Osudové Střetnutí - EDDSWORLD (nedokončeno)

4.-Návod, jak (ne) vařit

Mattův pohled :

Čekal nás velký úklid, ale stejně na to naše společné 'vaření' nikdy nezapomenu.

Začalo to úplně prostě...
Seděl jsem u stolu a jako obvykle se prohlížel ve svém zrcátku.
Tom něco prováděl v kuchyni a do té doby, než mě požádal o pomoc mi to bylo celkem ukradený.

"Matte?"

"Hmm? Co chceš? "

"No pomoc.. "

"A s čím prosimtě?"

"Um.. No s vařením..."

"Vaření?"

"Heh.. No jo.. Vaření.. Chci udělat palačinky."

"Palačinky? Mňam! Tak to jdu do toho". Vřítil jsem se do kuchyně, zrcátko nechal na stole a začalo se.

"Takže. Tady mám už připravené potřebné věci a tady je recept."

"Vodka?"

"Co?"

"No že je tady mezi vyloženými ingrediencemi vodka."

"Um.. Jó tohle. To není do palačinek... To je pro mě." řekl a na důkaz ji uchopil a napil se. Dokazovat to vážně nemusel.

"Tak čím začneme?" už jsem úplně cítil palačinky na jazyku. Už už aby to bylo hotové.

" No.. V receptu se píše : Smíchejte všechny ingredience do mísy a následně je rozmíchejte v kuchyňském mixéru."

"No tak jdeme na to ne?" pobídl jsem ho a už se natahoval pro vajíčka.

"Čekej. To nemůžeš jen tak! Ty vajíčka jsou v lednici už dlouho. Co když jsou zkažená?" vytrhl mi vajíčko z ruky a kriticky si ho prohlížel.

"A to zjistíme jak?" vzal jsem si do ruky další vajíčko, ale on mi ho opět vytrhl.

"Hodíme ho na strop." řekl se značnou jistotou, která mě až znervozňovala.

"Cože?! Co?! Na strop?!"

"Ano na strop. Když se vajíčko nerozprskne, tak je v pohodě. A když se rozprskne, tak je zkažené."

Chvíli jsem jen zmateně na něj civěl až nakonec ze mě vypadlo :
"A nedělá se tohle náhodou se špagetami?" Tom mi věnoval jeden ze svých pohledů říkajíc 'Matte vážně?!', který mě dosti rozhodil, ale pokračoval jsem. "No že když se přilepí tak je hotová a když ne, tak není..."

"Kecy!" odvětil a už vajíčko letělo směrem ke stropu.

PRSK

ozvala se rána a už prasklé vajíčko skapávalo na zem. Kdybych býval neuhnul, vše by mi to steklo do mých nádherných lesklých vlasů.

"Vidíš! Je zkažené!" řekl s širokým úsměvem na tváři a už se napřahoval, že hodí další vejce.

"P.. Po.. Počkej... Když bylo tamto zkažené, nebudou zkažená všechna? Není zbytečné zkoušet další?"

"Třeba je to výjimka..."
A už vajíčko na stropě mělo společnost.

Prásk! A zase! A další!

Vajíčka letála vzduchem a ozývaly se další rány.

"Tome dost!" křičel jsem a přitom si zakrýval svůj ojediněle krásný obličej.

Když už to vypadalo, že vejce, které svírál ve své pravačce poletí za dalšími nahoru, křupl jej v ruce a řekl :
"Yep. Všechna jsou zkažená."

Když ta smršť ustala, přestal jsem se krčit a zakrývat si rukama obličej. Svůj opravdu nádherný obličej, o jehož kráse jsem se co chvíli ujišťoval hleděním do svého zrcátka.

"Pochybuji, že tam bylo napsané 'Vyhažte všechna vajíčka na strop vaší původně čisté kuchyně' ale co je na seznamu dál?"

" Um.." vzal upatlanýma rukama recept a četl :
" Mlíko, mouka, cukr a olej"

"A nedává se olej, až když se to smaží?"

"Jsem si stoprocentně jistý, že se to dává do těsta! Proč si myslíš, že je to těsto pak tak jemný..."

"Takže... Tady se píše 100 gramů mouky. Měli bychom to asi odvážit... "

"Vážit? Na co? Já to zvládnu od oka!"
Přitáhnul si blíže misku, chňapl mouku a skoro celý pytel tam vysypal.
Než se tak ale stalo, vytrhl jsem mu mouku z ruky a ta se rozsypala všude možně.

Oba jsme se z mohutného dýmu mouky rozkašlali.
"Ehhhmm....Ale co vajíčka?" řekl jsem přiškrceným hlasem a na závěr si ještě odkašlal.

"Bez těch se hravě obejdeme!" a už do mísy lil mléko.

"Ale.."
Přerušil mě..
"Pššš... Obejdeme se bez nich" vzal do druhé ruky olej a všechno to nalil do hromady mouky zalité mlékem.

"A teď to stačí jenom zamíchat." řekl a přicvakl kuchyňského robota, který nejprve míchal na nejnižší výkon.
"Takhle tu s tím budeme až do Vánoc." zamračil se a spustil robota na plné otáčky.

"Ale to se.." nestačil jsem doříct, jelikož na můj obličej přistála ta nerozmíchaná břečka, která byla ještě před chvílí v mixéru.

Otočil se a rozhlédl se po kuchyni.

"Holly fu**" vypadlo z něj, když spatřil, že celé zdi jsou pokryty naším výtvorem, který měl být původně těsto na palačinky.

Opatrně jsem si to setřel z obličeje, zamrkal a uviděl jsem to, čeho jsem se dosti bál že uvidím.
Vážně jsme během pár vteřin zvládli zprasit celou kuchyň.

K finálnímu zdevastování nám už chybělo jen jediné. A to ten oheň.
Ten jsme si hravě obstarali při smažení toho, co zbylo na dně misky.
Mrskli jsme to na pánev a jelikož jsme dali olej do těsta a ne na pánev, připálio se nám to a následně začalo hořet.

Pak se Tom ve spěchu stihnul ještě praštit o dvířka otevřené skříňky a pořádně si zanadávat.

Načež přiběhl Edd, chytnul nám hadr, on to vše uhasil, následovalo 'vysvětlování' a usmíření... A tak jsme se ocitli tady.

Edd seděl na gauči a já s Tomem jsme drhli kuchyň. Jsem zvědavý, jak chce umýt ten strop.