Osudové Střetnutí - EDDSWORLD (nedokončeno)

1.-Příjemné ráno

Tomův pohled :

Bylo ráno. Obyčejné ráno jako každé jiné. Vstal jsem, oblékl se a už se řítil ze schodů do kuchyně, kde už dávno kuchtil Edd snídani.

Vajíčka... Zase vajíčka a toast.
Jakoby Edd neuměl nic jiného.

Posadil jsem se na židli u stolu, u kterého už seděl Matt a sjel talíř se snídaní pohrdavým pohledem.

"Edde?"

" Hmm?"

" Proč neustále děláš vajíčka?" řekl jsem s důrazem na poslední slovo a nadzvedl talíř s jídlem, jenž mi bylo tak všední.

"Umm...a proč ne? Je na tom snad něco špatného?" zeptal se krapet dotčeně.

"N.. No ne. Teda jo.. Já.. Uh.." snažil jsem se nějak začít, ale moc slavně to teda nedopadlo. " Vajíčka jsou dobrá... Ale když je jíš každé ráno, tak tě na ně chuť přejde..." vykoktal jsem konečně a povzbudil Matta pohledem, ať se přidá. Ten si jen všímal svého talíře a nic nenamítal.
Jako vždy... Tvářit se jako neviňátko a mlčet.. To mu šlo.. Ale aby nějak pomohl... Pche.. To byl jeho již osvědčený způsob, jak se vyhýbat hádám, které zde po věštině času probíhaly mezi mnou a Eddem.

"Vžyť je dělám na různé způsoby!" křikl na mě Edd z kuchyně a už kráčel ke stolu, aby si to s semnou vyříkal z očí do očí.

"A proč někdy neuděláš třeba palačinky?!"

" A proč si je neuděláš sám?! Za tu dobu co tady na mě řveš by byly už dávno hotové!"

"Ale.." nedořekl jsem jelikož mě hned přerušil.

"Jasně! Já vím důvod! Jsi prostě líný! Kdy naposledy jsi něco uvařil nebo pomohl s úklidem?! huh?"

"A tady se nějak uklízí?" řekl jsem již klidněji a k dokonalé provokaci jsem přidal ještě úšklebek.

Pardon, ale při pohledu na náš dům by jste nejspíše odvětili to stejné.
A mám dokonce takový pocit, že se zde vážně ještě ani neuklidilo. Všude se (v tom nejlepším případě) válely krabice,které byly kolikrát i prázdné, ale co na tom,že. Všichni byli prostě líní to vyhodit.

To už Edd nevydržel a mrštně vyběhl schody a zabouchl za sebou dveře svého pokoje.

Nastalo ticho. Jakoby se tu nic neodehrálo.
Matt zrovna dojedl a se zachmuřeným výrazem v obličeji odnesl talíř do kuchyně, kde jej ihned začal umývat.

"Tak na super ráno..." řekl jsem ironicky a napil se ze své placatky snad na zdůraznění té ironie a situace vůbec .

Atmosféra tu byla taková ponurá. Bylo mi i docela líto, že jsme se hned na začátku dne pohádali, ale tak už to bývá. Když něco chceš, musíš si říct. A jak se u nás často stávalo,bez dohadů to téměř nešlo.

Až na ty hádky tu byla nekonečná nuda... Kolikrát jsem si stěžoval že se neustále někam ženeme a že těch našich dobrodružství je už víc než dost a kdo by si taky po tak dlouhé době nestěžoval, že.
Ano, byla to zábava, ale neustále nám šlo o kejhák. Bylo toho zkrátka už moc.

Nyní tu byla ukrutná nuda. Taková kterou jsem tak nesnášel.
Do práce jsem nechtěl a vlastně ani nemusel. Poté, co nám ten ničema zdemoloval barák jsme dostali od pojišťovny pěkný balík,ale uvidíme na jak dlouho nám to vystačí.
Byla tu sice nuda, ale na druhou stranu tu byl klid za který jsem byl tak vděčný. Konečně se nikam nemusím hnát a navíc tu není nic a nikdo, kdo by můj klid rušil. Ani ten parchant Tord!

Zdarec lidi!
Tady Basic...
Doufám že se vám příběh líbí 😜
Pokud ano, tak se vám nejspíše bude líbit i příběh od foxiewatt
S názvem Past story.
Najdete ho na jejím kanálu.