3.-Po finálním zdemolování kuchyně

162 18 20
                                    

Mattův pohled :


Po finálním zdemolováním kuchyně jsme tam jen stáli.

Edd na nás hleděl vyčítavým pohledem, ale já se jen díval do země.
Jako vždy mě do toho Tom namočil!
Viděl jsem, jak si Edd speciálně prohlížel strop... Já mu to klidně rád vysvětlím. Jen ať se z toho vyvleču.
Už úplně slyším Toma, jak řve, že jen žaluju.
Ať si řve jak chce, ale schytá to jako ta vajíčka!

"Um... No... Heh.." vykoktal ze sebe Tom a Edd mu hned věnoval jeden z jeho pohledu říkajíc 'Co to?!' hned umlkl a čekal jako já, co přijde.

"C co to má..... Má znamenat?!"
Už jsem se připravoval na to, že vše vysvětlím, otevřel jsem pusu ale Tom mi ji rukou zase zavřel , odstrčil mě a poznamenal : "Nech to profesionálovi" a to vše doplnil úšklebkem. Jak typické. Bojí se že to vykecám. Však já si počkám.

"Tákže" začal a na počest započetí svého projevu se napil toho svého blivajzu v plactce s druhou rukou v gestu 'čekej, jen se napiju'.

"Takže co?" ptal se již netrpělivě Eddward.

Otřel si modrým rukávem pusu a zpustil "To vše má jednoduché vysvětlení"

"Jaké?"

"Palačinky" řekl hrdě Tom a už jen čekal na jeho reakci, která přišla téměř okamžitě.

"P.. Pa.. Palačinky?!"

"No... Jo.. Um.. Říkal jsi že jsi že jsem na udělání palačinek moc líný... A umm.. Vidíš.. Nejsem a.."

" Ale já jsem krucy nevěděl že to vezmeš jako výzvu!"

" Chtěl jsem ti udělat radost..."

"A to je důvod proč zdemolovat kuchyň?!"

"Původně moji kuchyň!" přidal Tom dosti nevhodnou poznámku, která Edda vytočila natolik, že zmáčknul plechovku Coly, jenž držel v pravé ruce a ta pod nátlakem praskla.

Tom udělal pár kroků zpět a zvažoval co říct.
Konečně se pan důležitý rozhodl používat tu věc na jeho krku, které se říká hlava.

"Edde... Já... Já se omlouvám. Chtěl jsem ti jen udělat snídani... A tak nějak se to vymklo kontrole a um.. No. Vzešlo z toho tohle."
Ten jehož se omluva týkala ihned zpozorněl. Tohle asi vážně nečekal. Viděl jsem to na něm. Nechápavě se na Toma podíval a ten ve svém proslovu pokračoval.

" Já vím kolik toho pro nás děláš a tak.. A... Vím jsem většinou na vás hrubý a zlý.. A za to se taky omlouvám... Zase dobří přátelé?" nahodil milý úsměv a rozpřáhl ruce ve znamení obětí.

To zaskočilo i mě.
Určitě ho něco uvnitř žralo. Možná svědomí. Nevím,ale tímhle asi chtěl ten pocit zastavit....
A nebo se už zkrátka nechtěl hádat a vše urovnat?
Možná. Já do tý jeho neustále vodkou nalitý palice nevidím.

Povolil sevření ruky, v které držel poničenou plechovku Coly a nechal ji volně spadnout na zem.
Jakoby se z něho všechen hněv z ničeho nic vytratil.
Oddechl si a oplatil Tomovi jeho úsměv.

Když už si uvědomil, co to vlastně ztropil a že už má ruce natažené na znamení obětí už dobré půl minuty, stáhnul je zpět k tělu.
To už se na něj ale Edd vrhnul.
Poplácal ho po zádech a už se kroutil z jeho sevření. Choval se zas normálně... Odtažitě

"Tak abychom s tím úklidem raději začali" řekl Tom přičemž si výsledek našeho vaření přeměřoval pohledem.

"No to byste mohli" promluvil zas po dlouhé době Edd a s širokým až skoro výsměšným úsměvem na tváři si to šinul na gauč.

Osudové Střetnutí - EDDSWORLD (nedokončeno) Kde žijí příběhy. Začni objevovat