Osudové Střetnutí - EDDSWORLD (nedokončeno)

28.- Dopolední snídaně

Tordův pohled :

Bylo ráno...Teda skoro už dopoledne... No jo no.. Včera jsme se snad celou noc dívali na všechny možné filmy. Dokonce jsme shlédli celou sérii filmů The zombie pirates from the hell. Byla zábava. Konečně jsem nemusel myslet na všechny problémy zmítajících se hlavně kolem armády.

Sedl jsem si ke stolu a chystal se zeptat Edda, co bude k snídani. Spíše už k obědu...
Jeho mobil, položený na kuchyňské lince však z ničeho nic začal vyzvánět. Otočil se naň a rychlým krokem se pro něj vydal do kuchyně. Rychle jej vzal do ruky a otočil se na mě.
"Promiň. Volá Tom..." řekl a přijal příchozí hovor. Protočil jsem nad tím očima. Vždyť kdyby nebylo jeho, tak bych tu ani nebyl a mé plány by
nebyly zmařeny. Vždyť to kvůli němu jsem se dostal do vězení (sice jen na chvíli ale nu což) a znova mě hledala policie. Vše se rázem sesypalo jako domeček z karet. Jakoby má dlouhodobá snaha a práce přišla v niveč a místo úspěchu přišla jen další pohroma.

"Tak kde jsi tentokrát?" hlesl Edd. Na chvíli se odmlčel, aby vyslechl volajícího. "Cože?" vyprsknul smíchy.  Nechápavě jsem se na něj podíval. A naznačil mu, že nevím co se děje.

"To musíš slyšet! Počkej, dám to na hlasito." položil telefon na stůl a podíval se na mě.
"Takže... Zopakuj kde že to jsi?" řekl s širokým úsměvem na rtech. I nadále jsem ho sledoval s nepochopením pro to, co dělá.

"Mám takový špatný pocit, že na dálnici..." ozval se z mobilního telefonu Thomasův otravný hlas,který v okolním hluku téměř zanikal.

"C.. Co.." rozesmál jsem se. Edd se také smál, ale snažil se trochu uklidnit a mluvit dál do telefonu.

"Dávej pozor ty debile!" ozvalo se tlumeně z mobilu. Hlas patřil cizí osobě a doprovázel ho zvuk, který je vždy slyšet, když stojíte u silnice a prodeje kolem vás auto. To jen dokazovalo, že tam opravdu byl.
Oba jsme se začali smát hlasitěji.

"Potřebuji přesné souřadnice Tome, tak kde jsi?" artikuloval důrazně Edd do telefonu.

"Co se tady zas tak tlemíte?" ptal se rozepsale Matt, který zrovna sešel schody vedoucí z druhého patra a nyní stál v obývacím pokoji a díval se na nás s jistým nepochopením.

"Ále.. Jen zase budeme muset jet pro Toma" odpověděl Edd jen co se krapet uklidnil,pořádně se nadechl a přestal se smát.
  "A kde je tentokrát?" vyzvídal. Zívnul a jednou rukou si prohrábnul své již upravené zrzavé vlasy.

"No... Podle toho, co říkal, tak je někde u silnice a ani pořádně neví kde.." odvětil a vydal se směrem do kuchyně. Nejspíše připravit jídlo.

"Ale já vím, kde jsem!" ozval se poměrně naštvaně Tom.

"Jejda..." pronesl krapet nervózně Edd "Já málem zapomněl na to, že jsem ten hovor neukončil" zvedl svůj mobilní telefon ze stolu, kliknul na displej a přiložil si telefon k uchu.
Krátce s Tomem diskutoval a po nějaké té chvíli hovor ukončil.

Ani jsem se ho nemusel ptát, o co vlastně šlo. Z jeho řeči vše vyšlo najevo.
"No nic..." pronesl Edd a strčil si telefon do kapsy své sytě zelené mikiny.
"Jedeš s námi?" ohlédl se směrem na mně, aby naznačil, že to na mně byla otázka směřována.

"Kam?"

"No pro Toma" řekl nezaujatě. Náš nynější 'rozhovor' pozoroval Matt, který zrovna seděl na pohovce a jen čekal na to, co se bude dít dál.

V tu chvíli jsem netušil, jaké rozhodnutí učinit.
Byla by to docela legrace pozorovat úplně bezradného Thomase s kocovinou někde na silnici hledajíc nějakou tu značku s nápisem, který by ho mohl informovat o tom, kde se vlastně vůbec nachází, ale musel jsem počítat i s jistým rizikem. A to s tím, že by mě tam s velkou pravděpodobností mohli chytit a v ještě lepším případě zatknout policisté. Hold jsem myšlenku na to, že se takhle pobavím musel zahnat a zapomenout na ni. Bylo mi totiž hned jasné,že teď zkrátka riskovat nemůžu. Vždyť jsem ani neměl tušení o tom, jak se odsud dostat.

Edd na mě stále hleděl s očekáváním mé odpovědi, které se konečně dočkal :
"Ne.. Spíš ne"

"Myslel jsem, že takovou nabídku přijmeš s nadšením" ušklíbnul se.

"Nah.. Zase by jsme se mohli dostat do problému. Vždyť víš, jak ho nenávidím. Určitě by jsme se zas poprali a dopadlo to podobně jako minule."

"Hmm..."vydal ze sebe, když si to, co jsem zrovna řekl trochu sesumíroval v hlavě."To máš asi pravdu" přitakal a loudavým krokem se dostal k ledničce a začal prohrabávat její obsah.

"Bez snídaně ale nikam nejdu" ozval se zas Matt.

"To mi je jasný" hlesl v odpověď Edward. "Teď když tu není Tom, tak snad vajíčka vadit nebudou.. Dáš si taky Torde?"

"Jasně že si dám" pousmál jsem se.
Mezitím, co Edd v kuchyni připravoval jídlo, Matt si taky sedl ke stolu a společně s se mnou čekal na snídani.

Když nám konečně na stole přistál talíř s vajíčky, Edd si k nám přisedl, najedl a pohovořil s námi.
Z toho, co říkal jsem zjistil že to Tomovo toulání je téměř každodenní a že už kvůli tomu vzniklo víc než dost problémů.
Přišlo mi to poměrně dětinské, co se Thomase týče. A taky mi přišlo, že se o ně Edd spíš stará a hlídá je jako malé děti.

Poté, co jsme vše prodiskutovali a umyli po jídle talíře, se Edd s Mattem vydali najít tu stále nalitou trosku.
Řekl jsem si, že bych mohl toho volného času využít a vymyslet strategický plán na cestu zpět do Red army a ještě víc. V hlavě mi zrovna utkvěla skvělá myšlenka, která se také mohla změnit v skvělý a promyšlený plán na neledajaké ovládnutí světa.

Zapíšu se do historie!

.. A to jako Red Leader - vládce všech světů!

Uff.. Musím uznat, že jsem to málem nestihla ani napsat 😅 V poslední době mi to hold nějak nejde. Omluvte mě prosím za ty bláboly a nudný děj co jsem sem napsala.

Vaše Basic