Až na úplné dno. {Dokončeno}

5#

Jedničky odvedli do nějakých hezkých pokojů s postýlkou, koupelnou, oblečením a hlavně... Chlapama.

Jedničky budou sloužit, jako zábava pro chlapy. A díky tomu budou žít v luxusu. Já osobně jsem radši za dvojku. Nejsem jako většina kluků a holek, který jsou na jednu noc.

Sam daly také do dvojky, kvůli tomu, že by nic nevydržela. Uchylové.

A my?... My spíme v jedné místnosti, kde nejsou okna a nic podobného, jediné, co zde vede je výtah. Připadá mi to tu, jak ve Stark Toweru, což mi dává další otázku. Kde jsou avengers!?

Nikdy jsem ve Stark Tower nebyla, ale občas koukám na zprávy. Kde se Stark dost často objevuje.

Pro nás existuje něco, jako matrace, která je tenká a nepříjemná, ale s mamkou jsme chodili kempovat, takže to beru, jako kempování pod stanem. Akorát bez stanu, ohně a mamky.

Já ležím v rohu, abych měla klid. Hned vedle mě je Sam. "Co bude teď s námi?" Opatrně se mě zeptá.

"To netuším, ale slibuju, že udělám všechno, abychom se odtud všichni dostali." Řeknu s vážnou tváří.

"Já mám strach...." Sklopí hlavu.

"To všichni." Pohladím ji po rameni.

"Mlčte!" Okřikne nás agent.

Hubu drž! Teď mluvím já.

Jelikož jsme šli skoro celý den. Tak je čas jít spát. Lehnu si na záda, ruku si dám pod hlavu. A koukám do bílého stropu, na kterém není nic zajímavého.

Probudí nás rány, který způsobují agenti. A řev ať pohneme, nebo je po nás.

Dojdeme do společných sprch, kde máme pár kousků oblečení, které nosí maximálně štětky. Proto si vezmu jen to nejnutnější, jinak si nechám svou mikinu.

Zuby si vyčistíme kartáčkama, o které se dělí několik lidí. Hnus.
Ale nechci zažít bolest zubů, to mi stačilo jako malé.

"Vypadněte ven, tam dostanete úkoly!" Zařve na nás jeden z mužů.

Odebereme se ven, ačkoliv nedoprovolně. Kde už na nás čekají muži, se zbraněmi a nechutným ksichtem.

"Vy" ukáže na pravou půlku holek. "půjdete uklízet." Ostatní je odeberou pryč.

"A zbytek vás bude vařit a donášet jídlo."

"To potěš koště..." Protočím otráveně očima.

Pomáhám krájet mrkev a připadá mi to nekonečné, škoda že tu není jed. Jinak bych ho tam hodila, ale varovali nás, že pokud něco nebude v pořádku. Všichni zažijeme bídu. Super, ne?

Několikrát se mi skoro povedlo si useknout prst, ale naštěstí zatím žiju, bez větších zranění. "Není někde projímadlo?" Otočím se na ostatní holky.

"Bohužel." Povzdechne si obtloustější holka vedle mě. Má krátké na mikádo ostříhané hnědé vlasy. A nepamatuju si, že bych ji někdy viděla, ale je tu více lidí z jiných škol.

"Hej vy!" Zařve jeden blbeček. "Noste jídlo!" Prskne po nás.

"Budeš nosit ty.... Ty .." začne ukazovat na nějaké holky. Většinou jsou to hezčí blondýnky, brunetky... S hezkým zadkem a podprsím.

V jedničce nejsou zřejmě kvůli tomu, že nejsou podle jejich úchylných přestav.

To nemůže kdo chce? A nebo ty vaše hračky na noc? Já zapomněla.... Ty slouží na něco jiného. "A ty!" Ukáže i na mě.

"Nechci." Odseknu.

"Ale tebe se nikdo neptal puso.... Ačkoliv nechápu, co děláš tady ve dvojce." Kousne se do rtu.

"Ty toho nechápeš víc..." Povzdechnu si.

Stiskne mi čelist, mezi prsty. Čekám, že mi ji vyhodí. "Pusinko, budeš rozumná a příště nebudeš odmlouvat." Kouká mi přímo do očí. Je pár centimetrů od mého obličeje.

"Pusť ji, nebo nás šéf zabije.... Musí podávat jídlo." Promluví jeho kolega.

Pustí moji čelist, kde budu mít určitě modřiny.

Vezmu jídlo a odcházím s ním pryč z kuchyně. Sam musí taky nosit jídlo, z čehož je nadšená asi jako já.

Nahlas si povzdechnu a následuji ostatní.

Dojdu do velké místnosti. Veprostřed stojí obrovský stůl, ke kterému se vejde asi padesát lidí. Na židlích sedí muži, kteří zřejmě Lokimu pomáhají. Stisknu čelist, když spatřím za tím vším sedět Lokiho, který vypadá vyrovnaně. Jako vždy.

Vlasy má upravené a kouká před sebe, jakoby nad něčím přemýšlel.

Abych to měla za sebou, rozejdu se dát talíř na stůl. Talíř položím před muže se zrzavou bratkou.

Když se otočím, že odejdu, kouknu se na Sam, která zakopne o nohu Pelona, který jí tam nastavil.

Talířek i s jídlem dopadne na zem a roztříští se na několik kousíčků. Střepy se rozletí do všech stran.

😊Tak.... Další kapitola.😬💕 Dneska jsem ještě nestihla napsat kapitolu- na horší časy. 😂

Kvůli mé "úžasné" kamarádce, která mé sestře pokazila známku, takže na vysvědčení bude mít dvojku. 💁 Pak jsem jela do obchodu, kde jsem si koupila plavky pro velryby. 😂 A nakonec to zakončila tréninkem, když byla bouřka. 🤦😬

💕Chtěla bych vám poděkovat (opět) za úžasné komentáře, které mi vždy tu náladu zlepší. 😊💞