazénu, opalujte se. 💕🍀

#Anakonda 💞

Až na úplné dno. {Dokončeno}Unde poveștirile trăiesc. Descoperă acum